Jak vracet nevhodné dárky? Výhodu mají balíky koupené na „poslední chvíli“

Dostali jste pod stromeček dárek, u něhož jste si jisti, že ho nikdy nevyužijete? Pokud nechcete předstírat, že jste z něj nadšeni, je možné ho vrátit zpět prodejci a utracené peníze využít lépe. Musíte ale spěchat. U věcí koupených online je totiž stěžejní lhůta 14 dnů, která se počítá ode dne následujícího po převzetí zakoupeného zboží, tedy ne od doby, kdy obdarovaný otevřel dárek pod stromečkem.

Kdo kupoval dárky na „poslední chvíli“, má v tomto okamžiku výhodu, že nemusí vracení dárků řešit hned mezi svátky, ale může s tím začít až zkraje nového roku. Cesta k vrácení dárku i peněz bude v tomto případě jednoduchá. Stačí oznámit prodejci, že kupující odstupuje od smlouvy, a zboží mu vrátit.

Pokud „Ježíšek“ nakoupil dárky v předstihu už třeba v říjnu a ani je nerozbalil a nezkontroloval, že jsou v pořádku, zákonnou lhůtu nebude moci využít, a pokud sám prodejce nenabídl delší lhůtu k vracení (speciální prodlouženou lhůtu na odstoupení od kupní smlouvy - například o 60 dní - hledejte v obchodních podmínkách e-shopu), bude muset hledat složitější cesty k nápravě. Nejprve však probereme jednodušší způsob vracení dárků:

Kdo se rozhodne dárek vrátit, měl by to udělat písemně, aby byl tento krok pro případný budoucí spor prokazatelně potvrzený. Telefonické odstoupení od kupní smlouvy sice možné je, ale nemusí být dostačující. Návody na odstoupení od koupě zboží jsou například na stránkách České obchodní inspekce (viz formulář níže), poradit vhodný způsob vracení zboží lze nalézt i na stránkách seriózních e-shopů.

„Řádně doručeným odstoupením od smlouvy se uzavřená kupní smlouva ruší a zákazníkovi vzniká povinnost vrátit prodávajícímu zboží do 14 dnů a prodávajícímu povinnost vrátit zákazníkovi kupní cenu a předtím vzniklé náklady na doručení, a to do 14 dnů od odstoupení od kupní smlouvy,“ vysvětluje Miroslav Šperka, advokát a partner poradenské skupiny V4 Group. Prodávající však nemá podle občanského zákoníku povinnost vrátit kupní cenu spotřebiteli dříve, než mu spotřebitel předá vrácené zboží nebo jinak prokáže, že zboží už odeslal.

Náklady na vrácení zboží hradí podle Šperky zákazník, ledaže nebyl prodávajícím o této povinnosti předem výslovně poučen, což může být uvedeno v obchodních podmínkách.

Leckdo se podle něj domnívá, že je jistější koupit dárek v kamenné prodejně, protože se pak lépe vrací, ale není tomu tak. Prodejce zákazníkovi vyhovět nemusí, protože to zákon bez dalšího neumožňuje. Často však obchod nabídne výměnu za jiné zboží, nebo třeba poukázku ve stejné hodnotě.

„Prodejce ale může sám dobrovolně připustit odstoupení od kupní smlouvy a umožnit vrácení zboží. V tomto případě, kdy prodejce poskytuje spotřebiteli jistý nadstandard nad rámec zákona, může prodejce vyžadovat speciální podmínky pro vrácení zboží. Typicky se může jednat o povinnost vrátit zboží nepoužité, s originálními visačkami nebo namísto vrácení kupní ceny obdržíte pouze poukaz na nákup jiného zboží u téhož obchodníka,“ uvádí Šperka a doporučuje pozorně číst účtenky a podmínky vrácení zboží v kamenných prodejnách. Podmínky totiž mohou být u každého obchodu jiné.

Vrátit dárek koupený na internetu ale nelze do 14 dnů doručit zpět vždy. Občanský zákoník totiž stanovil několik výjimek: Jedná se například o případy, kdy byl dárek speciálně upraven prodávajícím pro spotřebitele, jako jsou například hodinky s gravírováním, nebo jedná-li se o zboží, které se rychle kazí. Další výjimkou jsou například zvukové nebo obrazové nahrávky či počítačové programy v zapečetěném obalu, pokud jej spotřebitel porušil (výčet všech výjimek je na konci textu).

Zákon také nově explicitně stanovuje, že spotřebitel by měl zakoupené zboží vyzkoušet pouze v minimální míře, jako by jej zkoušel v kamenném obchodě. Pokud spotřebitel vyzkoušel zboží nad míru potřebnou k zjištění jeho vlastností a funkčnosti, odpovídá podnikateli za snížení hodnoty v důsledku vyšší míry používání.

Mnoho lidí se domnívá, že nelze vracet či reklamovat zboží, pokud kupující vyhodil původní krabici. Obecně prodejce nemůže po kupujícím požadovat vrácení zboží v originálním obalu. Problém však může nastat v okamžiku, když je obal součástí zboží, jako například různá dárková balení, sběratelská edice, nebo třeba sluneční brýle v pouzdře. V takovém případě musí zákazník obal vrátit spolu s daným zbožím.

Kdo nebude moci využít vrácení dárku v 14denní lhůtě, má pak už jen dvě možnosti, jak se ho snažit „zbavit“ alespoň výměnou za jiný či za nákup zboží ve stejné hodnotě. Prvním z nich jsou reklamace, které jsou však možné uplatnit jen při vadě zboží.

S reklamacemi souvisí novela občanského zákoníku, která je účinná od letošního ledna. Zákon nově značně prodloužil takzvanou domněnku vadnosti. Podle předchozí úpravy občanského zákoníku platilo, že pokud se projeví vada do šesti měsíců od převzetí zboží, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí. Nově byla tato lhůta prodloužena na 12 měsíců, což zlepšuje postavení spotřebitele. V těchto případech bude na podnikateli, aby prokázal, že zboží při převzetí vadné nebylo, a vady se objevily až později.

Druhým způsobem pro navrácení nevhodného dárku i po 14denní lhůtě může být porušení některých zákonných podmínek ze strany prodejce. Například v okamžiku, kdyby prokazatelně využíval při prodeji klamavé praktiky, jako jsou nesprávně uváděné slevy a akce.

V praxi se podle Šperky lidé často setkávají s výrobky, které mají přeškrtnutou cenu, jež nikdy neodpovídala skutečnosti, a pod ní cenu se slevou, jež se ve skutečnosti příliš neodlišuje od ceny, za kterou je výrobek obvykle nabízen.

Podle nových pravidel je u zboží se slevou povinně uváděna také nejnižší cena, za kterou bylo zboží v posledních 30 dnech před poskytnutím slevy prodáváno. Cílem je zabránit umělému navyšování cen před poskytnutím slevy, kvůli čemuž se sleva jeví jako vyšší, což bylo poměrně častým jevem zejména u akcí jako je Black Friday nebo u předvánočních slev.

Další nekalou praktikou je také zveřejňování falešných či zkreslených recenzí ze strany e-shopů. Nově mají být podle advokáta V4 Group recenze propojitelné s konkrétní objednávkou spotřebitele. Nemělo by tak docházet k situacím, kdy e-shop sám nebo prostřednictvím jiné najaté osoby bude zveřejňovat falešné recenze, nebo bude mazat recenze kritické. Pokud to přesto udělá, bude mu hrozit udělení pokuty od ČOI.

„Pro výše uvedené případy novela prodloužila lhůtu pro odstoupení od smlouvy. Pokud byl spotřebitel dotčen nekalou obchodní praktikou, může nově odstoupit od smlouvy ve lhůtě 90 dnů ode dne jejího uzavření,“ říká Šperka.

Šance na to najít chyby na straně e-shopu jsou ale relativně vysoké. Z listopadové zprávy ČOI vyplynulo, že z 200 kontrol e-shopů provedených jejími inspektory ve třetím čtvrtletí roku k porušení obecně závazných právních předpisů ve 175 kontrolách (87,5 %).

„Nedostatky zaznamenáváme zejména v oblasti poskytování informací o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění práva z vadného plnění (reklamace), zákazu užívání nekalých obchodních praktik, poskytování informací o subjektu mimosoudního narovnání spotřebitelských sporů (ADR) a seznámení spotřebitele s cenou,“ uvedl ředitel ČOI Jan Štěpánek.

Dále podle něj z kontrol vyplynulo, že provozovatelé elektronických obchodů poskytují neúplné nebo nepravdivé informace o nákupních podmínkách, službách, servisu, prodávajícím, nebo opomenuli spotřebiteli poskytnout podstatné informace o výrobku či službě, případně informace zatajili.

Kdo se tak dobře vyzná v předpisech, má možnost nalézt chybu na straně e-shopu a odkázat při vracení zboží na ni i mimo dvoutýdenní lhůtu.