Stát chce lidi naučit spořit si na stáří, přichází nová pravidla

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Stát chce lidi naučit spořit si na stáří. Průběžný důchodový systém, na který jako hlavní zdroj svého zabezpečení na penzi zatím spoléhá většina Čechů, totiž s nástupem Husákových dětí do důchodu začne chudnout. Kdo nechce ve stáří živořit, musí se spoléhat hlavně na sebe a naspořit si na důchod s dostatečným předstihem sám.

Vláda proto oprášila koncepci rozvoje kapitálového trhu v ČR, kterou sice schválil už předchozí kabinet v roce 2019, ale jež tehdy nestihla projít celým legislativním procesem, a jako normu měnící některé zákony ji chce v roce 2023 prosadit v Parlamentu a uvést v život.

„Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem kapitálového trhu, letos v září prošel připomínkovým řízením a v současnosti probíhá vypořádání připomínek. Předložení do vlády předpokládáme na začátku příštího roku. Aktuální odhadovaná účinnost zákona je od 1. ledna 2024,“ řekl SZ Byznys Filip Běhal z tiskového oddělení Ministerstva financí.

Hlavní principy zákona podle něj zůstávají shodné s původním návrhem, i když k některým formulačním změnám mezitím došlo. „Účet dlouhodobých investic“ se například bude nově jmenovat „investiční penzijní účet“, protože podle předkladatele (Ministerstva financí) lépe vystihuje to, že jeho hlavním účelem je zabezpečení na stáří.

„Půjde o produkt investičního nebo vkladového typu, který umožní tvorbu úspor na stáří shromažďováním peněžních prostředků, případně i jejich investováním do akcií, dluhopisů, podílových listů apod. Při dodržení stanovených podmínek (trvání produktu aspoň 60 měsíců a výběr nejdříve v 60 letech věku) bude mít tento produkt stejné daňové zvýhodnění, jaké mají dnes životní pojištění a produkty III. penzijního pilíře,“ popisuje Běhal.

Dnes totiž jedna z výhod spoření na stáří spočívá v tom, že pokud si člověk spoří do III. důchodového pilíře nebo do životního pojištění, může si z daní odečíst až 24 tisíc korun ročně od základu daně za každý produkt zvlášť nebo kombinovaně. Nově by se ale limit navýšil na dvojnásobek, a to 48 000 korun, a tuto částku půjde odečíst od daňového základu i při kombinaci se třetím způsobem – posíláním peněz do investičního penzijního účtu.

Ministerstvo financí si od rozšíření variant slibuje především větší zájem drobných investorů o tvorbu úspor na stáří prostřednictvím kapitálového trhu, který lidé málo využívají. „Vypořádání připomínek z připomínkového řízení však stále ještě probíhá, takže je možné, že se některé detaily v nastavení produktu ještě změní,“ upozorňuje Běhal z resortu financí.

Vláda chce také změnit výši státního příspěvku, který lidé dostávají za své pravidelné měsíční úložky do III. pilíře důchodového systému (penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření).

Současný systém je nastaven tak, že pokud si člověk přispívá částkou menší než 300 korun měsíčně, nedostane od státu nic a jeho bonus spočívá jen v tom, jak jeho fond hospodaří. Od 300 do 999 korun ale dostává od státu 90 korun a 20 % z částky přesahující tři stovky. Kdo ukládá tisícovku a více, získává od státu 230 korun.

Podle nového plánu by ale na státní podporu dosáhl jen ten, kdo uloží minimálně 500 korun měsíčně. Na nejvyšší státní podporu si zase sáhnou lidé až při částce 1500 korun, ale příspěvek ze státní kasy by se zvýšil z 230 na 270 korun.

Nový systém také sice navyšuje maximální státní podporu, ale zase snižuje její výnosnost. Kdo totiž v současné chvíli spoří 300 korun měsíčně, dostává od státu 90 korun a stát mu tím zhodnocuje jeho vklad o 30 procent. Od úložky 300 korun výše relativní výhodnost státního příspěvku klesá, takže stát vlastně zvýhodňuje ty, co spoří méně. Na druhou stranu i v tomto systému ještě dnešní střadatelé za úložku 1000 korun měsíčně získají 230 korun, tedy hezké 23procentní zhodnocení své „investice“.

Nově tak má být systém spravedlivější a každý má od státu získávat procentně stejnou výši podpory ve výši 18 procent. Všem se tak ale sníží „výnosnost“ jejich vkladu oproti aktuálním podmínkám. Většině lidí se však navíc fakticky sníží absolutní výše podpory, kterou od státu dosud dostávají. Například ten, kdo si spoří tisícovku, tak místo 230 korun, které dostává dnes, by nově získal jen 180 korun.

A právě v tomto bodě vidí problém Asociace penzijních společností ČR, která jinak uvedení zákona do praxe velmi vítá. „Mohl by to být pro mnoho účastníků impulz ze spoření vystoupit a to by podle nás bylo v rozporu s ambicí navrhovaného zákona, a sice s tím, že účastníci mají být motivováni k vyšším příspěvkům,“ říká prezident asociace Aleš Poklop.

Podle něj by bylo lepší sjednotit výši „zhodnocení“ na „dobře zapamatovatelné“ čtvrtině. Průměrná měsíční úložka do III. pilíře se podle asociace nyní pohybuje mezi 800 až 900 korunami, a tak je zřejmé, že na nových pravidlech by „prodělala“ většina.