Článek
Naděje na rychlé zlevňování hypotečních úvěrů berou po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu rychle za své. Důvodem jsou právě kroky nového amerického prezidenta, které zdražují peníze zejména v Evropě. Viditelné je to na výnosech evropských státních dluhopisů včetně českých.
„Růst dluhopisových výnosů začátkem března byl dán nejspíš obavou trhů po nástupu Donalda Trumpa, že jeho úvodní agresivní celní politika zvýší inflaci a povede k vyšším úrokovým sazbám centrálních bank,“ uvádí ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
K tomu se přidává i to, že USA přetrhávají vazby se zeměmi Evropské unie v obranné oblasti, což vede evropské státy ke snaze více zbrojit. Tento záměr přišel po projevu amerického viceprezidenta J. D. Vance na bezpečnostní konferenci v Mnichově, který byl pro evropské politiky studenou sprchou. V projevu zaznělo, že USA nebudou bezpečnostně, ekonomicky ani z pohledu energetiky podporovat ty evropské země, které nesdílí vidění světa současné americké administrativy.
Nákupy zbraní ze strany evropských států ale budou na dluh, což vede k růstu výnosů u státních dluhopisů. Rovněž se zdražují peníze na mezibankovním trhu. Konkrétně tuzemské banky si na trhu půjčují v posledních týdnech mezi sebou peníze na tři roky za sazbu okolo 3,5 procenta.
Od ceny peněz na trhu se pak odvíjí rovněž úrokové sazby u hypotečních úvěrů. „Aktuálně cítím více impulzů pro růst sazeb,“ říká Marek Ditz, výkonný ředitel Partners Banky. Trh podle něj čeká, že „státy budou muset nabídnout vyšší výnos než dnes, aby získaly nové peníze, a také rizikovost států s vyšším veřejným zadlužením poroste, a to si trh nechá zaplatit vyšší rizikovou prémií.“
To však není jediný dopad očekávaného pumpování peněz do nákupu zbraní. „Zbrojení v Evropě zažehnává obavy z recese, které byly hlavním důvodem pro snižování krátkodobých sazeb centrálními bankami,“ upozorňuje Ditz.
Centrální banky tak mohou být opatrné při dalším snižování sazeb, a to nejen kvůli zbrojení. Celní války ve světě se totiž promítnou do zvýšení cen zboží a služeb, což opět bude tlačit inflaci nahoru.
Zmíněné faktory následně ovlivní cenu hypoték. „Vypadá to, že cena střednědobých a dlouhodobých zdrojů už téměř dosáhla svého dna. Hypotéky tedy už příliš zlevňovat nebudou,“ dodává Milan Voldřich, ředitel hypotečních úvěrů Raiffeisenbank.
Podobně se vyjadřují i další experti. „Nová inflační rizika související s celní válkou amerického prezidenta Donalda Trumpa bohužel znamenají, že pokles úrokových sazeb bude nadále přibržďovat,“ říká Vratislav Jůza, zemský ředitel finančně-poradenské společnosti 4fin.
Centrální banky tak mohou být opatrné při dalším snižování sazeb, a to nejen kvůli zbrojení. Celní války ve světě se totiž promítnou do zvýšení cen zboží a služeb, což opět bude tlačit inflaci nahoru. pomalé zlevňování hypoték očekávají i další poradci. Kromě Trumpovy politiky jejich cenu ovlivní i vysoký zájem lidí o hypotéky.
Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru nové hypotéky v objemu 21,1 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 62 %. Počet nových hypoték v únoru dosáhl 5277 kusů, což je o 37 % více než před rokem. Průměrná výše hypotéky se pak dostala na čtyři miliony korun, když ještě před rokem to bylo zhruba 3,4 milionu korun.„Zájem o hypotéky je velmi vysoký. Není důvod dávat pobídky v podobě nižších sazeb,“ komentuje Daniel Horňák, hypoteční specialista Bidli.
Zájem o hypotéky je stále značný kvůli snahám lidí o nákup domu nebo bytu, jejichž ceny v posledním roce svižně rostou. „Všichni se snaží něco koupit,“ líčí Vagner.
V současnosti navíc banky ani nemají příliš velký prostor, aby nějak zlevňovaly. Cena hypotéky se totiž odvíjí od zmíněné sazby zhruba 3,5 procenta, za kterou si bankovní domy půjčují mezi sebou. K té si banka přidá ještě svou přirážku.
„Drtivá většina bank má marži jedno až 1,5 procenta k ceně peněz,“ vypočítává Vagner. Cena hypotéky se tak dostává na nejméně 4,5 procenta. V současnosti přitom hypoteční úvěr s fixací na tři roky poskytují banky podle Vagnera za sazbu okolo 4,6 procenta.
Státní dluhopisy se splatností od sedmi let navíc nyní nabízí výnos přes čtyři procenta. „Proč nabízet hypotéku za 4,3 procenta, když státní dluhopisy nabízí výnos nad čtyřmi procenty. Nenaznačuje to pokles sazeb na trhu, spíš to půjde nahoru,“ varuje Ditz s tím, že zvýšená nabídka státních dluhopisů vytěsní hypotéky.
Ke konci letošního roku u tříleté fixace očekává Jůza sazbu ve výši okolo 4,2 procenta. Okolo čtyř procent odhaduje cenu těchto hypoték Vagner.
