Článek
Českým zaměstnancům poprvé za víc než dva roky reálně stouply mzdy, když za první kvartál letošního roku ohlásil Český statistický úřad nárůst po odečtení inflace o 4,8 procenta.
Reálná mzda je skutečná síla peněz při nákupech. Nominální mzda, tedy kolik přesně berete vyjádřeno číslem, totiž sice může růst, ale kvůli inflaci, kdy peníze ztrácejí svou hodnotu, si i za více peněz koupíte méně. Reálná mzda ukazuje, kolik si toho opravdu za své peníze koupíte.
Průměrná hrubá mzda stoupla na 43 941 korun, což znamená meziroční nárůst o sedm procent. Po očištění o inflaci, která činila v prvních třech měsících letošního roku průměrně 2,1 procenta, vychází výše zmíněný reálný nárůst.
Mzdy ovšem stále nedosahují úrovně zaznamenané před globální pandemií onemocnění covid-19. Analytici také upozorňují, že jedním z faktorů příznivého výsledku byly poměrně znatelné revize údajů o růstu za loňský a předloňský rok. Tím se změnila „základna“, se kterou se aktuální čísla srovnávala.
„Nebýt této revize, rostla by průměrná mzda v letošním prvním čtvrtletí o víc než procentní bod pomaleji. Přesto lze tvrdit, že mzdový vývoj dává všechny předpoklady k dalšímu růstu soukromé spotřeby. Právě na ni spoléháme jako na hlavní motor růstu české ekonomiky v letošním roce,“ uvedl Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit CZ&SK.
„Nadále ale počítáme s tím, že reálná spotřeba poroste pomaleji než reálné mzdy, tedy o méně než tři procenta. Ke zrychlení nad uvedený limit by mohlo dojít v příštím roce, pokud tak dovolí vývoj inflace,“ uvedl Sobíšek.
Vyšší příjmy rostly rychleji
Data statistiků také naznačují jednu zajímavou skutečnost, že tempo růstu mezd nebylo rovnoměrně rozložené mezi příjmovými skupinami. Lze to vypozorovat z porovnání pohybu průměrné a mediánové mzdy – druhá zmíněná označuje skutečný střed, tedy že polovina zaměstnanců pobírá mzdu vyšší a druhá polovina naopak nižší.
Mediánová mzda činila v prvním čtvrtletí 36 651 korun, a meziročně tak stoupla o 5,5 procenta. Stále také platí, že muži dostávají výrazně vyšší plat než ženy. Zatímco jejich medián vyčíslili statistici na 39 541 korun, u žen to bylo 33 793 korun.
„Dnešní příznivější hodnoty sice naznačují, že růst průměrné mzdy může být letos nakonec mírně rychlejší než poslední odhad ČBA prognózy ve výši šesti procent,“ uvedl Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace (ČBA).
„Méně pozitivní zprávou je však v tomto ohledu citelné zaostávání mediánové mzdy, které naznačuje, že silnější číslo prvního čtvrtletí bylo taženo patrně výraznějšími mzdami a odměnami vysoko příjmových zaměstnanců,“ uvedl Seidler.
Přestože mediánová mzda rostla pomaleji než ta průměrná, poměr mezi mzdou vyplácenou nejlépe placené desetině zaměstnanců - nad 69 219 korun – a mzdou deseti procent zaměstnanců s nejnižšími mzdami - pod 20 753 korun – se zúžil o 0,18 bodu na 3,34 bodu. Pro připomenutí, minimální mzda činí podle nařízení vlády od 1. ledna 18 900 korun.
Při pohledu na různá odvětví se ukazuje, že nejrychleji rostly v posledním roce mzdy zdravotníkům, kteří si polepšili o 11,1 procenta, zatímco na opačném konci, v sektoru vzdělávání, mzdy přidaly pouhých 1,9 procenta.
Růst mezd je podle ekonomů jednoznačně pozitivním faktorem pro domácí ekonomiku, kterou podle dříve zveřejněných dat do značné míry táhla právě spotřeba domácností.
„Půst českých pracovníků skončil. Reálné mzdy konečně opět začaly růst zejména kvůli skokovému poklesu inflace až k dvouprocentnímu cíli České národní banky. To se projevilo i na spotřebě domácností, která byla tahounem růstu české ekonomiky na začátku roku,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Pavel Kron.
„Reálné mzdy by měly i v dalším průběhu roku stoupat, ačkoli se inflace krátkodobě může dostat k horní hranici tolerančního pásma (tři procenta, pozn. red.), což jsme viděli v dubnu. Domácí poptávka by ale měla být i po zbytek tohoto roku hlavním důvodem růstu české ekonomiky,“ uvedl Kron.
