Článek
Dvě třetiny Čechů mají o svoji finanční situaci větší obavy než v loňském roce. Důvodem je především vysoká inflace požírající jejich úspory, ale i vysoké účty za energie. Lidé proto stále více řeší, jak své peníze efektivně ochránit či je ideálně rozmnožit.
Situaci se snaží do určité míry vyřešit tím, že své prostředky ukládají na spořicí účty u komerčních bank, které v současné době nabízejí až šestiprocentní úročení vkladů díky vyšším úrokovým sazbám České národní banky.
Ukázal to čerstvý letošní průzkum společnosti Generali Investments CEE na vzorku 1078 respondentů ve věku 18 až 65 let ze všech krajů Česka.
Právě spořicí účty a obecně spořicí produkty považuje za nejvhodnější způsob ukládání peněz 35 procent lidí, tedy o čtvrtinu více než před rokem. Přibylo současně i těch, kdo považují za nejvhodnější investice do akcií a dluhopisů nebo prostřednictvím podílových fondů.
Podle průzkumu naopak ubylo Čechů, kteří preferují hotovost nebo peníze na běžných účtech. Zatímco loni jich byla čtvrtina, letos je to 20 procent.
Obchodní ředitel Generali Investments CEE Petr Mederly oceňuje, že lidé v důsledku rekordní tuzemské inflace, skokového nárůstu cen energií, ale i nejistoty spojené s válkou na Ukrajině, o svých financích aktivně přemýšlejí.
„Dobrou zprávou rozhodně je, že tři čtvrtiny lidí se z událostí roku 2022 poučily a více se zamýšlí, jak s penězi naložit. Na druhou stranu jim ale chybí potřebné zkušenosti k tomu, aby svoje prostředky skutečně zhodnotili. Více peněz tedy vkládají do spořicích produktů a fondů krátkodobých investic,“ hodnotí Mederly.
Fondy krátkodobých investic jsou poměrně vysoce konzervativní produkty takřka bez rizika, ovšem za cenu nižšího výnosu. Patří sem například nástroje peněžního trhu, státní dluhopisy, pokladniční poukázky či případně termínované vklady u bank. Jsou především pro ty investory, kteří potřebují investovat peníze na krátkou dobu, aby k nim měli okamžitý přístup. Inflaci přitom často ani v dlouhodobém horizontu neporazí.
Méně peněz končí „pod polštářem“
Přes velkou oblibu spořicích produktů roste mezi Čechy zároveň i počet investorů. Zkušenosti s investováním už má takřka polovina dotázaných, a to nejčastěji prostřednictvím podílových fondů, do nichž Češi podle Asociace pro kapitálový trh ČR loni nalili 44 miliard Kč. Podílové fondy aktuálně využívá 32 procent Čechů a z toho polovina v nich drží přes 100 tisíc korun, vyplývá z dat Generali.
Většina z nich investorům od počátku roku vydělává, vesměs jsou v několikaprocentním plusu. Akciové fondy získaly od ledna do konce dubna přes pět procent, dluhopisové fondy 2,6 procenta a smíšené fondy více než tři procenta, ukázal index podílových fondů společnosti Partners.
„Protože klesala inflace, opadal strach z dalšího prudkého zpřísňování měnových politik ze strany centrálních bank. Investoři poptávali kvalitní dluhopisy a jejich ceny rostly, což pomohlo ke kladné výkonnosti dluhopisovým fondům. Posílily i české státní dluhopisy navzdory rekordnímu 170miliardovému deficitu za první čtyři měsíce roku,“ uvedl ekonom Partners Martin Mašát.
Že se akcie společně s dluhopisy s počátkem roku vydaly prakticky ihned směrem vzhůru, je zejména pro začínající drobné investory dobrá zpráva. Jak totiž ukázal průzkum Generali, pro nováčky v investování může být turbulentní vývoj na trzích do značné míry zastrašující. Více než 40 procent nových investorů přitom začne mít obavy již při poklesu hodnoty investic o desetinu.
Češi změnili preference
Podle Mederlyho loňský rok zásadním způsobem proměnil investiční preference Čechů. „Investorů, kteří sami nebo prostřednictvím fondů investují do akcií, už je více než polovina, a třetina investorů využívá dluhopisy,“ uvedl.
„Navzdory dění na trhu s realitami přibylo i investorů do nemovitostí, které jsou mezi Čechy dlouhodobě oblíbené. Vzhledem k drahým a obtížně dosažitelným hypotékám jsou v tuto chvíli pro investory obzvláště výhodné nemovitostní fondy,“ dodává Mederly.
Upozorňuje také, že proti loňskému roku ubylo investorů do kryptoměn. Zatímco v loňském roce tento produkt používala téměř čtvrtina lidí, letos je to necelých dvacet procent.
„Je to způsobeno jednak jejich vysokou volatilitou a propady hodnoty, ale také celkovou ztrátou důvěryhodnosti v souvislosti s nedávnými krachy kryptoměnových burz. Velkou roli v tom nepochybně hraje i nově schválená přísnější regulace ze strany Evropské unie,“ vysvětlil.
