Článek
Mladí Češi přistupují k penězům s rozmyslem. Až na jednu výjimku – relativně hodně peněz investují do hazardních her a sázek.
Ukazuje to analýza dat společnosti Patron Go, která provozuje stejnojmennou aplikaci, jež je propojena s bankami a dokáže uživatele upozornit na výhodnější a bezpečnější nabídku. Aplikaci využívá 140 tisíc lidí a v analýze byla využita data zhruba tří tisíc uživatelů za rok 2022.
„Mladí ve věku od 18 do 34 let se chovají ve finanční oblasti poměrně zodpovědně. V případě obyčejných úvěrů splácejí měsíčně v průměru více peněz bankám (4132 Kč) než nebankovním institucím (3214 Kč) a jsou schopni si platit vlastní bydlení, ať již v podobě hypotéky, nebo nájmu,“ říká Jiří Paták, zakladatel Patron Go, který v minulosti zakládal i finanční srovnávač Chytrý Honza.
Z analýzy vyplývá, že za hypotéky mladí ve věku 18 až 34 let loni utratili průměrně 10 743 korun měsíčně a za nájmy 8022 korun. Pokud se data rozdělí podle pohlaví, tak vychází, že za nájem ženy vydávají o trochu více peněz než muži, což může být způsobeno tím, že mají větší nároky na standard bydlení.
Muži naopak výrazněji více než ženy platí na splátkách hypoték. V relativním vyjádření to je o zhruba pětinu měsíčně více a v absolutním o dva tisíce korun. „Dle dat si muži mezi našimi uživateli vydělávají v průměru o 17 procent více než ženy. Tím lze usuzovat, že snadněji dosáhnou na získání úvěru,“ nabízí jedno z možných vysvětlení tohoto rozdílu Lukáš Vršecký, který založil věrnostní platformu Rondo a několik let řídil B2B obchod v Alza.cz.
Muži si také odkládají více peněz než ženy na životní i penzijní pojištění. I to může být podle zakladatele platformy způsobené tím, že vydělávají víc, a ne kvůli tomu, že jsou odpovědnější. „Nepotvrdilo se nám, že by byli muži více finančně gramotní než ženy,“ konstatuje Vršecký.
Na poměrně zodpovědnou správu financí u mladých podle něj ukazuje také to, že si peníze na životní pojistku i na penzi odkládají stranou i ti nejmladší dospělí ve věku od 18 do 24 let.
Na penzijní pojištění dávají v průměru 370 korun a na životní pojištění zhruba dvakrát tolik. „Zároveň mladí i investují, v průměru za jednu investici utratí 1084 korun a v případě kryptoměn je to dokonce 1600 korun,“ dodává Vršecký.
Lidé ve věku 25 až 34 let pak utrácejí na vybrané položky vždy více peněz než ti nejmladší. I to je logicky dáno rozdíly v platech. „S přibývajícím věkem si lidé vydělávají více. Pro zajímavost – rozdíl v platech mezi segmentem uživatelů 18 až 24 let a uživatelů nad 35 let je více než 50 procent,“ říká šéf Patron Go, která za loňský rok prověřila přes 20 milionů bankovních transakcí a platby za zhruba 17 miliard korun.
Jedinou „vadou“ na kráse jinak celkem rozumného přístupu mladých k utrácení je podle zakladatele platformy Jiřího Patáka fakt, že poměrně hodně peněz utrácejí měsíčně za sázky a hazardní hry, což přitom může ohrozit jejich hodnocení u bank.
„Pokud sázky rozdělíme na sázky a hazardní hry, tak u sázek činila průměrná měsíční útrata 2443 korun a u hazardních her 1243 korun. Zároveň si mladý Čech průměrně loni vsadil 85krát za rok a 58krát zaplatil za hazardní hry. To znamená, že v průměru si jde sedmkrát do měsíce vsadit a pětkrát měsíčně si užívá hazard,“ říká poněkud překvapeně Paták.
Odpověď na to, proč se tak mladí chovají, data nemají, ale podle Markéty Světlíkové, mluvčí sázkové kanceláře Chance, to může být tím, že jsou v sázení poměrně úspěšní.
„Mladí lidé přistupují k sázení analytičtěji. Na internetu jsou jako doma. Jsou tak technicky zdatnější než starší generace a umí si vyhledat potřebné informace a dobře s nimi pracovat. V sázení tak bývají podle našich dat úspěšnější než starší ročníky, které častěji sází na pobočkách,“ říká Světlíková.
Vývoj sázek na tři nejvážnější kandidáty na post prezidenta ČR.
„Platím vysokou hypotéku, splácím životní pojištění a pravidelně investuji do akcií. A také rád a často sázím, minimálně jednou do týdne. Sice jen malé částky, ale vyhrávám, což mě motivuje k dalším sázkám. Trénuju si na tom rozvážnost a trpělivost, takže pak nemám tolik stresu při investování,“ svěřil se například dvaatřicetiletý Jan P. z Prahy.
Jak dobře se dokážou sázkaři orientovat v informacích a v tom, jak se mění a vyvíjejí, ukazuje podle Světlíkové i graf z nedávné volby prezidenta. Sázková kancelář spustila možnost sázet na vybrané kandidáty už před více než rokem. Graf ukazuje, jak sázkaři predikovali budoucí vývoj svými sázkami. Na začátku věřili, že vyhraje Andrej Babiš, a právě proto na jeho výhru sázeli nejvíc, a měl tak nejnižší kurz, kolem 2,5 : 1.
Před koncem loňského roku se do popředí dostala Danuše Nerudová, v jejíž úspěch se ještě loni v srpnu příliš nevěřilo. Její kurz byl tak vysoký, že i kdyby za 100 korun získal sázející osmkrát víc, málokomu to stálo za takový risk. Těsně před volbou už celkem výrazně vedl Petr Pavel, který nakonec vyhrál.
Sázející obecně, a tedy i mladí, sázejí rádi také proto, že je pak více baví dívat se na konkrétní zápas, a to i v případě, že nehraje jejich favorit. „Když hraje třeba Sparta a Slavia, tak sázejí desetitisíce lidí. Když je to třeba Baník a Liberec, tak je to méně, ale i tehdy si třeba vsadí fanoušek Sparty či Slavie a hned ho víc baví sledovat zápas,“ popisuje hráčskou vášeň mluvčí sázkové kanceláře Chance, která patří pod skupinu Tipsport.
Obecně lze podle ní pak sázející rozdělit do tří základních skupin podle způsobu sázení. Jedna je fanouškovská, jež sází jen občas na svého oblíbeného sportovce či tým, kterému fandí. Druhá skupina – ta největší, jejíž chování pozorují a vyhodnocují i samotní bookmakeři – sází pravidelně a bez ohledu na osobní preference chce prostě jen vyhrát peníze.
„Třetí, menšinová skupina sázejících sází naopak na opačného kandidáta, než kterému věří. Například když příznivci Petra Pavla vsadili na Andreje Babiše. Aby v případě prohry svého favorita měli alespoň nějakou útěchu,“ dodává Světlíková.
Je však nutné dodat, že byznys sázkových kanceláří a společností provozujících hazardní hry je obecně založený na tom, že většina lidí prohrává. A právě díky tomuto principu vydělávají obrovské sumy peněz. Například čistý zisk sázkové skupiny Allwyn (dříve Sazka Group), která v Česku provozuje loterii Sazka a spadá pod investiční skupinu KKCG podnikatele Karla Komárka, se předloni téměř zdvojnásobil na 447,5 milionu eur (11 miliard Kč).
Gamblerství samo o sobě je pak jednou z velmi vážných druhů závislosti, která se léčí podobně jako další patologické závislosti na alkoholu. Kvůli rozvoji online hazardu pak počet lidí závislých na hazardu roste.
