Kartou, nebo cash? Data ukázala, čím Češi platí

Češi čím dál raději platí bezhotovostně, tedy kartou, mobilem či chytrými hodinkami. Ukazují to data Sdružení pro bankovní karty (SBK), jež shromažďuje údaje o platebních kartách na trhu ČR.

Ze zatím posledních čísel SBK končících rokem 2022 vyplývá, že počet transakcí hrazených u obchodníků elektronicky roste kontinuálně už pět let. Zatímco v roce 2018 jich bylo 1,1 miliardy, v roce 2022 už 2,3 miliardy.

Spolu s počtem transakcí roste také objem peněz uhrazených elektronicky. Zatímco před pěti lety utratili tuzemští držitelé karet 700 miliard korun, na konci loňského roku to bylo už víc než jeden a půl bilionu korun.

Trend bezhotovostních plateb sílí i v letošním roce. Čerstvě to dokládají data z oblasti gastronomie a maloobchodu, kde například v Praze akceptují karty už tři čtvrtiny tamních gastro zařízení, což je největší podíl v rámci Česka. „Nejvlažnější vztah k bezhotovostním platbám mají gastro provozovatelé na vesnicích. I tam už ale vlastní terminál bezmála 60 procent podniků,“ uvedl Petr Menclík, ředitel společnosti Dotykačka.

Nejméně bezhotovostních plateb, jak ukazují data společnosti, přijímají podniky v Karlovarském kraji. Konkrétně v této lokalitě akceptuje pouze hotovost přibližně polovina tamního gastra. Pokud jde o jednotlivé segmenty gastronomie, k přijímání karet jsou podle dat Dotykačky nejvstřícnější kavárny a rychlá občerstvení. „Bezhotovostní platby akceptuje 73 procent takto zaměřených zařízení,“ říká Menclík.

Podle společnosti Mastercard Češi platí kartou nebo mobilem téměř v 60 procentech případů. Lidé si podle ní navíc zvykli platit bezhotovostně už i velmi malé částky. „Pro zhruba polovinu z nich je normální zaplatit bezhotovostně i dvacetikorunový nákup,“ říká Martin Dolejš, ředitel rozvoje prodeje společnosti Mastercard pro Českou republiku a Slovensko.

I díky menším hrazeným částkám a navzdory inflaci podle Dotykačky meziročně klesá průměrná výše platby kartou. V roce 2022 to bylo 419 Kč, zatímco o rok dřív to bylo 444 Kč. „To potvrzuje, že lidé využívají karty stále častěji i k úhradám menších nákupů, zatímco v minulosti ‚pípnutím‘ platili jen velké položky,“ potvrzuje trend menších bezhotovostních plateb ředitel společnosti Menclík.

Kromě narůstajícího objemu plateb uskutečněných kartou však roste i počet transakcí zaplacených v hotovosti. Dokládá to čerstvý výzkum společnosti STEM/MARK pro poskytovatele bankomatů Euronet, kterého se zúčastnilo přes 500 lidí ve věku 18 až 65 let.

Z výzkumu vyplývá, že denně vytáhne bankovku celá třetina Čechů, zatímco loni to byla pouhá čtvrtina. Alespoň jednou týdně používá hotovost více než devadesát procent respondentů, což je o pět procent více než před rokem. Za takovým nárůstem stojí podle Euronetu menší ochota obchodníků přijímat platby kartou.

„V malých městech platba kartou stále není standardem. Restauracím ani službám se nevyplatí si platební terminály pořizovat a zákazníci musí disponovat hotovostí. Nejčastěji platí v hotovosti obyvatelé Moravy, a to zhruba ve třetině případů,“ říká Ondřej Kozák, výkonný ředitel Euronetu, který těmto místům nabízí vlastní nebankovní bankomaty.

Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila může meziroční růst četnosti plateb bankovkami či mincemi vysvětlit tím, že se rozrůstá skupina míst, kde lze platit jen hotovostí, a zákazníci se tomu musí přizpůsobit navzdory obecným preferencím platit bezhotovostně.

Samotný fakt, že roste objem bezhotovostních, ale i hotovostních plateb, je však podle něj v současné situaci logický. „V době, kdy rostou ceny a nominálně i mzdy, není překvapivé, že mohou růst objemy plateb kartami i hotovostí,“ vysvětluje Hradil.

Že se rozrůstá počet míst, kde lze platit jen hotovostí, naznačuje i průzkum STEM/MARK. Každý čtvrtý Čech se podle něj setkal s tím, že v obchodě přestali v posledním roce přijímat platební karty. Zhruba desetina lidí se s tím přitom setkala opakovaně.

A co dělají lidé, když chtějí platit kartou, ale obchodník ji přijmout nechce? Téměř polovina lidí podle výzkumu STEM/MARK deklaruje, že u sebe obvykle nosí dostatek hotovosti, silnější třetina respondentů se snaží najít bankomat, aby si mohli hotovost obstarat, a pětina jde jinam, kde karty přijímají.

Striktně hotovostní platby vyžadují podle šéfa Dotykačky Petra Menclíka nejčastěji v hospodách. Platební terminál podle něj nemá 55 procent hospod.

„Pokud by lidé nemuseli narážet na obchodníky, kteří neakceptují bezhotovostní platby, platilo by kartou nebo mobilem až 77 procent lidí namísto současných 59 procent,“ doplňuje pohled na boj bezhotovostních a hotovostních plateb Martin Dolejš, ředitel rozvoje prodeje společnosti Mastercard pro Českou republiku a Slovensko.

Nejsou to však jen hospody, které „nutí“ lidi platit v hotovosti, ať už kvůli poplatkům bankám, nebo jiným důvodům (možné krácení daní; nutnost zachování analogového světa…). Bezhotovostní platby preferují v některých případech i samotní zákazníci.

Například Pavel S. z Prahy platí bezhotovostně i hotovostně podle toho, co si pořizuje. Kartou platí běžné statky a služby, jako jsou základní potraviny, lístky do kina nebo obědy s kolegy. Hotovost používá na nákup léků, střeliva, potřeb na přežití či na kryptoměny.

„Mám averzi vůči fungování státních či finančních institucí a jejich snaze vše kontrolovat nebo zobchodovat, tak čím méně informací o mně bude dohledatelných, tím lépe. Hotovostí tak platím také v okamžiku, kdy se pohybuji mimo ‚obvyklé‘ teritorium. Nepotřebuji nechávat záznam, kde všude cestuji,“ vysvětluje Pavel S.

Jan P. ze severu Čech zase využívá hotovost v okamžiku, kdy nestojí o to, aby o něm banka věděla a transakce se objevila na jeho výpise z účtu. „Když jdu s přítelkyní na oběd, nebo se někde ubytujeme, mám raději soukromí,“ vysvětluje.

Nejčastěji však lidé platí v hotovosti proto, že obchodník karty nebere. Třetina lidí vytahuje při platbě bankovky z peněženky kvůli tomu, aby si rozměnila, a silnější pětina má díky platbám fyzickými penězi pocit, že více kontroluje své útraty. Pětina respondentů pak uvedla, že penězi platí ze zvyku.