Kouzlo předčasné penze. Rozdíl pár dnů a důchod se liší až o pět tisíc

Jsou dobré a horší roky, kdy odejít do penze. Kdo si o ni žádá teď, bude kvůli valorizacím pobírat o 1000 až 5500 Kč méně než ten, kdo žádal předčasně už v prosinci. Nespravedlnost, pochybné, žalovatelné, zní od právníků.

Čím vyšší člověk pobírá mzdu, tím citelněji poznal rozdíl. Kdo bral průměrný plat ve výši 39 858 korun měsíčně a o předčasnou penzi zažádal ještě v prosinci, dostal důchodový výměr s částkou 20 570 korun. Pravidelná lednová valorizace mu důchod o další tisícovku ještě vylepšila (na 21 516 Kč).

Kdo čekal s žádostí až na řádný odchod do důchodu v lednu letošního roku, tomu stát přiznal pouhých 19 190 Kč. V kalendáři rozdíl pár dní, ale na důchodové pásce minus 2371 korun, vychází z výpočtů konzultační společnosti Freedom Financial Services, která se specializuje na důchodové zabezpečení.

U průměrné mzdy 25 000 korun vznikne rozdíl 1926 korun. U nadprůměrné mzdy 60 000 by to bylo 2979 Kč a u nadprůměrné stopadesátitisícové mzdy dokonce 5 537 Kč, spočítali poradci.

Do předčasné penze nalákaly nevídané množství Čechů mimořádně vysoké valorizace, které spustila bezprecedentní inflace. Na výhodnost navíc loni v říjnu upozornili sami úředníci Ministerstva práce a sociálních věcí. Zatímco běžně tak do předčasného důchodu odchází do 30 tisíc lidí (z celkových 100 tisíc důchodců), letos úřady zavalilo 80 653 žadatelů, jak vyplývá z údajů České správy sociálního zabezpečení – o 50 tisíc víc, než je obvyklé.

Přestat pracovat a jít do důchodu dříve tak bylo paradoxně výhodnější než si počkat na řádný termín. Vycházelo to tak téměř u všech, upřesnila pro SZ Byznys Jiřina Holubová z Freedom Financial Services.

„V podstatě u všech lidí, kteří měli nárok na starobní důchod v roce 2023. Pro představu se to týká třeba všech mužů narozených v roce 1959. U žen to nelze takto zobecnit, jejich důchodový věk závisí na počtu dětí,“ řekla.

Lidé, kterým stát logice navzdory vyměřil nižší penze, se podle názorů některých právníků mohou cítit poškození.

„S ohledem na ústavně zakotvené právo na rovné zacházení by to mohlo být považováno za pochybné. Není vyloučené, že to někdo dá k soudu. Lidé se o penze občas soudí,“ uvedl pro SZ Byznys Jaroslav Stránský, odborník na právo sociálního zabezpečení z Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

Podobný názor zastává i bývalý předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD).  „Lidem předčasné důchody přeju. Byli by hloupí, kdyby to nevyužili. Ale je to nespravedlnost. Nemůže to být výhodnější, než když lidé dál pracují. Nedivil bych se, kdyby to někdo zažaloval a bylo to předmětem nějakého soudního přezkumu. Jak by to dopadlo u soudu, nechci předjímat,“ řekl Štěch.

Za nadměrný počet předčasných důchodců, kteří zatěžují veřejné finance, viní Štěch Ministerstvo práce a sociálních věcí.

„Ministerstvo to nezvládlo komunikovat. A kdo ta pravidla připravuje, má dbát o to, aby tam taková nerovnost nebyla. Je zarážející, že ani po upozornění (ze strany NERV, pozn. red.) ministerstvo tu vadu neodstranilo,“ vadí Štěchovi.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se hájí, že postupovalo podle pravidel. „Situace, kdy důchody přiznané do konce roku 2022 jsou po valorizačním navýšení zpravidla o něco vyšší než důchod přiznaný v lednu 2023, není důsledek nějakého chybného postupu, ale velmi výjimečného ekonomického vývoje. Růst mezd zaostal za inflací přibližně o 10 %. Veřejnost o této situaci byla informována a budoucí důchodci tedy měli dostatečné informace pro volbu data přiznání svého důchodu,“ uvedl mluvčí MPSV Jakub Augusta.

S názorem souzní, že valorizace proběhly podle platných pravidel, souzní někteří odborníci na penze. „Zásadně si nemyslím, že na tom je něco neústavního. Tento valorizační mechanismus máme v právní úpravě od roku 1995, jen se to letos ‚sešlo‘. U důchodů, tedy dlouhodobých dávek sociálního pojištění, je to poměrně normální,“ míní Kristina Koldinská z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

„Vzpomínám si, že jsme zaznamenali jen zhruba dva případy, kdy tuto situaci klienti považovali za protiústavní a chtěli tento nesoulad řešit právní cestou. Uvedené výpočty jsou nicméně ve shodě se zákonem o důchodovém pojištění,“ říká odbornice na výměru penzí Jiřina Holubová.

Podle ní je potřeba počítat se známým principem, že neznalost zákona neomlouvá.  „Stát předpokládá, že všichni zákon o důchodovém pojištění znají a vědí, že vláda musí do konce září vydat nařízení s parametry pro příští rok. Pak má každý zhruba tři měsíce na to, aby si podle toho spočítal (nebo si nechal spočítat), co je pro něj výhodné,“ říká Holubová.

A upozorňuje, že lidé se o svoje důchodové nároky často zajímají až těsně před důchodovým věkem, anebo až ve chvíli, kdy je jim důchod vyměřen a oni s ním nejsou spokojení. Tím, že o předčasný důchod nelze zažádat zpětně, pak v takové situaci nemůžou svoje rozhodnutí změnit.

Od roku 2024 by se mohl změnit způsob, jakým se budou počítat nebo přiznávat předčasné důchody. Novou legislativu plánuje připravit ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL). Cíl je nejen snížit atraktivitu předčasných důchodů, ale také přizpůsobit systém nečekaně vysoké inflaci.

„Vstoupí to v platnost nejpozději k 1. lednu 2024. V průběhu letošního roku chci tu legislativní změnu udělat. Udělám pro to maximum, pokud mi to Parlament nebude blokovat,“ řekl ministr v České televizi. Konkrétní změny, které ministerstvo chystá, zatím nejsou známé.

Jurečkův poradce, ekonom Filip Pertold, odhadl, že každých 30 tisíc lidí v předčasném důchodu vyjde stát na 10 miliard. A to jsou jen náklady na výplatu jejich krácených penzí a nevybrané pojistné. O další peníze stát přichází tím, že lidé přestanou chodit do práce a odvádět daně.

Že se o změně předčasných penzí na vládní úrovni mluví, potvrdil také ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Do budoucna by se již podle něj nemělo stávat, že výměra důchodu při předčasném odchodu do penze bude vyšší než při standardním odchodu. Stanjura také podle agentury ČTK řekl, že takovou situaci dříve experti považovali jen za teoretickou a nepravděpodobnou.