Lidé v tísni kvůli energiím: „Žiju od výplaty k výplatě, žádat o příspěvek je ponižující“

Přestože od začátku ledna platí zastropování cen energií, paní Eliška Sládková platí i tak za energie 18 tisíc Kč měsíčně. Ve starším domě, kde žije se svým mužem a synem, je totiž vlastně všechno na plyn. Ten používají k vytápění, ohřevu vody i vaření, jen zbytek pokrývá elektřina.

Paní Sládková tak má aktuálně tři práce, aby její rodina dokázala všechno zaplatit a žije od výplaty k výplatě. „Naštěstí mám ohromnou záchrannou síť v podobě rodiny, takže se nebojím, ale dokážu si představit, jak funguje spirála, kdy člověk upadá do čím dál větších existenčních problémů,“ říká.

Hlavním důvodem jejího vysokého účtu za energie je způsob, jakým dodavatelé vypočítávají nové zálohy. Berou historickou spotřebu odběrného místa domácnosti, přestože se může od současné lišit. To je i případ Sládkové. „Měnila jsem dodavatele v době stoupajících cen energií. Máme spočítané zálohy se spotřebou ještě z doby, kdy žila naše babička, která topila až moc,“ vysvětluje.

V situaci, jaká je, přitom domě nepřetápí a energiemi se snaží co nejvíce šetřit. „Obývák je například efektivnější trvale temperovat. V ložnici zase máme puštěné malé topení, u syna v pokoji ho na spaní vypínám a v kuchyni a hale netopíme vůbec. Nikdy jsme nebyli na to mít doma ‚trenýrkovou‘ teplotu,“ popisuje Sládková.

Další příčinou růstu účtů za energie je stav jejího domu. Ten není zateplený a rozvody jsou dělané zhruba před 50 lety, takže trubky jsou široké a ohřívá se v nich velké množství vody. Samozřejmě by pomohla rekonstrukce, na tu ale paní Sládková nemá peníze.

Dostává se tak do začarovaného kruhu, kdy nemá prvotní investici na vyřešení základního problému se zateplením, a tím nemá šanci šetřit a platit za energie méně.

„Nejsou na to prostředky. Čím dál víc narážím na to, že peníze dělají peníze, kdybychom na to měli, trubky opravíme, okna bychom také mohli vyměnit za třívrstvá,“ říká. Stát sice podobné úpravy pomáhá financovat, ale peníze z dotačního programu Nová zelená úsporám jsou vypláceny až zpětně. „Pro toho, kdo žije od výplaty k výplatě a je rád, že je rád, dotace nejsou řešení,“ dodává Sládková.

Do finanční tísně se dostala také samoživitelka Silvie. Poslední zdražení energií ji postihlo před třemi měsíci, kdy jí měsíční účet za elektřinu stoupl přibližně na 3 500 Kč. Její náklady na bydlení tak činí necelých 17 000 Kč. „Vzrostl mi nájem o inflační navýšení. Letos jsem byla ráda, že to nešlo nahoru o celých 17 procent, ale jen o 10 nebo 12 procent,“ uvádí.

Bydlí v bytě se dvěma dětmi, kde je vše na elektřinu. Kvůli zdražení se musela uskromnit a omezit spotřebu. „Topení pustím, až když je to opravdu potřeba. Musím to hlídat, protože pak se děsím, co přijde za účet a jestli nebudu muset doplácet. K drahému nájmu ještě dražší energie, to by mě položilo úplně,“ popisuje. Přiznává, že panelák je sice zateplený, ale okny občas táhne, což snižuje teplený komfort v domácnosti.

Paní Silvie říká, že žije skromně, nemá dluhy, ale otec jejích dětí neplatí alimenty a pokud ano, jen „tolik, kolik se mu zachce“. „A už se v tom vezete. To je rozjetý vlak, ze kterého se nedá vyskočit,“ přibližuje svou situaci.

Kvůli zdražování nejen energií, ale i základních věcí, jako jsou potraviny, se její situace stále zhoršuje. „Žiju od výplaty k výplatě. Občas nás založí někdo z rodiny. A bez příspěvku na bydlení bych fungovat nemohla,“ líčí samoživitelka.

Dávky na bydlení pobírá od roku 2020 a přiznává, že návštěvy na Úřadu práce jsou pro ni z mnoha důvodů nepříjemné. „Na rovinu říkám, že je odkládám, protože to je něco ponižujícího. Každá z pracovnic chce jiné dokumenty, lidé jsou tam nepříjemní. Když tam jdu, musím si vzít minimálně půl dne dovolené, přijít před osmou hodinou, protože když přijdete na devátou, už na vás nepřijde řada,“ podělila se o své zkušenosti Silvie.

„Mám nervy z toho, že nebudu mít z čeho zaplatit nájem a běžné věci, jako vybavení pro děti do školy. Neexistuje, že kdybych jela někam na dovolenou. A to si myslím, že jsem si zvykla žít ‚za levno‘, nerozhazovat a nekupovat nic navíc. Už ale není kde ušetřit,“ říká.

Od začátku energetické krize se na různé poradny, které se touto oblastí zabývají, obrací stále více domácností . A to i poté, co vláda stanovila u elektřiny a plynu cenové stropy.

„Zastropování energií je plošné opatření, které těm nejvíce potřebným domácnostem, jako jsou osaměle žijící důchodkyně nebo samoživitelky, tolik nepomůže. Mají tak nízké příjmy, že i při zastropovaných cenách jsou náklady na energie stále velmi vysoké,“ říká Ondřej Pašek, expert na dotace v energetice z Hnutí DUHA.

Setkávají se i s případy lidí v nouzi, kteří kvůli tomu, že neutáhnou ceny energií, musejí opustit nájem. „Ti se pak samozřejmě ocitají v kritické situaci při hledání bydlení,“ dodává Pašek. Právě takto „finančně vyčerpaní“ lidé totiž nemají peníze na složení kauce ve výši několika nájmů, kterou majitelé bytů požadují.

Právě vysoké náklady na bydlení byly pro poradny jednoznačně hlavním tématem minulého roku. „Zejména pro rodiny s nižšími příjmy a bez finančních rezerv byly a jsou náklady na bydlení a potraviny mnohem palčivější problém než pro ostatní. „Skoro všichni naši klienti musejí ve svých rozpočtových plánech dát mnohem více prostoru úvahám o dopadech zvýšených cen energií,“ popisuje ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal.

Problémy domácností se loni točily hlavně kolem přechodu k dodavatelům energií poslední instance, kteří přebírali zákazníky po zkrachovalých obchodnících, a s tím spojených nových smluv. „Posléze se přidalo vyúčtování a stanovení správné výše záloh. Nyní se dominantně jedná o rovnováhu domácích rozpočtů, která je narušena růstem cen zboží v konkrétním spotřebním koši dané domácnosti. A energie zde hrají první housle,“ popisuje Šmejkal.

Podle něj má řešení vysokých cen energií tři základní cesty, které lze ale i kombinovat: energetické úspory, stanovení pořadí, za co je opravdu nutné utrácet, a žádost o příspěvek na bydlení. „Vyplatí se tvořit si finanční rezervy a v případě problémů neodkládat hledání řešení. Ceny dalšího zboží rostou, rezervy domácností klesají a například v případě omezení v zaměstnání nebo výpadku příjmů je problém hned na stole,“ doporučuje Šmejkal.

Podle Paška je nejdůležitější hlavně začít problém okamžitě řešit. „Jde o celou řadu propojených problémů chudoby, nouze v bydlení a vysokých výdajů za energie, které je potřeba řešit komplexně. Doporučujeme, aby se lidé obraceli na sociální organizace a obecní úřady, které jim mohou poradit,“ říká Pašek.

Odborníci naopak varují před neuváženými půjčkami, které zvyšují riziko pádu do dluhové pasti. „Ne snad kvůli zvýšeným nákladům jen na bydlení, ale růst cen vede k tlaku na domácí rozpočet a půjčka se může zdát jako snadné řešení. Je však třeba se ptát, jestli existuje finanční prostor na splátku a jestli půjčka již není riziková,“ říká Šmejkal.

A kde by měli lidé v problémech začít? Kolem 68 procent energií je v domácnostech využíváno na vytápění, a proto by se měli lidé s úsporami prvotně zaměřit právě tam. „Místnosti, které nejsou obývané, není potřeba vytápět, v obytných místnostech lze teplotu snížit na 18 až 20 stupňů podle využití místnosti,“ říká Pašek.

Hnutí DUHA a další organizace v rámci kampaně Energie lidem například pomáhají domácnostem svépomocně s únikem tepla okny. „Například dát do oken izolaci. Dále jsou to třeba ‚hadi‘, tedy textilní ucpávky na prahy oken a dveří,“ popisuje Pašek.

Další oblastí je pak spotřeba teplé vody. „Je lepší se rychle sprchovat než používat vanu, nádobí neumývat pod tekoucí vodou, v rychlovarné konvici ohřívat jen nutné množství vody,“ popisuje Pašek.

Ušetřit se dá i omezením používání zbytečných spotřebičů a jejich vypínáním z tzv. stand-by režimu. Na to lidé zapomínají a hlavně si myslí, že vypnutý přístroj nic „nežere“. Malé množství energie totiž spotřebovávají i tehdy, když jsou zapojeny v zásuvce a nikdo je zrovna nepoužívá. Řešením je také vyměnit klasické žárovky za úspornější LED svítidla, což je nákladnější, ale investice se brzy vrátí.

Dlouhodobě je nejlepším řešením zateplení nemovitosti, které je však finančně nákladné a pro nízkopříjmové rodiny těžko dosažitelné. Od 9. ledna je však možné žádat o dotaci z programu Nová zelená úsporám Light, kdy mohou domácnosti dostat peníze ještě před zahájením prací a celková výše dotace může přesáhnout 100 procent výdajů na realizaci opatření.

Podmínkou pro získání takové dotace je, že žadatel pobírá starobní důchod nebo invalidní důchod třetího stupně či příspěvek na bydlení.

Ale přesto všechno řada lidí na dotaci nedosáhne. „Jsou to hlavně obyvatelé bytových domů, v některých případech v rodinných domech i z technických důvodů nebo proto, že nevyhovují dotaci z hlediska vztahu k nemovitosti,“ dodává Pašek s tím, že v těchto případech jde hlavně o seniory.