Článek
Počet lidí, kteří se rozhodli využívat dlouhodobý investiční produkt (DIP), roste relativně pomalu. Od ledna letošního roku, kdy byla novinka z dílny Ministerstva financí oficiálně spuštěna, tak učinilo několik desítek tisíc lidí, byť jde podle investiční platformy Fondee o něco rychlejší tempo, než kterým přibývali v roce 2013 účastníci doplňkového penzijního spoření.
DIP přitom může představovat výhodnější cestu k zajištění na stáří, hlavně díky větší volnosti ve výběru investic a daňovým výhodám. Zaměstnancům na něj mohou přispívat i firmy. Mnohé z nich jsou zatím zdrženlivé, některé se naopak společnými silami s poskytovateli DIP pouští do informačních kampaní a pořádají pro své pracovníky školení.
Tímto směrem se vydala například tuzemská pobočka společnosti Philips a investiční platforma Fondee, která produkt začala nabízet hned v lednu a dnes si jej u ní založilo přes tisíc lidí.
„Chceme být odpovědným zaměstnavatelem a k tomu patří také pomoc našim zaměstnancům připravit se na klidné stáří. Chceme, aby naši kolegové měli možnost volby. Proto jsme jim pomohli zprostředkovat relevantní informace k tomu, aby se rozhodli pro variantu, která bude nejlépe vyhovovat jejich potřebám,“ říká Lucie Černohorská, HR manažerka společnosti Philips.
„Je to na poskytovatelích“
Podle zakladatele Fondee Jana Hlavsy je důvodem slabšího zájmu o nový produkt nízká informovanost o jeho výhodách, ale i o tom, že vůbec existuje. „Mám dojem, že stát DIP zavedl a nijak tuto novinku, která bude do budoucna zásadním pomocníkem pro neudržitelný systém státních penzí, výrazněji nepropagoval,“ říká Hlavsa.
„Myslela jsem, že to bude trošičku úspěšnější, ale úspěch se moc nedostavuje. Nebylo to moc vysvětleno a představeno. Je to produkt vlády a ta se k tomu vůbec nevyjádřila,“ komentovala Anna Píchová, analytička One Family Office, který spadá pod Havel & Partners.
Na to ovšem Ministerstvo financí namítá, že je čistě na samotných poskytovatelích DIP, do jaké míry budou své klienty o možnosti využití tohoto nástroje informovat. „Už v uplynulých týdnech ale bylo možné pozorovat, že k tomu řada z nich přistoupila, ať už formou cíleného oslovení klientů nebo propagací produktu ve veřejném prostoru,“ sdělil redakci SZ Byznys mluvčí resortu Petr Habáň.
DIP je flexibilní nástroj pro investice na důchod, který je navíc podpořen daňovou úlevou. Na jedné straně dává spořícímu významnou flexibilitu v tom, do čeho bude investovat, na druhé straně adekvátně chrání jeho práva před podvodnými nabídkami. Produkt loni získal třetí místo jako Zákon roku pro byznys.
Problematicky se jeví také široký výběr finančních produktů v režimu DIP, který může být podle Hlavsy někdy matoucí. V režimu DIP lze totiž najít produkty založené na investicích do různých cenných papírů, ETF a jiných fondů, ale také neinvestiční produkty, jako je ukládání hotovosti na spořicí účty.
Poptávka má růst
Plné vyhodnocení výsledků DIP za rok 2024 bude ale podle Habáně možné učinit až na základě daňových přiznání za rok 2024, čili nejdříve v polovině roku 2025.
O propagaci DIP se už začaly snažit i další investiční společnosti.
„Jsme přesvědčeni, že poptávka po DIP časem postupně poroste a tím bude vytvářen tlak i na zaměstnavatele, aby na DIP přispívali svým zaměstnancům. A to i s ohledem na to, že pro účely daňové výhody postačí vložení až 48 tisíc korun do konce roku 2024,“ dodává Habáň. To je částka, kterou si občan může ročně odečíst ze základu daně.
Podle mluvčího ministerstva je navíc nutno brát v potaz, že DIP je teprve v začátku, kdy zákon, který jej umožňuje, byl publikován ve Sbírce zákonů až poslední pracovní den roku 2023. „Z tohoto hlediska lze považovat už za velký úspěch, jak rychle začaly některé subjekty DIP poskytovat,“ tvrdí. Nyní DIP v Česku nabízejí téměř tři desítky společností.
Co to je DIP?
DIP (dlouhodobý investiční produkt) se od 1. ledna stal novým, státem podporovaným investičním produktem, pomocí kterého se Češi mohou lépe zajistit na stáří. Oproti tradičním penzijním plánům nabízí DIP pružnější možnosti investování s potenciálně vyšším zhodnocením.
Kde si jde DIP zřídit? Ve státem regulovaných institucích: banka, spořitelní a úvěrní družstvo, obchodník s cennými papíry (regulovaný), investiční společnost, samosprávný investiční fond, zahraniční poskytovatel s oprávněním poskytovat služby v Česku.
Do čeho jde investovat: Do státem regulovaných produktů: bankovní vklady; akcie obchodované na regulovaném trhu; dluhopisy, jejichž emitentem je členský stát EU, zahraniční banka nebo centrální banka takového státu; kryté dluhopisy (hypoteční zástavní listy), podílové fondy a burzovně obchodované fondy (ETF); zajišťovací deriváty, které nejsou investičním cenným papírem a které jsou sjednány výhradně za účelem zajištění majetku v rámci DIP, je-li hodnotou, ke které se vztahuje hodnota tohoto nástroje, úroková míra, měnový kurz nebo měna.
Do čeho nejde investovat: Do většiny firemních dluhopisů, které nejsou obchodovány na regulovaném trhu; do rizikových instrumentů, jako jsou například pákové investiční cenné papíry.
Jak funguje daňové zvýhodnění? Od základu daně si jde odečíst celkovou roční sumu všech vkladů do DIP portfolia až do výše 48 tisíc korun ročně za předpokladu, že pro daňový odpočet již investor nevyužije jiné státem podporované produkty – známé penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, životní pojištění a nově také pojištění dlouhodobé péče. Investice do všech produktů však jde libovolně kombinovat až do maximální částky na odpočet. Daňové zvýhodnění může využít při přispívání zaměstnanci i zaměstnavatel – a to do výše až 50 tisíc korun ročně.
Kdy půjde peníze vybrat? Po 120 měsících spoření a dosažení věku minimálně 60 let. Existují výjimky na předčasný výběr – invalidita třetího stupně a další, převedení prostředků k novému poskytovateli DIP.
Co zaplatím za předčasný výběr? Při nesplnění podmínek bude třeba dodanit do té doby uplatněné daňové zvýhodnění společně s příspěvky zaměstnavatele až 10 let zpětně.
Pro personální oddělení zaměstnavatelů může být DIP zajímavým finančním benefitem pro zaměstnance. Příspěvky zaměstnavatelů na DIP totiž nejsou zatíženy sociálními a zdravotními odvody. Příspěvky si zaměstnavatelé zároveň mohou uplatnit jako daňový náklad do 50 000 korun za zaměstnance za rok. Pro obě strany je tak výhodnější zvýšení příspěvku na DIP, než by bylo „pouhé“ zvýšení mzdy.
Konkrétně zvýšení mzdy o 50 000 korun hrubého ročně znamená pro zaměstnavatele celkový náklad 66 901 korun, z čehož musí odvést 27 631 Kč na daních a pojištění. Zaměstnanec nakonec dostane 39 270 Kč čistého. Pokud ale zaměstnavatel přidá 50 000 Kč na DIP, neznamená to žádné další náklady a zaměstnanec dostane celou částku 50 000 Kč.
„Sám zaměstnanec na rozdíl od penzijka nemusí posílat vlastní vklad na DIP. Pokud chce, může jen čerpat příspěvek od zaměstnavatele. Příspěvek navíc nemusí být pravidelný ani vždy stejný, frekvence i výše se může libovolně měnit třeba podle zásluh nebo počtu let ve firmě,“ doplňuje Hlavsa.
