Jídlo zdražilo, shodují se studenti. Někdy vymění teplý oběd za bagetu

Vysokoškoláci se shodují, že jídlo v menze zdražilo. Někdy prý až o dvacet korun za porci, říkají v prostorách jídelny Právnické fakulty Univerzity Karlovy (PF UK), kam chodí na oběd i studenti z nedaleké Filozofické fakulty (FF UK).

„Několik mých kamarádů už sem přestalo chodit úplně. Od září cítím postupné zdražování a někdy si raději půjdu koupit bagetu, která mě vyjde mnohdy levněji a najím se z ní stejně,“ popisuje studentka prvního ročníku skandinavistiky na FF UK. Další oslovení studenti v prostorách menzy popisují podobné alternativy obědů v podobě rychlého občerstvení, které preferují více než obědy nabízené v menze.

Jeden ze studentů zmínil i to, že když už přeci jen jde na oběd do menzy, tak dá přednost levnějšímu jídlu z nabídky, ačkoliv mu bude chutnat méně. Další ze studentek poznamenala, že u vegetariánských jídel k tak výrazné změně v ceně nedošlo a za porci platí přibližně 60 Kč. Vysokoškoláci se také shodují na tom, že i když si mezi sebou na pokrmy a ceny stěžují, jídelnu navštěvují nadále.

Na Technické menze ČVUT je kolem oběda plno a podle oslovených studentů to vůbec není neobvyklé. Zdražení si všimla většina z nich, ale je pro ně častokrát nepraktické dojíždět domů nebo si vařit obědy na koleji.

„Cítím, že zdražili, ale v Dejvicích se ceny jídel mimo menzu pohybují někdy až trojnásobně výše,“ říká student Elektrotechnické fakulty ČVUT. Studentka prvního ročníku na Fakultě architektury naříká, že ceny ji přijdou kolikrát přemrštěné. „Několikrát do týdne se proto snažím vařit doma a nosím si krabičky,“ popisuje.

Většina ostatních oslovených studentů se ale ve výpovědích shodovala, že i přes vyšší ceny jde o nejlevnější možnost. „Myslím, že zdražení odpovídá i vyšším cenám v obchodech. Holt se s tím nedá nic dělat,“ míní jeden ze studentů.

Menzy oslovené redakcí Seznam Zpráv své ceny vypočítávají na základě ceny vstupních surovin. „Ceny v menzách Karlovy univerzity jsou kalkulovány dle aktuálních surovinových nákladů. Momentální ceny potravin se tak projevují na výsledné ceně jídla,“ uvádí Miroslava Hurdová, ředitelka Kolejí a menz Univerzity Karlovy. Na podobném principu stanovují své ceny i menzy Českého vysokého učení technického (ČVUT) i České zemědělské univerzity (ČZU).

Na brněnské Masarykově univerzitě (MUNI) počítají cenu pro zákazníka skrze centralizovaný systém, částku pak stanoví software na základě automatického výpočetního vzorce. „Zjednodušeně řečeno, čím lépe nakoupíme, tím levnější bude porce jídla. A obráceně. Automaticky tak dochází ke zlevňování nebo i zdražování cen jídel podle denních nákupů,“ vysvětluje tiskový mluvčí univerzity Radim Sajbot.

Západočeská univerzita v Plzni byla nucena na začátku akademického roku z důvodu vyšších cen energií přistoupit k navýšení cen jídel v menze o pět korun. „Díky zastropování cen energií jsme ale mohli od nového roku vrátit ceny v menze zpět na původní úroveň. Na základě celorepublikového srovnání lze říci, že patříme k menzám, kde studující za jídlo zaplatí nejméně peněz,“ říká tisková mluvčí univerzity Šárka Stará.

Ačkoliv oslovení vysokoškoláci povětšinou nemají pocit, že by v menzách ubývalo návštěvníků, některé univerzity mají problém se dostat na úroveň, na které vyvářely před pandemií covidu. To potvrzuje například i ředitelka Kolejí a menz UK Miroslava Hurdová. Ta říká, že oproti období před pandemií se počty vydaných obědů snížily, i když jen mírně. Ale podle ní se jedná o trend v oblasti studentského stravování a je patrný i v jiných zemích.

„Nenavštěvujeme jídelnu každý den, nicméně všimli jsme si, že už tu nejsou takové fronty jako dříve,“ říkají studenti filmových studií z FF UK, pro které je menza nejbližší volbou oběda.

MUNI neeviduje přesná čísla počtu studentských strávníků v menzách, ale registruje čísla prodaných porcí jídla. „V tomto ohledu jsme se stále ještě nevrátili na čísla z období před pandemií covidu,“ uvádí Sajbot. Zřejmě onou pověstnou výjimkou z pravidla je menza ČZU, která odliv strávníků nepocítila.