Článek
Tuzemský veřejný dluh dosáhl koncem prvního pololetí 2,793 bilionu korun. Česko se tak udrželo v čele evropských zemí, kterým dluh roste nejrychleji. Příští rok to nebude lepší, shodují se experti Národní rozpočtové rady a hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Eurostat koncem minulého týdne upřesnil, že loni veřejný dluh Česka vzrostl meziročně o 4,3 procenta HDP, tedy nejrychleji v EU. S výjimkou dalších pěti zemí se přitom ostatním státům podařilo dluh snížit, hlavně díky tomu, že jejich ekonomika rostla rychleji než závazky. Bruselští statistici k tomu doplnili, že také ve druhém čtvrtletí roku 2022 patřilo Česko do skupiny čtyř zemí, kterým dluh dále rostl. Nárůst o 0,9 procenta HDP byl po Rumunsku nejvyšší.
Vinou loňského a letošního výpadku už Česko není zemí se čtvrtým nejnižším dluhem v EU jako v uplynulých deseti letech. Propadlo se o čtyři místa a bylo předstiženo Lotyšskem, Litvou, Švédskem a Dánskem.
Nelichotivé srovnání podle ekonoma Marka potvrzuje, že tuzemský rozpočet na rozdíl od ostatních trpí mimořádně vysokým „strukturálním schodkem“, který dosahuje 220–240 miliard korun. Strukturální schodek vzniká vinou politické reprezentace, pokud například zvýší výdaje a nezajistí přitom odpovídající příjmy.
Je smutné, že pozitivní trend není vidět ani v letech 2024 a 2025.
„Do špatné bilance se dostáváme, když se nasčítá populismus předchozí vlády a vynucená pomoc současné vlády proti drahým energiím. Co je ještě horší, veřejnost by vládě takový schodek tolerovala, kdyby byla pomoc dobře vymyšlená. To ale neplatí u domácností ani u podniků,“ míní David Marek.
Jeho názor není výjimkou. „Současná situace je důsledkem řady dílčích kroků v nastavení daňových a výdajových politik, které byly přijímány od roku 2020 a které vedly k postupnému zhoršování strukturálního schodku. Tento trend bohužel pokračuje i v současné době,“ potvrzuje dokument, jímž Národní rozpočtová rada hodnotí návrh rozpočtu na rok 2023. Už za současné vlády Petra Fialy se bilance rozpočtu zhoršila na příjmové straně, například zvýšením limitu registrace k DPH, zrušením silniční daně a dlouhodobým snížením spotřební daně u některých pohonných hmot.
Také z toho důvodu se letošní stav veřejných financí příliš neliší od časů Andreje Babiše, který čelil covidové pandemii. Ve třetím čtvrtletí se rozpočtový schodek dokonce prohloubil o historicky nejvyšší částku 88 miliard.
Nerovnováha mezi příjmy a výdaji se podle Národní rozpočtové rady nezmenší ani v příštím roce. „Je smutné, že pozitivní trend není vidět ani v letech 2024 a 2025,“ dodávají experti s odkazem na plány Ministerstva financí.
