Fámy a davová panika. Toho se bankéři děsí nejvíc

Ještě ve středu 23. února to byla relativně zdravá banka, kam si Češi ukládali peníze a chodili pro půjčky. Po vypuknutí války na Ukrajině stačil pouhý den na to, aby vlastní klienti strachem o své finance bance podrazili nohy.

Sberbank CZ je totiž napojená na největší ruskou banku, kterou navíc ovládá ruský stát. Klienti začali ze strachu nebo odporu vůči ruské agresi houfně své vklady vybírat nebo převádět jinam. Vandalové poničili pobočky a bankomaty a posprejovali je červenými nápisy Putin Vrah, Putin Off, oficiální název přepsali slovem Sebranka…

Sberbank (oficiálně z bezpečnostních důvodů) své pobočky zavřela. Výpadky postihly její elektronické bankovnictví i karetní transakce.

A už neotevřela. Trvalo jen čtyři dny, než Česká národní banka v pondělí 28. února oznámila, že zahájila kroky k odebrání bankovní licence.

Tento týden pak ČNB instituci zákaz podnikat jako banka podle informací SZ Byznys doručila. Rozhodnutí zatím není pravomocné, Sberbank může proti verdiktu podat rozklad.

Banka se může dostat do dvou typů krizí. Jednou je nedostatek kapitálu, jako třeba u řeckých bank, které utrpěly ztráty kvůli platební neschopnosti státu a následnému propadu ekonomiky. „Problémy s kapitálem ale obvykle nepřicházejí ze dne na den,“ konstatoval analytik České spořitelny Aleš Tůma.

Rychlejší scénář má tzv. run (hon na banku). A právě ten se Čechům naživo přehrál v případě Sberbank. Spustit ho může cokoli, co výrazně sníží důvěryhodnost instituce v očích klientů.

„Run na banku znamená, že určité kritické procento klientů chce vybrat hotovost​ na pobočkách, v bankomatech nebo elektronicky převést své vklady jinam,“ vysvětluje analytik České spořitelny Josef Boček.

Standardním fungováním banky jsou vklady rozpůjčované, a tak aby se banka dostala k likviditě a mohla klientům peníze vyplatit, musela by prostředky od dlužníků stáhnout, tedy jejich úvěry zesplatnit, což by bylo velmi problematické.

Na řešení nedostatku likvidity vznikla po roce 2008 řada nových regulací a každá banka má na řízení likvidity týmy expertů. Dlouhodobě mají české banky velké likviditní polštáře.

Velké „systémově významné“ banky – u nás jsou to Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, UniCredit Bank a Raiffeisenbank, mají také povinnost mít víc kapitálu na krytí ztrát (například z nesplácených úvěrů) než menší instituce.

Během pandemie navíc ČNB bankám obecně nedoporučila vyplácet dividendy, jejich kapitálové rezervy jsou tak ještě vyšší.

Kdyby polštáře nestačily, banka má různé možnosti, jak se dostat k likvidním penězům. „Může třeba jít do repo operace s ČNB, to znamená půjčit si od ní peníze výměnou za zajištění státními dluhopisy. Případně si může půjčit i od jiných bank, zpeněžit investice a podobně,“ vypočítává Aleš Tůma.

I kdyby k něčemu z toho bývalo u Sberbank došlo, nestačilo to.

„Sberbank byla relativně zdravá banka, měla relativně slušnou kapitálovou přiměřenost. Nebyla moc výdělečná, ale ani ztrátová,“ podotkl Josef Boček. „Položila ji jen ztráta důvěry po vypuknutí války na Ukrajině, protože ji přes rakouskou entitu vlastní Rusové,“ dodal.

Zkušenosti s runem na banku má ještě jiný český bankéř. Tomáš Spurný, který vede banku Moneta a po předpokládaném spojení se skupinou Air Bank by měl stanout v čele třetího největšího tuzemského bankovního ústavu, který spojením vznikne.

V roce 2003 Spurný čelil zvýšeným výběrům prostředků v hodnotě 800 milionů slovenských korun ve slovenské Všeobecné úverové bance (VÚB), kterou tehdy vedl. Důvodem byly zprávy, že banka má problémy a bude na ni uvalená nucená správa. Nejistotu zřejmě posílilo (plánované) rušení některých poboček a fámy, že banka přestane vyplácet peníze.

VÚB se podařilo krizi důvěry klientů ustát. Podala trestní oznámení na neznámého pachatele za šíření nepravdivých informací. Podařilo se jí také získat jako důkaz originál faxové zprávy, kterou rozeslal slovenský podnikatel (jeho totožnost banka nezveřejnila) s tím, že na VÚB je uvalená nucená správa.

Že šíření dezinformací, které zpochybňují stabilitu bankovního sektoru, může být vyhodnoceno jako šíření poplašné zprávy se všemi z toho plynoucími trestněprávními důsledky, upozornily ČNB a Česká bankovní asociace (ČBA) ve svém společném prohlášení na začátku března. Vymezily se v něm vůči šířícím se dezinformacím o tom, že problémy nemá jen Sberbank, ale i jiné tuzemské finanční domy.

„Tyto dezinformace jsou zcela nepodložené a účelově zneužívají specifické situace Sberbank ke snahám o podlomení důvěry ve stabilitu tuzemského bankovního sektoru,“ sdělily ČNB a ČBA.

Ujistily, že tuzemské banky jsou stabilní, silné a zdravé a orientují se dominantně na financování české ekonomiky, českých firem a občanů České republiky. „Jejich podnikání v Rusku je naprosto zanedbatelné a případné selhání tamních úvěrů a investic by na jejich finanční situaci nemělo takřka žádný vliv,“ uvedly centrální banka a bankovní asociace.

Šíření poplašné zprávy je trestný čin, za který hrozí až osmileté vězení.

„Pro naplnění jeho skutkové podstaty je nutné, aby takováto zpráva byla objektivně nepravdivá – nebude tedy stačit, že je pouze neověřená,“ vysvětluje advokát kanceláře Havel & Partners Filip Čabart. „Zároveň se vyžaduje, aby rozšiřovaná zpráva byla poplašná, tj. musí vzbudit vážné znepokojení alespoň části obyvatel,“ dodal.

Fámám na sociálních sítích a formou SMS zpráv musely po vypuknutí krize ve Sberbank čelit například Raiffeisenbank, Expobank, Česká spořitelna či UniCredit Bank.

„Intenzita dezinformační kampaně zaměřená na české banky rychle rostla od prvního dne války (na Ukrajině, pozn. red.). Díky tomu, že se dezinformace šíří na velkém množství komunikačních kanálů současně a řetězí se přes další a další lidi, roste jejich intenzita exponenciálně. Pro běžného člověka je proto velmi těžké dezinformace rozeznat,“ konstatovala mluvčí Raiffeisenbank Tereza Kaiseršotová.

Bance se podařilo zhruba po týdnu dezinformace utlumit a obavy rozptýlit. „Není snadné se účinně bránit a každá neuvážená obrana ze strany ‚napadeného‘ může přiživovat další pochybnosti veřejnosti,“ konstatovala Kaiseršotová.

Banky mají povinnost připravovat plány pro různé krizové situace. Kromě získávání kapitálu a likvidity jde i o plány komunikace s klienty nebo zabezpečení IT služeb, kdyby se banka ocitla v problémech.

Musejí také vymýšlet různé scénáře, ve kterých si dokážou představit náhlý úprk klientů. Ve světě už se vyskytly případy hackerských útoků nebo právě pokusy o cílené šíření dezinformací po sociálních sítích. Jiné scénáře, snad kromě války a státního bankrotu, se bankéřům vymýšlejí těžko, protože regulace jsou přísné a během pandemie ČNB situaci v bankách sledovala ještě přísněji než obvykle.

„Český bankovní sektor je extrémně odolný vůči nenadálým šokům,“ řekl mluvčí České bankovní asociace Radek Šalša.

ČNB navíc vytváří plány řešení krize, ty se liší podle velikosti finanční instituce. U malých bank je základním nástrojem řešení krize likvidace nebo insolvenční řízení. To čeká i Sberbank, pokud nabude právní moci odejmutí bankovní licence.

S rostoucí velikostí banky roste veřejný zájem na jejím zachování a klesá pravděpodobnost řešení situace likvidací v úpadkovém řízení. „Řešením může být prodej někomu jinému, zejména té části, která je zdravá,“ popisuje Aleš Tůma z České spořitelny.

Proč se to nestalo v případě Sberbank, se na trhu spekuluje. Roli mohla hrát velikost banky i reputační riziko spojené s napojením na Rusko.

„Ze sdělení České národní banky ohledně Sberbank pouze vyčteme, že ČNB nepředpokládala, že by selhání Sberbank šlo odvrátit jiným způsobem, a že rozhodnutí, které bylo učiněno, by nemělo mít vliv na stabilitu českého finančního sektoru a vzhledem k současné situaci nelze ani předpokládat, že zachování další činnosti Sberbank bylo ve veřejném zájmu,“ uvedl advokát Filip Čabart.

V případě největších bank, jejichž aktiva přesahují 150 až 200 miliard korun a jejichž případné selhání by mohlo vést k závažnému ohrožení nebo narušení finanční stability, pak přichází v úvahu tzv. bail-in.

„To je zjednodušeně řečeno odpis speciálních dluhopisů, které drží zpravidla velcí institucionální investoři. Ti by utrpěli ztrátu, a banka by naopak získala dodatečný kapitál, aby mohla dál bez přerušení poskytovat služby klientům. Smyslem takového řešení je ochránit vkladatele, ale také daňové poplatníky,“ vysvětluje Tůma.

Na záchranu bank a peněz jejich klientů jsou připravené také dva fondy, které spravuje Garanční systém finančního trhu. Jednak Fond pojištění vkladů, ve kterém byla před zahájením výplaty klientů Sberbank k dispozici částka 37,4 miliardy korun, a také Fond pro řešení krize, který disponuje rezervou ve výši 21,2 miliardy korun.

Hlavním účelem Fondu pojištění vkladů (FPV), do nějž přispívají všechny banky, stavební spořitelny a družstevní záložny se sídlem v České republice, je primárně částečná náprava následků pádu finanční instituce vůči nejvíce exponovaným věřitelům – tedy běžným vkladatelům.

FPV je vlastně takovou poslední záchranou peněz klientů. Jednotlivý klient ale jako náhradu vkladu dostane maximálně 100 tisíc euro, ve vyjmenovaných případech 200 tisíc. Co měl v krachující bance navíc, musí přihlásit jako pohledávku do likvidace nebo insolvenčního řízení.

Naproti tomu účelem Fondu pro řešení krize (FŘK) je zasáhnout dřív – když teprve hrozí, že se finanční instituce dostane do úpadku. Peníze z tohoto fondu je možné použít pro financování řešení krize, aby mohla instituce pokračovat dál a nemusely se vyplácet náhrady vkladů klientům z Fondu pojištění vkladů.

Česká národní banka může nad bankou převzít dočasně kontrolu a může ji například rozdělit a zdravou část aktiv prodat jinému vlastníkovi. Aby byl chod banky zachován a jejích vkladatelů se situace nijak nedotkla.

Pro použití prostředků z FŘK musí být ovšem splněny tři podmínky: za prvé, že instituce selhává, nebo její selhání lze předpokládat. Za druhé: že nelze předpokládat, že existují jiná opatření, která by selhání instituce v krátkém čase odvrátila. A konečně, že řešení krize je ve veřejném zájmu.

Peníze, které se v důsledku problémů finančních institucí z fondů Garančního systému finančního trhu (GSFT) odčerpají, se zase postupně doplní.

„Do FPV bude třeba doplnit 9,7 miliardy korun tak, aby objem prostředků ve fondu dosáhl hodnoty 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů. Uvedená částka vychází ze stavu prostředků ve FPV k 31. 3. 2022, tedy již po výplatě většiny krytých vkladů Sberbank CZ,“ informovala mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová.

Peníze se budou doplňovat postupně, aby byl limit 0,8 procenta dosažen nejpozději do konce roku 2028. Výši příspěvků jednotlivých bank pro rok 2022 ČNB stanoví do konce května 2022 a banky budou mít měsíc na jejich uhrazení.

„V případě potřeby bude mít fond možnost doplnit chybějící zdroje mimořádnými příspěvky, půjčkou na finančním trhu nebo úvěrem od obdobných evropských institucí či přímo ze státního rozpočtu. Dalšími zdroji Fondu jsou přijatá plnění z konkurzních, likvidačních a insolvenčních řízení za zkrachovalými bankami, kde je Garanční systém v postavení věřitele,“ doplnila šéfka GSFT Renáta Kadlecová.

Fond pro řešení krize (FŘK) se plní také postupně. Do konce roku 2024 by v něm mělo být aspoň procento celkového objemu krytých pohledávek z vkladů.

ČNB každý rok stanoví výši příspěvku do FŘK a upřesňuje cílovou částku ve fondu. „V současnosti ČNB odhaduje cílovou částku ve FŘK na 36 miliard korun s tím, že ve fondu je 21 miliard. V roce 2022 banky přispívají do FŘK částkou 5 miliard,“ konkretizovala Vodstrčilová.