Za stejnou práci různá mzda. Zaměstnavatel musí rozdíl správně pojmenovat

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

K někdejšímu zaměstnanci České pošty Petru Hradilovi, který se po osmi letech soudních sporů dočkal rozhodnutí o odškodnění kvůli nerovné mzdě, se s žalobou na podnik přidalo už asi 200 zaměstnanců. A nespokojení jsou kvůli výši mezd jak bývalí, tak současní pracovníci, jak nedávno popsaly Seznam Zprávy.

Hradil, který pracoval jako doručovatel České pošty mezi lety 2014 a 2016 v Olomouci, tehdy dostával o 3500 korun méně než jeho pražský kolega na stejné pozici. Obvodní soud pro Prahu 1 mu proto zatím nepravomocně přisoudil částku 101 tisíc s osmiprocentním úrokem z prodlení jako kompenzaci nerovné mzdy v době výkonu jeho práce, tedy mezi lety 2014 až 2016. Obě strany sporu mají možnost se proti verdiktu odvolat.

Podle Českomoravské konfederace odborových svazů to Českou poštou skončit nemusí a nespokojení zaměstnanci se pravděpodobně ozvou i odjinud. Případ pošty by totiž mohl vést k žalobám i dalších subjektů, jejichž pobočky působí pod jednou hlavičkou po celé republice. A týkat se to podle advokáta Bystríka Bugana může i firem, kteří provozují například supermarkety.

Problém totiž nespočívá v konkrétním odvětví, ale ve způsobu odměňování zaměstnavatelů obecně, jak upozornila Hospodářská komora.

„Nerovné odměny za práci by neměly existovat, protože v ČR platí princip za stejnou práci stejná odměna. To ale neznamená, že celková částka, kterou jednotliví konkrétní zaměstnanci obdrží, je vždy stejná. Záleží na dalších složkách mzdy – benefitech, příplatcích, paušálních náhradách a podobně,“ sdělila pro SZ Byznys zástupkyně tiskového oddělení Hospodářské komory České republiky Eva Rajlichová.

Jak potvrzuje Bugan, mzdy mezi zaměstnanci se vždy budou do určité míry lišit. Ačkoliv je podle něj pochopitelné, proč pracovníci České pošty podávají žaloby kvůli nerovným mzdám, pro zaměstnavatele není jednoduché se těmto rozdílům mezi regionálními a pražskými zaměstnanci vyhnout.

Pošta mimo jiné argumentovala tím, že zaměstnanci v Praze oproti kolegům na menších pobočkách mohou mít náročnější práci. V případě řidičů-doručovatelů její zástupci zmiňovali třeba množství zastávek.

„Nejde o to, že jsou v Praze vyšší náklady, nebo jak Česká pošta chytře odůvodnila, je tu stresovější prostředí, ale spíš o to, že by za tu mzdu nenašli zaměstnance, nikdo by tu za plat řidiče pošty v Olomouci nepracoval,“ vysvětlil.

„Nepochybně platí, že nominálně stejná mzda není s to zajistit jejímu příjemci stejné statky v Praze a například v Bruntále,“ potvrdila mínění Bugana také advokátka Jana Němcová.

Místo výkonu práce by ovšem podle předsedy Odborového hnutí zaměstnanců České pošty Evžena Dvorského nemělo hrát roli. „Každý má přece možnost do práce dojíždět,“ argumentoval. „Cena práce u jednoho zaměstnavatele by měla být všude stejná,“ dodal.

Státní podnik by proto měl podle Dvorského zajistit revizi mzdového systému a nastavit rovné výplaty pro zaměstnance, kteří vykonávají stejnou práci. „To je to nejmenší, co můžete udělat, abyste dodrželi zákoník práce,“ komentoval.

Zákoník práce sice v některých případech umožňuje rozdílné odměňování, ovšem pouze pokud se práce liší svojí složitostí, odpovědností, namáhavostí, pracovními podmínkami, pracovní výkonností nebo výsledky práce, popsala Němcová.

Volání po srovnání mezd by mohlo způsobit také přeliv pracovníků k jiným zaměstnavatelům. „Požadavky zaměstnanců na vyšší odměňování (a konkrétně srovnání mzdy v souvislosti s judikaturou) zvýší náklady zaměstnavatelům, což může ovlivnit i fluktuaci zaměstnanců,“ vysvětlila mzdová ředitelka poradenské skupiny ASB Group Klára Cowan.

Podle některých expertů se sice trh práce po verdiktu změnit nemusí, rozhodnutí soudu ovšem může přimět zaměstnavatele upravit podobu výplat.

„Hospodářská komora České republiky se domnívá, že nedojde ke změnám na pracovním trhu, ale že se zaměstnavatelé poučí a příplatky nesouvisející s výkonem práce (např. na bydlení, dopravu) budou vyplácet nikoli jako odměnu za práci, ale jako benefit nebo příplatek ke mzdě související s místem výkonu práce, jak ostatně komora doporučovala od chvíle, kdy se kauza zaměstnance České pošty medializovala,“ uvedla Rajlichová.

Před zaměstnavateli s pracovníky v různých městech, kteří se chtějí vyhnout scénáři České pošty, nyní stojí několik možností, říká Němcová. Buď upraví nerovné mzdy a případně zpětně doplatí rozdíly zaměstnancům, nebo vymezí důvody odlišnosti práce v různých regionech a připraví se na možné soudní spory či kontroly inspekce práce.

Zaměstnavatelům, kteří nedodržují zákaz diskriminace pracovníků, totiž hrozí vysoké sankce. „V případě, že se zaměstnavatel dopustí přestupku na úseku odměňování, kdy neposkytne zaměstnanci za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty stejnou mzdu nebo plat jako jinému zaměstnanci, může mu být uložena pokuta až do výše 500 000 Kč,“ popsal pro SZ Byznys tiskový mluvčí Státního úřadu inspekce práce Richard Kolibač.

„Pokud jde o právo, je vždy potřeba vycházet z konkrétní situace konkrétních účastníků. Je tedy možné, že zdánlivě obdobné případy budou v budoucnosti posouzeny odlišně. Česká pošta tvrdí, že se v tomto případě jednalo o ojedinělý případ a u ostatních zaměstnanců už má smlouvy nastaveny nediskriminačně. To se asi v budoucnu ještě ukáže,“ dodala advokátka Němcová.

Pro Českou poštu, která by podle odhadů předsedy Odborového hnutí zaměstnanců České pošty Evžena Dvorského měla na mzdách doplatit zaměstnancům několik miliard korun, by nebylo jednoduché vyjít s rozpočtem, který na vyplácení mezd má, upozornil Bugan.

„Bohužel to nejde obchodně zvládnout, abyste z objemu peněz, které máte ročně vyhrazené na mzdy a slibujete lidem po nějaké době zvýšení, najednou měl někomu doplácet, když třeba prodejna není výdělečná nebo má menší obrat,“ uvedl Bugan.