Článek
Nový finanční nástroj, Dlouhodobý investiční produkt (DIP), zažívá v České republice různé reakce ze strany zaměstnavatelů, kteří mohou na tento produkt přispívat svým zaměstnancům. Zatímco některé firmy zájem projevují a svým lidem již přispívají, jiní zaměstnavatelé zůstávají hned z několika důvodů spíše opatrnější.
Řada firem například odkazuje na nedostatečnou informovanost o výhodách a fungování DIP, ale také se obává většího papírování s nastavením a správou příspěvků. Mnozí zase zachovávají konzervativní přístup a preferují tradiční penzijní produkty, na které jsou zkrátka již zvyklí, považují je za výhodnější, a nevidí tak důvod vybočovat ze „zajetých kolejí“.
Někteří poskytovatelé DIP, jejichž počet se v Česku aktuálně blíží třicítce, reagují na obavy zaměstnavatelů tím, že pro firmy pořádají základní školení a pomáhají jim s nastavením produktu. Touto cestou se vydala například investiční platforma Portu.
„Přibližně třetině našich zákazníků na DIP již začal přispívat i zaměstnavatel a další přibývají. Zaměstnavatelé se s DIP teprve seznamují, u některých je postoj řekněme rezervovaný. Zaznamenali jsme například obavy týkající se administrativní zátěže, některým investorům zaměstnavatel dokonce odmítl přispívat na DIP a doporučil pouze preferované poskytovatele doplňkového penzijního spoření,“ říká zakladatel Portu Radim Krejčí.
Malá informovanost
Podle Ivany Brancuzké, country manažerky společnosti Crowe, která poskytuje poradenství v oblasti auditu, daní a účetních a mzdových služeb, je jedním z hlavních důvodů prozatímní nedostatečná podpora DIP ze strany vlády a nedostatečná informovanost zaměstnavatelů o tomto produktu.
„Spousta osob, respektive zaměstnavatelů, o něm ani pořádně neví. Dalším důvodem je, že lidé, kteří se snaží zabezpečit na stáří, volí produkty, které umožňují větší volnost v rámci investiční strategie, a nejsou tak legislativně svázány,“ tvrdí Brancuzká.
Jak se DIP odlišuje od klasického penzijního spoření?
V rámci penzijního připojištění (transformované fondy) nebo doplňkového penzijního spoření můžete investovat jen do fondů, které nabízí daná penzijní společnost. Jak u DIP, tak u doplňkového penzijního spoření si můžete sami zvolit, zda budete investovat spíše dynamicky, nebo konzervativně a jaké investiční portfolio si nastavíte. Ovšem u DIP si oproti klasickému „penzijku“ můžete zvolit konkrétní akciové tituly.
Podmínkou, která souvisí s dlouhodobostí cíle, je totiž investovat nejméně deset let a nevybrat finance před 60. rokem života. Při porušení těchto podmínek je člověk povinen doplatit daň z výnosů, a to až deset let zpětně, což může být pro mnoho potenciálních investorů překážkou. Na DIP se navíc nevztahuje státní příspěvek tak jako například na doplňkové penzijní spoření.
„Až čas ukáže, jestli zavedení tohoto produktu byl krok správným směrem. Z interních dat víme, že aktuálně o možnosti investovat do DIP uvažuje úplné minimum našich klientů. S rostoucí nabídkou DIP a mediální pozorností ale očekáváme postupný růst zájmu jak ze strany zaměstnanců, tak i firem,“ říká Brancuzká.
Stát se snaží motivovat lidi, aby se více starali o finanční zajištění na důchod. Ve snaze zatraktivnit investování začala od 1. ledna 2024 platit nová legislativa.
Firmy jsou opatrnější
Také podle investičního specialisty Vojtěcha Mejzlíka z finančně poradenské společnosti Sirius Finance je většina zaměstnavatelů se změnami zatím opatrná a spíše vyčkává. Vysvětluje to tím, že pro jejich personalisty či mzdové oddělení je to něco nového, v čem se zatím tolik neorientují a až na progresivní výjimky si podle Mejzlíka nechtějí přidělávat práci.
„Pokud nepřijde výrazná osvěta a provedení novými možnostmi zaměstnaneckými benefity z naší strany, do novot se nehrnou. Zažil jsem několik dotazů ze strany klientů, zda zaměstnavatel bude přispívat na DIP místo penzijního spoření, a zatím vždy byla odpověď negativní,“ sdílí svou zkušenost Mejzlík.
Daňový poradce a jednatel společnosti KODAP Vlastimil Sojka zaměstnavatelům radí, aby strategie ohledně příspěvků na dlouhodobé investiční produkty zaměstnanců pečlivě promýšleli. Doporučuje jim také počkat na upřesnění právních předpisů a vyhnout se rychlým rozhodnutím, která by mohla vést k trvalé dodatečné administrativní zátěži pro mzdové účtárny.
„Zaměstnavatel má právo rozhodnout se, nejen zdali a kolik chce přispět. Může svoji podporu také omezit jen na určité produkty nebo poskytovatele DIP. Může zaměstnancům omezit i frekvenci změn produktů, na které přispívá. Zaměstnance tím nijak neomezí, protože mu nic nebrání sjednat si více smluv DIP a svobodně se rozhodovat o ostatních investicích nezávisle na zaměstnavateli,“ vysvětluje Sojka.
Technické komplikace
Expert dále upozorňuje na některé technické komplikace spojené s DIP, které by ale měly odpadnout s úpravou legislativy do poloviny letošního roku.
„Jde o to, že finanční instituce nabízející DIP nemají za povinnost technicky oddělovat platby zaměstnavatelů a zaměstnanců a většina z nich to zatím ani nedělá. Protože za těchto okolností v ročním reportu o investovaných prostředcích tuto informaci příslušná finanční instituce neposkytne, zaměstnanci budou od zaměstnavatelů pro účely daňových přiznání vyžadovat dodatečné doložení poskytnutých příspěvků,“ upozorňuje Sojka.
Situaci podle něj může vyřešit navrhovaná úprava zákona nebo to, že finanční instituce dobrovolně přistoupí k oddělené evidenci příspěvků investovaných do DIP zaměstnavatelem a zaměstnancem.
„Podle našich informací to už některé zvládly nyní. Zaměstnavatelům proto doporučujeme, aby poskytovali příspěvky jen do těch investičních produktů v režimu DIP, kde finanční instituce oddělenou evidenci již dokážou zajistit, a tudíž jim požadavky zaměstnanců nenaloží dodatečnou administrativu,“ uzavírá odborník z poradenské společnosti KODAP.
Co to je DIP?
DIP (dlouhodobý investiční produkt) se od 1. ledna stal novým, státem podporovaným investičním produktem, pomocí kterého se Češi mohou lépe zajistit na stáří. Oproti tradičním penzijním plánům nabízí DIP pružnější možnosti investování s potenciálně vyšším zhodnocením.
Kde si jde DIP zřídit? Ve státem regulovaných institucích: banka, spořitelní a úvěrní družstvo, obchodník s cennými papíry (regulovaný), investiční společnost, samosprávný investiční fond, zahraniční poskytovatel s oprávněním poskytovat služby v Česku.
Do čeho jde investovat: Do státem regulovaných produktů: bankovní vklady; akcie obchodované na regulovaném trhu; dluhopisy, jejichž emitentem je členský stát EU, zahraniční banka nebo centrální banka takového státu; kryté dluhopisy (hypoteční zástavní listy), podílové fondy a burzovně obchodované fondy (ETF); zajišťovací deriváty, které nejsou investičním cenným papírem a které jsou sjednány výhradně za účelem zajištění majetku v rámci DIP, je-li hodnotou, ke které se vztahuje hodnota tohoto nástroje, úroková míra, měnový kurz nebo měna.
Do čeho nejde investovat: Do většiny firemních dluhopisů, které nejsou obchodovány na regulovaném trhu; do rizikových instrumentů, jako jsou například pákové investiční cenné papíry.
Jak funguje daňové zvýhodnění? Od základu daně si jde odečíst celkovou roční sumu všech vkladů do DIP portfolia až do výše 48 tisíc korun ročně za předpokladu, že pro daňový odpočet již investor nevyužije jiné státem podporované produkty – známé penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, životní pojištění a nově také pojištění dlouhodobé péče. Investice do všech produktů však jde libovolně kombinovat až do maximální částky na odpočet. Daňové zvýhodnění může využít při přispívání zaměstnanci i zaměstnavatel – a to do výše až 50 tisíc korun ročně.
Kdy půjde peníze vybrat? Po 120 měsících spoření a dosažení věku minimálně 60 let. Existují výjimky na předčasný výběr – invalidita třetího stupně a další, převedení prostředků k novému poskytovateli DIP.
Co zaplatím za předčasný výběr? Při nesplnění podmínek bude třeba dodanit do té doby uplatněné daňové zvýhodnění společně s příspěvky zaměstnavatele až 10 let zpětně.
