Článek
Inflace posílila podle Českého statistického úřadu na 6,6 procenta, tedy na úroveň, na které byla naposledy v září 2008. Hlavním viníkem prosincového zvýšení byly ceny potravin, které se dosud v průměru držely na úrovni minulého roku. Tentokrát však překročily ceny z prosince 2020 o čtyři procenta, přitom nejvíc zdražovala zelenina, mléko a pečivo.
Na celkové bilanci se dosud neprojevilo očekávané zdražení elektřiny a plynu. Ceny energií ji naopak o procento snížily, protože v listopadu a prosinci vláda při jejich dodávkách zrušila daň z přidané hodnoty.
Tato výhoda v prvním měsíci roku 2022 končí. Pokud se zároveň v zálohách projeví zdražení elektřiny a plynu o 37, resp. 40 procent, jak ho předpovědělo Ministerstvo financí, zvýší se lednová inflace proti prosinci škrtem pera o tři procenta.
Vedle toho lze očekávat, že vyrostou maloobchodní ceny potravin, které dosud zaostávají za nárůstem cen výrobců.
Přecení i výrobci běžného spotřebního zboží, jak například v německém týdeníku WirtschaftsWoche upozornil globální výrobce nábytku IKEA, který hodlá veškerý sortiment ve všech zemích zdražit o devět procent.
„Velká vlna zdražování pro konzumenty teprve přijde,“ jak předpovídá například René Schumann z německé poradenské firmy Negotiation Advisory Group.
Tím se vysvětluje předpověď viceguvernéra České národní banky Marka Mory, který v rozhovoru pro Seznam TV připustil, že se počátkem roku „můžeme dostat až k dvouciferné inflaci, v okolí deseti procent“. Proti tomu trvá Raiffeisen Bank na své dosavadní prognóze, podle níž inflace v lednu dosáhne 8,5 procenta.
V Evropské unii překročily desetiprocentní hranici pouze Estonsko a Litva.
Ve čtvrtletím srovnání Českého statistického úřadu inflace zrychluje od počátku minulého roku. Tím se začíná naplňovat negativní proroctví radního ČNB Aleše Michla, podle nějž Česku hrozí recese. Vyšší ceny si v centrální bance vynucují zvyšování úrokových sazeb, se kterým bankéři nechtějí přestat ani po Novém roce. To může odradit domácnosti a podniky od utrácení včetně investic.
Přitom už ve třetím čtvrtletí minulého roku zachránila ekonomiku před propadem pouze spotřeba domácností. Ministerstvo financí odhaduje, že ve čtvrtém čtvrtletí hospodářství stagnovalo. Recese podle obvyklé definice nastane, když se propad počátkem roku ještě prohloubí, mimo jiné i dopadem další pandemické vlny spojené s variantou omikron.
