Lidé se bojí inflace, víc než polovina Čechů už investuje

Jak jsou na tom Češi s investicemi a jak se brání proti vysoké inflaci, která dosahuje takřka 13 procent? Odpovědi nejen na tyto otázky přináší průzkum společnosti Generali Investments mezi 1 050 respondenty. Z něho vyplývá, že si čtvrtina Čechů stále myslí, že nejlepší je ukládat peníze na běžný účet, nebo je držet v hotovosti.

Jenže tímto způsobem za rok při současné úrovni inflace přijdou o více než desetinu hodnoty svých financí. Více než dvě třetiny lidí však v posledním roce více přemýšlely o tom, jak svoje úspory před inflací chránit. Zároveň každý desátý dotazovaný nevidí rozdíl mezi spořením a investováním.

Čechy podle průzkumu stále více zajímá dění na finančních trzích – jsou jich téměř dvě třetiny. Ještě loni to byla méně než polovina, což odpovídá i počtu lidí, kteří se při správě svých financí řídí aktuálním děním na trzích. Mohou za to především obavy z rostoucí inflace, která v březnu dosáhla hodnoty 12,7 procenta. Obává se jí téměř každý – 95 procent dotázaných.

„V současné ekonomické situaci musí Češi začít více přemýšlet o tom, jak ochránit svoje úspory. Zatím však máme v této oblasti značné mezery. Třetina lidí například vůbec neřeší, zda jsou jejich investice chráněné proti inflaci. Čtvrtina Čechů si navíc myslí, že nejvýhodnější je ukládat peníze na běžných účtech nebo v hotovosti,“ vysvětluje Petr Mederly, obchodní ředitel Generali Investments.

„Kvůli tomu mohou o značnou část hodnoty svých úspor velice rychle přijít. Když k tomu přičteme i ty, kteří preferují spořicí produkty, které svými úroky inflaci ani zdaleka nevyrovnávají, je to už dokonce 53 procent všech Čechů,“ dodává Mederly.

Za poslední rok pak výrazně ochladl zájem o dlouhodobě populární spořicí produkty, jako jsou spořicí účty a termínované vklady. Podíl Čechů, kteří je považují za nejvhodnější způsob k uchovávání financí totiž za poslední rok klesl o osm procentních bodů na 28 procent.

Celkem 44 procent lidí se domnívá, že nejlepší ochranou proti inflaci je investování. Desetina dotázaných nejraději využívá investiční fondy, ale táhnou především přímé investice do nemovitostí.

„Současná situace na nemovitostním trhu vyžaduje od investorů opatrný přístup s důrazem na diverzifikaci, neboť prudký růst cen se brzy stane minulostí. České nemovitosti patří mezi nejdražší v Evropě a poptávku omezí růst úrokových sazeb a přísnější limity ČNB,“ tvrdí Martin Pohl, makroekonomický analytik Generali Investments. Slušný výnos z kvalitních nemovitostí by však podle něj měl přinést návrat turistů či příklon k nájemnímu bydlení.

Analytik dále upozorňuje na atraktivní strategické komodity jako ropa, kovy či zemědělské produkty. „Fondy a akcie firem zaměřených na tato odvětví mohou přinést zajímavý zisk díky rostoucím cenám těchto surovin. Stejně tak doporučujeme i fondy zaměřené na akcie alternativních výrobců energií. Těžit budou z vysokých cen energií, ale také z celkového příklonu k alternativním energiím,“ doplňuje Pohl.

Podle Mederlyho se nastupující generace obecně více zajímá o způsoby, jak zhodnocovat svoje finance. „Dění na finančních trzích sledují téměř tři čtvrtiny mladých a skoro dvě třetiny z nich už samy investují. Jsou také odvážnější a častěji vnímají výkyvy hodnot investic nikoli jen jako nebezpečí, ale také jako investiční příležitost,“ tvrdí. Mezi mladými „frčí“ hlavně kryptoměny.

„Zatímco pro ostatní jsou kryptoměny často příliš volatilní, pro mladé jsou naopak lákavé i díky tomu, že do nich mohou investovat už od malých částek či pomocí mobilních aplikací,“ doplňuje Mederly.

Význam kryptoměn a s nimi spojených aktiv proto podle expertů Generali Investments poroste. Zároveň před nimi ale varují, a to zejména kvůli jejich extrémní volatilitě. Jen za posledního půl roku klesla hodnota nejznámější kryptoměny bitcoin zhruba o třetinu.

„Zájem o investování mezi mladými vnímáme obecně jako velké pozitivum. Začínat ale právě s kryptoměnami, které jsou vysoce nepředvídatelné, může být velký risk,“ říká Mederly.

Na druhou stranu se podle něj ukazuje, že po prvotních pokusech s kryptoměnami nebo investičními aplikacemi se mladí často posouvají k tradičnějším formám investování. „Celkově proto očekáváme, že bude v Čechách do budoucna investorů přibývat, což je rozhodně dobrá zpráva,“ uzavírá Mederly.

Ačkoli se Češi co do finanční gramotnosti zlepšují, stále mnoho z nich přichází o peníze. Přesněji řečeno - mohli by vydělat mnohem více, pokud by své finance lépe rozdělili. „Změna skladby financí na námi doporučené optimální rozložení by Čechům vynesla navíc 47 miliard ročně,“ tvrdí experti v průzkumu.

Přitom ještě v roce 2016, kdy probíhalo toto šetření naposled, to bylo „pouze“ 16 miliard korun ročně. „Nárůst ušlých zisků reflektuje současný nárůst úrokových sazeb. Hotovost a peníze na běžném účtu se díky tomu relativně prodražují, neboť jinde lze vydělat více,“ komentují experti.

Budoucnost dětí, ale i důchod, obava z inflace či snaha chytře využít své úspory. To jsou hlavní důvody k investování, které lidé uvedli v průzkumu, jenž si zase nechala zpracovat investiční platforma Fondee.

Ze všech 500 dotazovaných respondentů zaškrtlo možnost „chci spořit pro děti“ 27 procent lidí, z toho 37 procent rodičů. Naopak pro tři procenta bezdětných respondentů patřily mezi nejčastější důvody k investování snaha chytře využít úspory a boj s inflací.

„Průzkum nám potvrdil něco, co jsme si mysleli již dávno – že děti jsou významný faktor, který přivádí lidi k investování. Nejde úplně jen o samotné zhodnocení peněz pro nastávající generaci, ale mít potomky je často jednoduše impuls k tomu, aby lidé začali ke svým úsporám přistupovat zodpovědně,“ říká spoluzakladatel a generální ředitel Fondee Jan Hlavsa.

Průzkum dále poodhalil i důvody, které lidi od investic naopak odrazují. „Zajímavé je, že respondenti s dětmi častěji uvádí mezi bariéry investování obavu z jeho rizikovosti, bezdětní jsou pak spíše obecně nedůvěřiví k bankám a jiným zprostředkovatelům investic. Chtějí mít také častěji peníze rychle k dispozici oproti lidem, kteří se stali rodiči,“ přibližuje výsledky průzkumu Hlavsa.

Podle průzkumu si zhruba dvě pětiny rodičů myslí, že investování dostatečně nerozumí, za rizikové jej pak považuje třetina.