Nejvíce zdražuje mouka. Podívejte se, jak se zvyšují ceny nejen u potravin

Po nadějných třech měsících, kdy tempo zdražování zpomalovalo, přišla nyní studená sprcha. Míra inflace v září dosáhla osmnácti procent a zdražování v Česku i nadále pokračuje.

„Meziroční cenový růst v září opět zrychlil a již dosáhl 18 procent. Nejvíce k tomuto zrychlení přispěly položky oddílu bydlení, zejména ceny energií a paliv, které byly meziročně vyšší o téměř 50 procent,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen Českého statistického úřadu.

„Bydlení se stává stále dražší položkou tuzemských domácností, které na pokrytí těchto nákladů musí vynakládat stále větší díl ze svých rozpočtů. Hlavní inflační riziko stále představují nové ceny energií. Jsou sice zastropované, avšak k onomu stropu ještě úplně nevyšplhaly,“ vysvětluje Petr Dufek, hlavní ekonom Creditas.

Příliš pozadu však za bydlením nezaostávají ani potraviny, které jsou v průměru meziročně dražší o 21 procent, a reagují tak na vývoj cen zemědělských produktů i nákladů zpracovatelů.

Pokud porovnáme ceny jednotlivých kategorií potravin v letošním září a ve stejném měsíci minulého roku, největší zdražení dopadá na oleje a další tuky, které meziročně zdražily o téměř polovinu. Naopak nejméně vzrostla cena ovoce, meziročně došlo k nárůstu jen o necelá tři procenta.

Ještě výraznější růst lze ale pozorovat na konkrétních potravinách, u kterých Český statistický úřad dlouhodobě sleduje vývoj jejich průměrných cen. O sedmdesát pět procent od loňského září zdražilo kilo hladké mouky. V penězích jde průměrně o zdražení o devět korun. Druhé místo v žebříčku nejvýznamnějších zdražení obsazuje rostlinný roztíratelný tuk, který od minulého roku zdražil o 62 procent, v korunách jde potom o zdražení 58,1 Kč u kilogramu, u čtvrtkilové vaničky je to pak odhadem téměř 15 korun.

„Čelíme vysoké inflaci, která je nejvyšší od začátku 90. let minulého století. Sešly se všechny negativní vlivy najednou. Zvyšují se ceny surovin, energií, pohonných hmot, obalů, pracovní síly a dalších vstupních nákladů. Ceny energií jsou nyní největším faktorem zvyšování cen potravin,“ vysvětluje růst cen mluvčí české Potravinářské komory Helena Kavanová.

Z potravin zdražují výrazně mléčné výrobky, kde ČSÚ zaznamenává více než čtvrtinový meziroční nárůst. Stejná situace se děje také v případě masa, které zdražilo o více než 23 procent. Například kilogram kuřecích prsních řízků za poslední rok zdražil o 39 procent.

V důsledku všech faktorů ovlivňujících ceny potravin Potravinářská komora míní, že ceny potravin porostou i nadále.

„Výrobci zatím nepromítli všechny náklady do cen konečných výrobků a dělají to naopak postupně. Jsou si plně vědomi změny spotřebitelského chování, kdy domácnosti přemýšlí, jak ušetřit. I když ceny pohonných hmot nebo vstupních surovin, například obilí, dočasně poklesly, ceny potravin ale dále porostou,“ uvádí Helena Kavanová.

Pokud odhlédneme od potravin, zboží zdražuje i jinde. V oblasti nepotravinářského zboží a služeb nejrychleji zdražuje černé uhlí, kde sto kilogramů meziročně zdražilo o 146,3 procenta. Hnědouhelné brikety, které stojí na druhém místě žebříčku, pak zvýšily svou cenu o 104,5 procenta.

„Česká inflace je docela plošně rozložená a nedotýká se tedy pouze energií a potravin. Výrazně se prodražuje oblečení a obuv, vybavení domácností nebo třeba elektronika. Některé tyto ceny už řadu měsíců rostou dokonce nejrychleji v rámci celé EU. Jediné, co se z pohledu cen drží při zemi, jsou stále telekomunikace,“ doplňuje ekonom Petr Dufek.

Čistě z pohledu služeb je největší zdražení patrné u nákladního autotaxi, které od loňského září zdražilo o více než čtyřicet procent. Toto zdražení můžeme přisoudit zvýšení cen pohonných hmot, a to i přesto, že průměrná hodnota pohonných hmot klesla o čtyři procenta.