Zlom v investování. Lidé obětovali budoucí peníze, aby na podzim měli na složenky

Globální studie, která se čtvrtletně provádí mezi 10 tisíci drobnými investory ve 13 zemích a na třech kontinentech, zjistila, že dva z pěti investorů snížili v posledních třech měsících objem peněz vkládaných do investic. Ukázal to průzkum investiční společnosti eToro.

To se odráží v poklesu důvěry v trhy u drobných investorů, která se za posledních 12 měsíců globálně snížila o 17 procentních bodů – z 81 procent ve 3. čtvrtletí 2021 na 64 procent ve 3. čtvrtletí letošního roku.

Zatímco téměř jeden z pěti ze všech českých investorů omezuje investice, aby zaplatil rostoucí výdaje za domácnost, 14 procent tak činí proto, aby si vytvořilo nouzové úspory, a osm procent si ponechává hotovost připravenou k investování, až se trhy začnou zotavovat.

Důvěra českých drobných investorů se za posledních dvanáct měsíců snížila o deset procentních bodů – ze 74 procent ve 3. čtvrtletí 2021 na 64 procent ve 3. čtvrtletí letošního roku.

Navzdory zhoršujícím se podmínkám na trzích, jež podkopávají důvěru, se očekává, že počet těch, kteří chtějí ve 4. čtvrtletí snížit investovanou částku, se zmírní na 25 procent, přičemž 75 procent plánuje v příštích třech měsících investovat buď stejnou částku, nebo více peněz.

„Drobní investoři čelí koktejlu nepříznivých tržních podmínek, rostoucích výdajů a stále dražších úrokových sazeb hypoték, takže není divu, že mnozí z nich změnili své priority,“ komentuje Ben Laidler, globální tržní stratég společnosti eToro.

Čeští drobní investoři se již druhé čtvrtletí v řadě nejvíce obávají inflace, kterou 30 procent z nich uvádí jako hlavní riziko pro svá portfolia. Následují obavy o stav světové ekonomiky, čehož se obává 20 procent dotazovaných.

Vzhledem k těmto rizikům se mnoho českých investorů obrací k defenzivnějšímu postoji, přičemž počet těch, kteří drží hotovost, se za rok zvýšil z 16 procent na 33 procent. Počet českých investorů držících akcie energetických společností, které jsou pojistkou proti inflaci, se podle studie v příštích třech měsících zvýší o jeden procentní bod na 42 procent.

Podíl drobných českých investorů s penězi alokovanými v sektorech finančních služeb a průmyslu (oba jsou typicky cyklické) mezitím klesne z 65 procent na 55 procent, respektive ze 40 procent na 33 procent.

Za cyklické sektory (cyklické akcie) jsou považovány akcie společností, jejichž tržby se mění v závislosti na hospodářském cyklu recese a expanze. Cyklickým podnikům se zpravidla daří v dobách hospodářské expanze, ale během recese a hospodářského poklesu obvykle zaznamenávají prudký pokles zisků a tržeb.

Z údajů také vyplývá, že většina drobných investorů má dlouhodobé cíle – dvě třetiny chtějí držet jednotlivé investice po dobu několika let nebo desetiletí, zatímco pouze jedno procento se označuje za každodenní tradery. To podporuje i fakt, že téměř polovina českých respondentů zdůrazňuje jako svůj hlavní cíl investování zajistit si dlouhodobé finanční zabezpečení.

„Rozmach drobných investorů v roce 2021 změnil postavení této stále rostoucí části trhu. Přesto přetrvává mylné vnímání drobných investorů jako krátkodobých jednodenních obchodníků, kteří trhům nerozumějí. To zjevně není pravda, většina z nich si drží aktiva po celá léta a zároveň v případě potřeby reaguje na tržní podmínky úpravou svých portfolií,“ dodává Laidler.

Asociace penzijních společností ČR (APS ČR) minulý týden zahájila kampaň, jejímž cílem je za současné ekonomické situace veřejnost přesvědčit, že soukromé investování na penzi má smysl, ale je důležité si jej správně nastavit. Tedy vsadit na výnosnější fondy, jejichž portfolia obsahují akcie, a zříct se konzervativní strategie, která neporážela inflaci ani při dříve běžné úrovni nižších jednotek procent.

Penzijní spoření má v Česku sjednané téměř čtyři a půl milionu lidí, ale přestože zájem o něj stoupá a jen v první půli tohoto roku do něj vstoupilo téměř dvě stě tisíc nových účastníků, většina (2,8 milionu střadatelů) má stále tzv. „staré penzijko“, které neporáželo inflaci, ani když dosahovala průměrné výše kolem dvou procent.

Fondy starého penzijka, jež jsou svázané zákonnými limity a investují většinou jen velmi konzervativně do dluhopisů, vynášejí lidem k důchodu nižší statisíce. Ty si navíc účastníci obvykle nenechají vyplácet jako rentu, ale jednorázově. A podobná situace je u konzervativních fondů nového penzijka, upozorňuje APS ČR.

Přitom s dynamickým nebo vyváženým fondem nového penzijka mohou mít lidé ke starobnímu důchodu od státu našetřeno v penzijku při tisícovce ukládané měsíčně po většinu svého ekonomicky aktivního života kolem dvou milionů korun.

To znamená možnost nechat si po dobu 25 let, což je průměrná doba strávená v penzi, vyplácet měsíčně k důchodu navíc téměř sedm tisíc korun. Asociace penzijních společností ČR proto vyzývá lidi, kterým do penze ještě zbývá více než deset let, aby přešli do vyvážených nebo lépe dynamických fondů nového penzijka.

„Staré penzijní připojištění a i tzv. povinný konzervativní fond v novém penzijku investují do dluhopisů, které v dlouhodobém horizontu nevydělají účastníkům tolik, kolik je výnos fondů s akciovou složkou. Tedy vyvážených, ale ještě lépe dynamických fondů nového doplňkového penzijního spoření,“ říká Aleš Poklop, prezident APS ČR.

„Mezi roky 2014 a 2021 vynesly dynamické fondy účastníkům nového penzijka ročně v průměru 6,1 procenta, vyvážené pak 3,3 procenta. Akcie v nich zastoupené pochopitelně v dlouhodobém horizontu procházejí také méně úspěšnými obdobími, ale výnosné roky převažují, a případné propady tak nejen dorovnávají, ale i s rezervou překonávají,“ vysvětluje výhodnost dynamických fondů.

Většina podílových fondů letos stále prodělává, akciové fondy ztratily do konce září skoro 25 procent, dluhopisové fondy téměř 12 procent a fondy peněžního trhu 4,5 procenta. Naopak komoditní fondy se zhodnotily o 47 procent a realitní fondy o 5,2 procenta. Vyplývá to z Broker Consulting Indexu podílových fondů za září.

V září nastal podle analytika Broker Consulting Martina Nováka větší pokles u akciových fondů, které se tentokrát propadly zhruba o deset procent, což přispělo k celkovému zvýšení roční ztráty na téměř čtvrtinu. Pokles opět odráží obavy investorů, jež nadále přetrvávají vlivem působení nejistot na trzích.

„Podobnou rozkolísanost vykazují i komoditní fondy, které jsou přesto díky inflaci od začátku roku v rostoucím trendu. V září ale odepsaly v průměru 7,8 procenta a i u nich dochází v posledních měsících ke korekci,“ dodal.

Pokles v září zaznamenaly také dluhopisové fondy, a to hlavně v důsledku zvyšování úrokových sazeb americkou a Evropskou centrální bankou. Kvůli nepříznivým ekonomickým okolnostem vyšly ztrátově i fondy peněžního trhu, jež postihl pokles o 1,1 procenta, obdobně jako v srpnu.

Jako jediné ziskové vyšly opět nemovitostní fondy. Ty i přes ochlazování nemovitostního trhu vykazují již několikátý měsíc v řadě plusové hodnoty. V průběhu celého roku dokonce vykazují zisk přes pět procent, upozornil Novák.

Majetek, který mají Češi uložený v podílových fondech, klesl v prvním pololetí letošního roku o dvacet miliard na 688 miliard korun. Loni přitom stoupl o 118 miliard Kč na 707,6 miliardy Kč. Nejvíce peněz letos ubylo v akciových a smíšených fondech.