Nižší DPH na potraviny ušetří lidem desetikoruny, ukazují výpočty

Vláda rozhodla o přesunu potravin do nové snížené sazby daně z přidané hodnoty, tedy z 15 procent na 12 procent. Předpokládá, že jídlo zlevní a uleví lidem od „drahoty“, která dva roky trápí některé domácnosti.

Efekt takového opatření je však sporný. Vláda tvrdí, že změny a přesuny v DPH si z rozpočtu ukrojí 6,3 miliardy korun. Podle hlavního ekonoma společnosti Deloitte Davida Marka však snížení DPH na potraviny vysaje až 13 miliard korun. Aby zdanění potravin nemělo na rozpočet vliv, musela by podle Markových výpočtu sazba DPH činit 12,8 procenta.

Někteří obchodníci dopředu hlásí, že jídlo zlevní, není však zaručeno, že se to projeví ve všech prodejnách a skutečně o celé tři procentní body. Existuje riziko, že si část snížení obchod nechá pro sebe, a navýší si tak marži.

„Poptávka u potravin obecně není moc citlivá na změnu ceny a to dává obchodníkům možnost, aby se změna sazby nepromítla úplně. Ale situace s inflací je dost vyhrocená a obchod bude mít snahu změnu DPH promítnout,“ soudí David Marek. V maloobchodu s potravinami v Česku je velká konkurence, což je další důvod, proč by změnu měl zákazník pocítit.

„Já bych od toho nic nečekal. Teoreticky se to promítne, ale tři procenta se ztratí, lidé si toho ani nevšimnou,“ komentuje opatření ředitel Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna.

Z hlediska dopadů do peněženek je to skutečně symbolický krok, ukazují výpočty SZ Byznys. Pokud by obchod potraviny zlevnil o tři procentní body, jednotlivec ušetří za celý rok přibližně 1056 korun, tedy 88 korun měsíčně.

V nákupním koši to znamená například úsporu 20 korun na mase, 15 korun na pečivu, 10 korun na zelenině, tří korun na olejích a tucích.

Výpočty vycházejí z dat Českého statistického úřadu o spotřebě domácností v roce 2021. Novější data zatím nejsou k dispozici. Kvůli vysoké inflaci v loňském roce jsme proto výdaje v jednotlivých kategoriích přepočítali průměrnou inflací u potravin v roce 2022 ve výši 16,7 procenta. Výpočet nezohlednil skutečnost, že výdaje v některých kategoriích musely být loni vyšší (vejce, cukr apod.), nebo naopak nižší (minerální vody). Důvodem je různá míra inflace u různých potravin. Nápoje se zřejmě přesunou do 21% sazby.

Samotný fakt, že potraviny v loňském roce meziročně zdražily o 16,7 procenta, přitom znamenal, že se průměrné roční výdaje na jídlo u každého zvýšily přibližně o 5500 korun. Předpokládané snížení DPH a efekt pro spotřebitele, který ušetří necelou stokorunu, nekompenzuje měsíční dražení potravin o 458 korun.

V rámci jednotlivých položek změna DPH přinese zlevnění o desítky haléřů až nízké koruny. Opticky si toho zákazník ani nemusí všimnout, protože potraviny už začaly zlevňovat a pokles cen některých komodit, jako je pšenice a energie, může lidem ušetřit více peněz než změna DPH.

Pozitivní efekt pro spotřebitele se v kontextu tohoto vývoje může rozplynout a není jisté, že vládě Petra Fialy, kritizované z nečinnosti, přinese nějaké politické body.

„Tři procenta se ztratí, lidé si toho ani nevšimnou. O to víc, že v rámci stále častějších promočních akcí vidíme slevy v desítkách procent. Možná to jen někdo využije v reklamní kampani,“ říká Koberna.

Jasnou podporu nicméně tato změna nemá ani u obchodníků. „Já to nepodporuji. Stát je předlužený a měl by víc šlapat na brzdu. Schodek strašným tempem roste a toto znamená další výpadek pro státní rozpočet,“ komentoval to Petr Morava, ředitel sítě více než tisíce prodejen potravin Bala.