Článek
Na důchod si Češi spoří průměrně jen jednu tisícovku a v konzervativních fondech se jim peníze zhodnocují pomalu. A jako dlouhodobé přilepšení na stáří slouží sporadicky, lidé si je totiž nevybírají postupně, ale obvykle naráz v jedné sumě po uplynutí zákonné lhůty.
Stát chce proto nově víc podpořit nejen střadatele, ale i ty, kteří jsou odvážnější a investují do akcií, dluhopisů i dalších instrumentů. A peníze, které do investic na stáří naposílají, si budou moci odečíst z daní. V rámci nového tzv. dlouhodobého investičního produktu, zkráceně DIP, si budou moci daňový základ snížit až o 48 tisíc za rok.
Klient si tak bude moci potenciálně sáhnout na vyšší výnosy, ale logicky i s větším rizikem. Zatímco transformované (tzv. staré) penzijní fondy nesmí klientům ze zákona prodělat, záruka „černé nuly“ u DIP nebude. „Stát tímto novým finančním produktem umožní občanům investovat do dalších finančních produktů, včetně takových, které mohou nabídnout vyšší možné zhodnocení, byť za cenu vyššího rizika znehodnocení investovaných prostředků,“ uvedla Gabriela Krušinová z tiskového oddělení Ministerstva financí.
První, druhý a třetí pilíř důchodového systému
- První pilíř (státní důchodové pojištění):
Tento pilíř je povinný pro všechny pracující občany. Zaměstnanci a zaměstnavatelé odvádějí určité procento z hrubé mzdy do státního důchodového systému. Z těchto prostředků jsou pak vypláceny starobní důchody, invalidní důchody a pozůstalostní důchody. Tento systém je průběžně financovaný, což znamená, že současné příspěvky jsou použity na výplatu současných důchodů.
- Druhý pilíř (důchodové spoření):
Tento pilíř byl zaveden v roce 2013, ale byl ukončen na konci roku 2015. Umožňoval jednotlivcům odvádět část svých příjmů do penzijního fondu, kde si mohli vybrat z různých investičních strategií. Tento pilíř byl založen na principu zásluhovosti, což znamená, že výše důchodu závisela na výši příspěvků a zhodnocení investic.
- Třetí pilíř (doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění):
Tento pilíř je dobrovolný a zahrnuje osobní spoření a investice jednotlivců. Lidé si mohou spořit na důchod prostřednictvím penzijních fondů, které jsou podporovány státem formou daňových úlev a státních příspěvků.
Nejvíc lidí, zhruba 2,7 milionu, si na stáří odkládá do transformovaných penzijních fondů. Dalších 1,7 milionu klientů spoří do novějších účastnických fondů. Pokud návrh projde, dostanou penzijní fondy novou a silnou konkurenci.
„Od nového konkurenčního prostředí v oblasti penzijních investic očekávám, že přinese více možností pro lidi, lepší výnosy, vyšší transparentnost a ve finále vyšší zájem o investování. Lidé budou mít nakonec důstojnější důchody nebo alespoň důchody, které budou mít pod kontrolou,“ domnívá se Radim Krejčí, zakladatel investičního portálu Portu.
Druhy penzijních fondů v Česku
Transformované fondy – vznikly z původních penzijních fondů, přičemž jsou u nich zachovány podmínky platné při založení, tj. záruka nezáporného zhodnocení, státní příspěvky, příspěvky od zaměstnavatele a možnost jednorázového vyrovnání či výsluhové penze. V transformovaném fondu jsou uloženy prostředky klientů, kteří uzavřeli smlouvu o penzijním připojištění do konce roku 2012. Do fondu tedy již nelze vstupovat.
Účastnické fondy – jsou nově vzniklé fondy, které představují jedinou možnost spoření pro nově uzavírané smlouvy. K těmto fondům také patří příspěvky od státu či zaměstnavatelů a daňové úlevy, ale není garantováno nezáporné zhodnocení finančních výnosů. Tyto fondy sice nabízejí širší možnosti zhodnocení prostředků, ale i větší riziko, proto mají povinnost nabízet také konzervativní možnosti spoření.
Oba druhy fondů patří do III. pilíře důchodového systému.
Penzijní fondy se obávají, že se se zavedením dlouhodobého investičního produktu úspory lidí na stáří jen rozmělní: „Nevidíme významný důvod pro zavedení takového nástroje. Dojde jen k rozmělnění toho, co jsou Češi ochotni na své penze odkládat. Produkt nenabízí oproti doplňkovému penzijnímu spoření nic nového. Lidé již od roku 2013 mohou své peníze v penzijním spoření aktivně investovat, měnit investiční strategie či čerpat daňové úlevy. Pokud by k jeho zavedení mělo dojít, měly by pro něj v daňové oblasti a pro způsob výběru platit stejné podmínky,“ řekl Aleš Poklop prezident Asociace penzijních společností.
Investujte 10 let
Aby klient dosáhl na daňový odpočet, který bude asi největším lákadlem, bude muset podobně jako u „penzijka“ splnit určité podmínky. „Kdo nechce přijít o odečitatelnou položku, musí investovat minimálně 10 let a minimálně do 60 let. Aby si to nevybral po pěti letech, ale měl to na stáří. Když nedodrží investiční horizont, musí vrátit, co si odečetl z daní,“ upozorňuje Jana Brodani, ředitelka Asociace pro kapitálový trh (AKAT).
Daňový odpočet bude možné uplatnit nejen na nový dlouhodobý investiční produkt, ale i na penzijní spoření a životní pojištění, nebo mix všech tří variant.
U „životka“ i „penzijka“ se strop odpočtu zvyšuje z dosavadních 24 tisíc na dvojnásobek. Jednoduše řečeno, částka, kterou si může střádal odečíst z daní, bude u všech jednotlivých způsobů spoření (životko, penzijko, DIP) 48 000, tento limit se ale vztahuje i na jejich směsku.
Povinnost odkládat měsíčně nějakou minimální částku u DIP nebude.
„Čím dříve začnou občané investovat, tím více prostředků na stáří akumulují. Z kontextu ekonomického vývoje bohužel vyplývá, že suma 1000 Kč měsíčně, kterou si dnes mnoho lidí odkládá na penzi v rámci penzijních produktů coby sumu s maximálním měsíčním příspěvkem od státu, již není dostatečná,“ říká Gabriela Krušinová z MF ČR.
Kam bude možné v rámci DIPu investovat?
V rámci třetího pilíře by mělo být nově možné s podporou státu investovat do veřejně obchodovaných produktů. To mohou být jednotlivé akcie, akciové fondy, dluhopisy. Ovšem pouze od poskytovatelů, kteří mají licenci ČNB. „Nebudou to cenné papíry od někoho z ulice, kdo je vytáhne ze šuplíku, a má za ně velkou provizi. Junkové bondy nejsou veřejně obchodované, ty to nebudou. Nemůže tam být ani zlato,“ upřesňuje Jana Brodani.
Jako přilepšení na stáří budou moci sloužit ale i další produkty. „V rámci tohoto produktu bude možné evidovat i zůstatky na bankovních účtech nebo zajišťovací deriváty, sloužící ke krytí úrokového nebo měnového rizika,“ uvedla Gabriela Krušinová z tiskového oddělení Ministerstva financí.
Podrobně o důchodové reformě
Jak se má změnit důchodový věk a výpočet výše penzí? Seznam Zprávy připravily přehled připravovaných změn, které by mohly začít postupně platit od roku 2025.
Jak to bude fungovat?
Fungování DIPu v praxi má být jednoduché, myslí si odbornice na investice Jana Brodani. „Musím si najít poskytovatele, který mi bude vést daňovou evidenci. To mohou být banky, investiční společnosti nebo obchodníci s cennými papíry s licencí od ČNB. Jednou ročně mi vystaví potvrzení, kolik jsem tam odvedl, a to si mohu z daňového přiznání odečíst.“
Dlouhodobý investiční produkt tak není v reálu žádný nový konkrétní produkt. „Je to především daňová evidence státem umožněných produktů, jako jsou investiční fondy a podobně,“ vysvětluje Brodani.
Banky, brokeři i investiční platformy už se na změnu trhu s úsporami na stáří připravují. A chystají se na nové klienty. Dlouhodobý investiční produkt hodlají poskytovat všechny velké banky v tuzemsku, jak to potvrdily SZ Byznys.
Banky a brokeři už zbrojí na nové klienty
Komerční banka už v souvislosti s DIP připravuje investiční nabídku. Podle mluvčího banky Michala Teubnera o ni budou mít zájem především klienti, kteří „chtějí rizikovější nastavení, které dnes penzijní fondy nemohou nabídnout.“
Moneta má DIP na seznamu priorit. „Pokud návrh projde, určitě jej budeme chtít našim klientům nabídnout od 1. ledna příštího roku,“ říká Zuzana Filipová z Moneta Money Bank. „DIP budeme chtít nabízet. V této fázi zvažujeme několik komerčních přístupů, které si budeme teprve vyhodnocovat,“ potvrdil SZ Byznys Petr Plocek, mluvčí Unicreditbank.
„Spořitelna tento účet mimo jiné vnímá jako jeden z nástrojů pro naplnění našeho veřejného závazku, že do roku 2025 pomůžeme milionu našich klientů vytvářet si dostatečnou rezervu na život v penzi,“ řekl za Českou spořitelnu mluvčí Filip Hrubý.
Raiffeisenbank chce prostřednictvím nových pravidel k investování přitáhnout i mladé klienty. „Způsob, jakým je DIP navržen, tedy poměrná volnost v tom, jakým způsobem a do jakých investičních produktů budou moci lidé investovat s daňovým zvýhodněním, by měl zajistit, že DIP bude atraktivní pro starší i mladé investory,“ uvedla za Raiffeisenbank Tereza Kaiseršotová.
V rámci DIP bude možné investovat i skrze brokery nebo investiční portály, jako je třeba Patria, XTB nebo Portu. „Na Portu bude možné investovat jak do řízených portfolií, tak do vlastních strategií i konkrétních akcií a jiných aktiv, abychom vyšli vstříc jak klientům, kteří nechtějí nic řešit, tak zkušenějším investorům, kteří se o skladbu své investice chtějí starat sami. V režimu DIP by tak u nás mohl mít klient investici složenou například z ETF, z akcií na pražské burze nebo třeba i z realitního fondu,“ popisuje Radim Krejčí z Portu.
Projednávaná novela zákona zároveň zvyšuje státní příspěvky, kterými stát podporuje „penzijko“. Lidé si ale budou muset každý měsíc ukládat více. Kdo si uloží měsíčně 1700 korun a víc, získá k tomu od státu „bonus“ 340 korun, nyní to bylo 230 korun. Minimální výše úložky bude namísto 300 korun pětistovka, za kterou střadateli připadne stokoruna státního příspěvku.
