Článek
Za poslední roky v Česku výrazně stouply ceny zboží i služeb. Váš příjem nemá kvůli této inflaci stejnou kupní sílu jako v době, kdy jste si jej vyjednali.
Dopady inflace jsou individuální a záleží na mnoha detailech, včetně formy bydlení, použitého vytápění nebo způsobu stravování. Hlavním faktorem je ale referenční bod. Kdy naposledy se vám zvyšoval příjem?
V následující kalkulačce si můžete spočítat, jaká byla kumulativní inflace od tohoto měsíce. Hned také uvidíte, kolik byste museli dostat přidáno, aby se dopad inflace kompenzoval.
Některé zaměstnanecké smlouvy obsahují inflační doložky. Pokud mezi takové šťastlivce nepatříte, nemáte samozřejmě na automatické dorovnání nárok. Nezbývá vám tedy než si zvýšení platu vyjednat individuálně. Naše kalkulačka vám tak aspoň dá do ruky nějaká konkrétní data.
Pro delší období – a porovnání dvou libovolných měsíců – použijte kalkulačku historické inflace.
Častý omyl ohledně inflace
V kalkulačce najdete dvě čísla vyjádřená v procentech, která popisují stejnou skutečnost ze dvou různých úhlů pohledu. Kumulativní inflace vyjadřuje, o kolik procent za dané období vzrostly ceny v Česku. Konkrétně jde o nárůst cen tzv. spotřebního koše, podle kterého Český statistický úřad inflaci každý měsíc počítá.
Například od ledna 2020 do května 2023 byla kumulativní inflace 33 %. To znamená, že pokud jste si nějaký „průměrný“ nákup koupili v lednu 2020 za 1000 korun, tak v květnu 2023 byste za stejný nákup dali o 33 % více, tedy 1 330 Kč.
Druhou procentuálně vyjádřenou hodnotou je „ztráta tento měsíc“. Ta ukazuje stejnou hodnotu, ale měřenou opačným směrem. Oproti lednu 2020 si za stejnou částku můžete koupit o 24,8 % méně onoho hypotetického „průměrného zboží“ ze spotřebního koše.
A obě procenta spolu samozřejmě souvisí. Nejlépe to vidíme u hypotetické inflace 100 %. Kdyby byla inflace ve výši 100 %, znamenalo by to, že došlo ke dvojnásobnému zdražení. To znamená, že si za stejné peníze můžete koupit o 50 % méně.
