Článek
Zadlužení Čechů roste. Na konci června dosáhla suma půjčených peněz částky 3,2 bilionu korun, meziročně téměř o tři procenta více. Vyplývá to z dat klientů zaregistrovaných v Bankovním registru klientských informací a Nebankovním registru klientských informací (BRKI a NRKI).
Objem dlouhodobých úvěrů, tedy půjček na bydlení, vzrostl meziročně o dvě procenta na 2,7 bilionu korun. Pro hypotéky a úvěry ze stavebního spoření to je velmi pomalý nárůst, vždyť ještě loni se objem těchto úvěrů meziročně zvyšoval až o 18 procent.
„Stojí za tím hlavně nízký zájem o hypotéky, které jsou kvůli vysokým úrokovým sazbám i vysokým pořizovaným cenám nemovitostí pro mnoho skupin obyvatel téměř nedostupné,“ vysvětluje Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.
S tím, jak postupně dochází ke splácení starších úvěrů na bydlení a nových tolik nepřibývá, může podle ní časem dojít i ke stagnaci či snížení celkového objemu úvěrů, což bude ovlivněno i dynamikou cen nemovitostí.
Průměrná částka dlouhodobého dluhu činila na každého Čecha 2,5 milionu korun, téměř o 120 tisíc korun (cca o pět procent) více než před rokem. Takto dlouhodobě je zadlužen zhruba jeden milion Čechů.
Nejpočetnější skupina s dlouhodobým dluhem jsou stabilně lidé ve věku 35 až 44 let, kterých je téměř 400 tisíc. Oproti loňsku posílili v této skupině lidé ve věku 45 až 54 let, kterých je nyní o tři procenta více.
Naopak výrazně ubylo lidí s dlouhodobým dluhem v mladších věkových skupinách 25 až 29 let, kde zájem o hypotéky poklesl o pětinu, a u lidí mezi 15 až 24 lety, kterých v této skupině ubyla téměř čtvrtina.
Objem dlouhodobých úvěrů mírně rostl ve všech krajích kromě Prahy, kde poklesl o dvě desetiny procenta. Nejvíce se zájem o hypotéky navýšil ve Středočeském kraji, a to o více než čtyři procenta
Úvěry na spotřebu skokově rostou
Krátkodobé zadlužení oproti tomu dlouhodobému roste výrazně rychleji. Ke konci druhého čtvrtletí dosahoval objem krátkodobých půjček, tedy úvěrů na nákup spotřebičů, oprav, doplatků energií či půjček na dovolenou a dárky, celkem 555 miliard korun. To je o téměř pět a půl procenta více než před rokem.
Průměrná částka na jednoho dlužníka přitom dosáhla téměř 240 tisíc korun. Meziročně se také zvýšil počet těchto krátkodobých dlužníků, a to o 18 tisíc na 2,3 milionu lidí.
Objem krátkodobého dluhu se zvýšil ve všech krajích, nejvíce v Praze, a to o 7,4 procenta.
Skokově sílí problémové půjčky
Jako problematická se ukazují hlavně čísla o nesplacených úvěrech – takových, které klienti nezaplatili tři a více měsíců po splatnosti. Objem těchto nesplacených úvěrů roste, a to takovým tempem, že to ukazuje na výraznější problém v ekonomice – lidem docházejí peníze na splácení menších půjček.
Celková nesplácená částka se meziročně zvýšila o 6,4 procenta na 29,2 miliardy korun. Za posledních 10 let, kdy Bankovní a Nebankovní registr sledují statistiky v tomto formátu, došlo vůbec poprvé k meziročnímu zvýšení v řádu jednotek procent, a to hned o tolik.
Objem nespláceného dlouhodobého dluhu se sice meziročně snížil o 3,7 procenta na 5,1 miliardy korun, ale krátkodobý dluh nabobtnal téměř o devět procent na 24,1 miliardy korun.
„Rozhodně jde přinejmenším o varovný signál, protože k těmto změnám došlo ve velmi krátkém čase,“ upozorňuje Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací
Půjčky na dovolené, vánoční dárky nebo elektroniku si finančně gramotný člověk nemá pořizovat, pokud na ně neumí vydělat.
Na druhou stranu podle něj pomalu dochází ke snižování míry inflace a prognózy počítají s brzkým ekonomickým oživením, takže zhoršení může být pouze dočasné.
„Rozhodně situaci zatím nepovažuji za alarmující, ale je potřeba ji brát v úvahu. Domácnostem doporučuji jakýkoliv úvěr na spotřebu důkladně zvážit,“ dodává.
Jiří Hluchý, výkonný ředitel a zakladatel fintechu Frenkee, je v hodnocení situace i ve svých doporučeních příkřejší.
Anketa
„I na našem portálu evidujeme skokově zvýšenou poptávku po konsolidacích a nových úvěrech. Většinou se jedná o žadatele ročníků 1989 až 1999. Typicky je to manuálně pracující člověk ze severočeského a Moravskoslezského kraje,“ přidává vlastní statistiky Hluchý.
Problémem většiny žadatelů jsou podle něj právě drobné krátkodobé půjčky s nesmyslnou roční procentní sazbou nákladů (RPSN), které si lidé nabrali na řešení aktuální situace, kdy jim chyběl příjem, čímž se dostali do dalších a vážnějších dluhových problémů.
„Dalším problémem jsou naprosto zbytečné půjčky na dovolené, vánoční dárky nebo elektroniku. Což jsou věci krátkodobého užitku, které si prostě finančně gramotný člověk nemá kupovat, pokud na ně neumí vydělat,“ dodává zakladatel finančního portálu Frenkee.
Své krátkodobé úvěry nesplácelo ke konci druhého čtvrtletí téměř 175 tisíc dlužníků a průměrná nesplácená částka dosahovala téměř 140 tisíc korun, takřka o osm procent více.
Objem nespláceného dluhu na spotřebu se zvýšil ve všech věkových kategoriích, nejvíce u osob ve věku od 30 do 34 let (+20 %), což koresponduje se statistikami portálu Frenkee. U této věkové kategorie podle BRKI a NRKI zároveň nejrychleji roste i celkový objem úvěrů na spotřebu.
Nárůst nesplacených dluhů na spotřebu zaznamenávají všechny kraje. Nejhůře se daří lidem ve Středočeském (+10,5 %) a Pardubickém kraji (+10,4 %). Nejméně narostly nesplacené dluhy obyvatelům Libereckého kraje, a to mírně nad čtyři procenta.
