Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V rychle se měnícím světě digitálních technologií a spotřebitelských trendů se Češi stali jedním z nejvíce inovativních a zároveň obezřetných národů Evropy.
Aktuální data z průzkumu Ernst & Young Future Consumer Index 2024 ukazují odlišnosti mezi českými a západoevropskými spotřebiteli v oblastech, jako jsou streamování, využívání moderních technologií či přístup ke zdraví.
Podle průzkumu Češi překonávají západní Evropu v konzumaci audiovizuálního obsahu na digitálních platformách. Až tři čtvrtiny českých spotřebitelů sledují nebo poslouchají obsah prostřednictvím streamovacích služeb, zatímco v západní Evropě činí tento podíl 64 procent. To potvrzuje rostoucí význam online zábavy v českých domácnostech.
Na druhou stranu však Češi méně často nakupují prostřednictvím reklam na sociálních sítích. Přesněji, 58 procent z nich uvádí, že plánují v budoucnu omezit tento způsob nakupování. Pro srovnání, v západní Evropě tento podíl činí pouze 40 procent. Podle zprávy by tak mohla být sociální média na tuzemském trhu méně komerčně účinná.
„Zajímavé je, že ačkoliv je český spotřebitel zvyklý využívat digitální nástroje a řada technologických firem dokonce v Česku nově vyvíjené aplikace díky tomu pilotuje, v jejich každodenním komerčním využívání jsme o něco konzervativnější,“ komentuje výsledky mezinárodního průzkumu senior manažer oddělení Consultingu v EY Česká republika Vojtěch Kocman.
Zdraví řešíme, až když nám je špatně
Další oblastí, kde jsou Češi spíše obezřetní, je sdílená ekonomika a zdravotní aplikace. Například sdílení automobilů nikdy nevyužilo 88 procent Čechů, zatímco v západní Evropě je tento podíl nižší – 81 procent. Podobný trend lze pozorovat i u zdravotních aplikací a chytrých zařízení, které nikdy nepoužilo 55 procent českých respondentů oproti 44 procentům v Evropě.
Konkrétně ohledně zdraví však počet lidí starající se o vlastní zdraví minimálně ze spotřebitelského pohledu roste.
„Navzdory smíšeným postojům k technologiím a zdravotním rizikům se 59 procent českých spotřebitelů na své zdraví zaměřuje se stále větším důrazem. Tento trend péče o vlastní zdraví tak pokračuje,“ vysvětluje Kocman.
„Také však stále platí, že Češi při výběru potravin dávají oproti Západoevropanům více přednost jiným faktorům než jejich kvalitě a výživové hodnotě. Ke změnám v přístupu tak často dochází až po prvních zdravotních problémech,“ dodal. Přesto více než pětina českých spotřebitelů uvedla, že je ochotna zaplatit více za produkty podporující zdraví. Oproti Západu však o čtyři procentní body zaostáváme
Češi navíc očekávají zhoršení své psychické situace. Až 27 procent Čechů očekává zhoršení svého duševního zdraví, což je více než dvojnásobek oproti západoevropskému průměru (11 %). Zároveň se však Češi méně obávají zdravotních pandemií (neobává se 41 % oproti 22 % v Evropě).
Na inflaci jsme si zvykli, jsme náročnější
Podle odborníků je pro letošek také příznačné to, že jsme si zvykli na vyšší cenovou hladinu.
„Po letech s nezvykle vysokou inflací přestali Češi odkládat spotřebu. Zvyšující se tržby jsou nad nominální inflací, rostou zejména v sektoru drogerie a kosmetiky,“ popisuje chování spotřebitelů partner oddělení auditu a expert na retail v poradensko-technologické společnosti Deloitte Michal Černý.
„To naznačuje, že spotřebitelé již vystoupili z ‚nouzového‘ režimu a chtějí si udělat radost,“ pokračuje v popisu letoška. Potvrzuje také českou tendenci šetřit na jídle. „V sektoru potravin jsou nadále hlavním tématem slevové akce, které mnohdy pokrývají velkou část sortimentu prodejen, zejména u velkých řetězců,“ říká Černý s tím, že to má i negativní dopad. „Spotřebitel je tím ve výsledku zmaten, protože je pro něj těžké sledovat standardní cenu zboží.“
„Spotřebitelé stále hledají nabídky s ideálním poměrem cena/výkon,“ popisuje aktuální trendy Černý. „Proto svou pozornost zaměřují na internetové obchodníky, kde je možnost porovnání cen na první pohled jednodušší a samotná transakce se snáze realizuje. Navíc je zde stále velký tlak na logistiku, kde obchodníci díky robotizaci skladů zlepšují možnosti doručení až do řádu jednotek hodin, což spotřebitel kvituje.“
Český zákazník je však podle experta náročnější, než býval. „Je jasné, že po mnohdy negativní zkušeností s levnou nekvalitní produkcí – kde navíc čekáte celé dny či týdny na zboží – je pozornost upírána na dodatečné služby, jako jsou pojištění, rychlé doručení, způsoby financování nákupu, možnost jednoduché reklamace, doživotní záruka nebo vrácení výrobku jednoduše přes výdejní box a podobné.“
Nakupování s AI, poučení z pandemie
„Lidé napříč generacemi se vracejí dle svých preferencí ke svým zvykům, každopádně koronavirus dokázal některé spotřebitele přesvědčit, že můžou nakupovat z domova přes počítač či telefon,“ popisuje další prvky aktuálního chování spotřebitelů Černý.
„Mnohdy se v typickém obchodě obtížně hledá přidaná hodnota, proč udělat nákup. Lze tak v budoucnu očekávat více specialistů konkrétních značek, kteří budou nabízet svoji expertizu přímo v obchodě.“
Černý také připomíná, že s rozvojem online prodejů velké řetězce provozují vlastní tržiště a přizpůsobují nabídku novým platformám včetně těch z Asie. Tyto změny však vyvolávají otázky spojené s udržitelností, etikou a pracovním vykořisťováním, které zajímají zejména mladší generaci.
V budoucnu pak očekává nástup nástrojů umělé inteligence, které umožní personalizované nabídky s dynamickými cenami reflektujícími nákupní historii, aktuální počasí, kulturní akce nebo demografické údaje zákazníků. Plošné slevy sice zůstanou, ale jejich efektivita pravděpodobně klesne.
E-shopy podle experta také plánují zlepšení platebních metod, které budou bezpečné, jednoduché a proveditelné na jeden klik. „Otázka rychlosti doručení bude tvořit čím dál důležitější roli při rozhodnutí, zda produkt koupit či nekoupit,“ vysvětluje. „Nikomu se nechce vyplňovat údaje o platební kartě a čekat fyzicky na dobírku, kdy rozpětí doručení je skoro podmíněno nutností vzít si dovolenou nebo home office minimálně na půl dne.“
Proto podle něj rostou na popularitě výdejní boxy. Ty nejen zkracují dobu doručení, ale řeší i ekologické dopady spojené s logistickým provozem. Jejich estetická stránka však stále vyvolává diskuse, zejména v kontextu vizuálního smogu ve veřejném prostoru.
A co čekat příští rok? „Lze očekávat větší tlak na vstup na trh ze strany sociálních a komunitních sítí, zejména Tik-Tok, Instagram a další,“ předpovídá Černý. „Tyto platformy budou zcela jistě vstupovat do vlastního obchodu, nebudou jen zprostředkovávat nabídky obchodníků formou reklamních bannerů.“
Černý také předpokládá další růst obchodů využívajících bezobslužného provozu 24/7, který zajistí přístup spotřebitelů nejen v ranních hodinách, ale klíčový je rovněž na venkově a v odlehlých oblastech, kde se nevyplatí přítomnost prodavačů během celé prodejní doby. „Logistika poslední míle bude hrát stále větší roli a proto bude zajímavé sledovat integraci u subjektů s dodavatelskou sítí, jako je například Česká pošta,“ vysvětluje. „Nedivil bych se, kdyby po optimalizaci poboček došlo k opačnému trendu s nějakým novým partnerem. Už teď pilotují doručení na venkově.“
Na závěr pak Černý předpokládá boom celého jednoho odvětví ekonomiky. „Tam, kde lze dále očekávat novou nabídku, je oblast cirkulární ekonomiky,“ říká. „Mimo tlaku a očekávání mladé generace je totiž možné sledovat i regulatorní tlak na vyšší spolehlivost spotřebičů, jejich kvalitu a opravitelnost. To bude nahrávat vzniku a rozvoji velkých platforem v sortimentu znovupoužitelnosti spotřebičů, elektroniky, textilu, knih a podobně.“
