Nesplácený dluh Čechů atakuje 30 miliard. Většinu tvoří krátkodobé úvěry

Češi dluží bankovním i nebankovním společnostem stále více peněz. Loni suma jejich dlouhodobých (na bydlení) i krátkodobých závazků (na spotřebu) přesáhla 3,3 bilionu korun. To je o 162 miliard korun více než před rokem a o bilion (43 %) více než před pěti lety.

Vyplývá z dat klientů zaregistrovaných v Bankovním registru klientských informací a Nebankovním registru klientských informací (BRKI a NRKI).

Z dat dále vyplývá to, že roste objem ohroženého dluhu, který loni dosáhl téměř 30 miliard korun. Za ohrožený dluh se počítají závazky, které klienti nezaplatili tři a více měsíců po splatnosti.

Ačkoliv je ohrožený dluh o necelé dvě miliardy korun meziročně vyšší, proti roku 2018 je to takřka o pět miliard lepší výsledek, a to i díky systematickému poklesu problémových hypoték. Jejich objem klesl z 9,99 miliardy korun v roce 2018 na 4,45 miliardy na konci roku 2023, tedy více než o polovinu.

Pokud se podíváme důkladněji jen na uplynulý rok, tak z něj vyplývá, že objem dluhu z úvěrů na bydlení vzrostl meziročně o 114,6 miliardy korun, tedy o 4,4 procenta. To je výrazně méně než v předchozích letech. Například na konci roku 2021 šlo o 17% meziroční růst, na konci roku 2020 o osmiprocentní růst.

„Konec loňského roku na jednu stranu naznačuje mírné oživení hypotečního trhu, objem celkového dluhu z úvěrů na bydlení se mezičtvrtletně zvýšil o 36,6 miliardy. Na druhou stranu se dlouhodobě snižuje počet klientů s úvěry na bydlení a zvyšuje se částka na jednoho klienta. Zdánlivé oživení je tedy způsobeno spíše rostoucími cenami nemovitostí,“ analyzuje Lenka Novotná, ředitelka Bankovního registru klientských informací.

Průměrná částka dlouhodobého dluhu dosáhla loni 2,6 milionu korun a zvýšila se téměř o sedm procent.

Výrazně méně si přitom půjčují na bydlení mladší lidé. Ve věkové skupině 15 až 24 let jich bylo meziročně o 17 procent méně (pokles o 7,3 tisíce) a mezi lidmi ve věku 25 až 29 let šlo dokonce o 19% pokles na 50,5 tisíce lidí. Nejvíce lidí s dlouhodobým úvěrem na bydlení, tedy 379 tisíc, je ve věkové skupině 35 až 44 let.

„Mladších klientů s úvěry na bydlení dlouhodobě ubývá. Největšími překážkami jsou pro ně drahé nemovitosti a vysoké úroky,“ vysvětluje Novotná.

Celkový objem krátkodobého dluhu ke konci roku 2023 činil necelých 580 miliard korun, přičemž meziročně narostl o 47,4 miliardy (8,9 %). Dynamika růstu je tedy u dluhu na spotřebu oproti dluhu na bydlení dvojnásobná.

Objem dluhu na spotřebu se oproti konci roku 2022 zvýšil ve všech krajích, nejrychleji v Praze, kde meziročně vzrostl o 10,7 procenta na 65 miliard korun, nejnižší dynamiku měl na Vysočině, kde vzrostl o 6,4 procenta na necelých 23 miliard.

Počet klientů s krátkodobým úvěrem se v roce 2023 oproti předchozímu roku zvýšil téměř o 50 tisíc na 2,33 milionu. Vzrostla také průměrná částka na klienta, a to zhruba o 15 tisíc (sedm procent) na 248 tisíc korun. Průměrná částka úvěru na spotřebu je podle dat registrů nejvyšší u klientů ve věkové skupině 35 až 44 let a činí bezmála 293 tisíc korun.

Celkový objem nespláceného dluhu se meziročně zvýšil o 1,7 miliardy (6,2 %) na téměř 30 miliard korun. Podíl na tom mají úvěry na spotřebu, u nichž nesplácený objem rostl postupně ve všech čtvrtletích uplynulého roku. Platební morálka u úvěrů na bydlení se oproti tomu stále zlepšuje. Meziročně se nesplácená částka z úvěrů na bydlení snížila o 0,5 miliardy (-9,6 %).

Průměrná nesplácená částka se u nesplácených krátkodobých úvěrů zvýšila o osm procent na bezmála 145 tisíc korun. Zvýšil se také počet klientů, kteří mají problém se splácením, a to o více než jedno procento na 174 tisíc lidí.

Největší problémy se splácením mají podle Jiřího Rajla, šéfa Nebankovního registru klientských informací, mladší třicátníci. U nich se objem nesplácené částky dluhu na spotřebu zvýšil meziročně o pětinu na čtyři miliardy korun a jejich počet narostl meziročně o devět procent na 26 tisíc lidí.

Ve věkové skupině 35 až 44 let pak stoupl objem nespláceného krátkodobého dluhu o 13 procent na 6,3 miliardy korun a počet lidí o 4,4 procent na 40 tisíc.

„Dlužníci v těchto věkových skupinách mají nejvyšší zadlužení v rámci hypotečních úvěrů, které si v posledních letech brali a nyní rychlým tempem zvyšují své zadlužení i krátkodobými úvěry, což u některých může postupně vyvolat dluhovou spirálu,“ varuje Rajl.

Objem nespláceného dluhu na spotřebu se meziročně zvýšil ve všech krajích, nejvíce v Karlovarském kraji, a to o 14,5 procenta na jednu miliardu korun. Nejvyšší celkový objem nespláceného krátkodobého dluhu, tedy přes tři miliardy korun, eviduje Moravskoslezský kraj.