Na ulici rodné číslo také nevykládáte. Policie radí, jak se nenechat okrást

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Kyberzločiny zažily rozmach zejména v období pandemie koronaviru. V roce 2021 činila online kriminalita pět procent všech trestných činů. O rok později už to byl dvojnásobek. Podle policejního prezidenta Policie České republiky Martina Vondráška je ke snížení počtu kyberzločinů klíčová prevence a osvěta.

„Naprostá většina online kriminality je zapříčiněna chybou oběti,“ řekl v pátek na tiskové konferenci. „Jsem rád, že se nám daří ve spolupráci s Českou bankovní asociací (ČBA) a jednotlivými institucemi podnikat kroky, díky kterým už kyberzločinů dále nepřibývá.“

Velkou roli hraje školení bankovního personálu, ale také samotných policistů. „Velice intenzivně jsme připravovali naše policisty. Od samotného přijetí oznámení o podvodu přes blokaci peněz až po vypátrání pachatelů, zadokumentování trestné činnosti a postavení před soud,“ popsal konkrétní kroky Vondrášek.

Až polovinu veškerých internetových podvodů tvoří inzertní podvody. „V praxi to funguje tak, že si objednáte zboží a buď vám to zboží nepřijde vůbec, nebo vám přijde zboží jiné, nebo úplně v jiné kvalitě, než očekáváte,“ vysvětluje Vondrášek.

Desetinu podvodů tvoří pak inzertní podvody se vstupenkami. Letos je však míra podvodů ovlivněná mistrovstvím světa v hokeji, padělaných vstupenek se na internetu objevilo přes 700. „Nejlepší obranou proti tomuto typu podvodů je nakoupit vstupenky u oficiálních prodejců. Lidé se musí zamyslet nad tím, zda stojí za to ušetřit na vstupence 100 korun, nebo potenciálně přijít o své peníze,“ apeluje na lidi Vondrášek.

Velkou část e-zločinů tvoří takzvané investiční podvody, pro které kyberšmejdi využívají i známé osobnosti, včetně například prezidenta Petra Pavla. „Lidé odvádějí své peníze do podvodných fondů, které slibují velkou návratnost investice, ve skutečnosti o ně však přijdou,“ popisuje Vondrášek a dodává: „Často se navíc pak objevují falešní právníci a policisté a vymáhají z lidí další peníze.“

S rozvojem umělé inteligence, která často dokáže vytvořit lidsky znějící hlas či uvěřitelné video, je stále složitější podvody rozeznat. Podvodníci technologii často využívají v rámci podvodných telefonátů a SMS zpráv, které vybízejí k vyplnění bankovních údajů do falešných platebních bran. Následná krádež peněz už je otázkou několika málo minut.

Vondrášek varoval také před tím, aby se lidé nestali „bílými koni“, tedy aby nebyli zneužiti k podvodné činnosti. „Každý, kdo se dostane k nelegálním penězům, je potřebuje zlegalizovat, k tomu se nejlépe využívají běžní občané. V případě, že se někomu na účtu objeví podezřelý obnos peněz, musí to okamžitě nahlásit své bance,“ říká policejní prezident.

Lidé by v žádném případě neměli tyto peníze posílat kamkoliv dál. „V takovém případě hrozí obvinění z nedbalé legalizace výnosů z trestné činnosti,“ varoval.

Posledním zmíněným typem hrozby je pak kyberšikana a vydírání v online prostředí. Ty se nejčastěji týkají intimních fotografií, které pachatel z oběti vyláká a následně vyhrožuje jejich sdílením na internetu, pokud oběť nezaplatí peníze. „Vy sice ty peníze poslat můžete, ale to vám nedává záruku, že pachatel nebude chtít další. Následuje pak nekonečná spirála vydírání,“ varoval Vondrášek a vyzval všechny oběti, aby se nebály tyto případy s policií řešit.

Podle Vondráška je nejdůležitější nenechat se zmanipulovat a být „minimálně stejně nedůvěřivý jako ve fyzickém životě“. To znamená seznámit se s novými technologiemi a jejich riziky. „Je potřeba zpozornět při jakékoliv žádosti o zadávání citlivých údajů. Představte si, že vás na ulici zastaví neznámý člověk a bude po vás chtít číslo občanského průkazu, rodné číslo nebo jakýkoliv jiný přístupový údaj k vaší identitě, tak to prostě neuděláte. Stejně by to mělo být i v prostředí internetu.“

Podvody se podle dostupných dat nevyhýbají žádnému člověku. Ženy jsou oběťmi kyberútoků častěji než muži, muži pak zase důsledkem své neopatrnosti přicházejí o více peněz. „Podvody, které se týkají žen, jsou často spojené s nákupy na e-shopech nebo na Slevomatu, u mužů se právě jedná o různé investiční aktivity, v rámci kterých jsou ztráty mnohem vyšší,“ uvedl na tiskové konferenci generální ředitel ČSOB Aleš Blažek.

Lidé však proti podvodníkům nebojují sami. České banky investují nemalé částky do vlastního zabezpečení. Například ČSOB dokáže ochránit v průměru 370 klientů měsíčně. „Kyberzločinci se stávají stále vynalézavějšími,“ uvedl v minulosti pro ČTK manažer karetního servisu a prevence podvodů KB Pavel Šašek.

U karetních podvodů se bance podařilo zachránit klientům asi 250 milionů korun. „Dalších 56 milionů jsme klientům zachránili u investičních a dalších podvodů. To je zhruba polovina sumy, kterou jsme zachránili za celý minulý rok. Podvodníci se adaptují a často místo vyšších částek cílí na menší, které působí méně podezřele, ale snaží se je získat větším počtem podvodů,“ doplnil expert na prevenci platebních podvodů KB Marek Macháček.

V řadě případů totiž podvodníci apelují na lidi aby nevěřili bankám, které se snaží své klienty před podvody ochránit. „65 procent napadených klientů se nám nakonec podaří přesvědčit, že jde o podvod. Celkově se nám povedlo snížit průměrnou částku, o kterou klient přijde, o 57 procent,“ řekl Blažek.

Velice narostlo i samotné zabezpečení plateb a online transakcí. Například globální Mastercard za rok provede 143 miliard bezpečných transakcí. „Jsme rádi, že lidé dnes platbu kartou berou jako samozřejmost. Je za tím spousta let práce a nebylo jednoduché v lidech tuto důvěru vyvolat,“ uvedla generální ředitelka společnosti Mastercard pro Česko a Slovensko Jana Lvová. Konkurenční Visa pak hlásí, že ročně zachrání svým uživatelům přes 27 miliard dolarů.

Jak jsou na tom vaše znalosti základních principů bezpečného chování na internetu, si můžete vyzkoušet v online interaktivním kybertestu, který v rámci vzdělávací kampaně #nePINdej spustila Česká bankovní asociace.

Seznam Zprávy jsou mediálním partnerem kampaně #nePINdej.