Článek
Platby hotovostí slábnou a klasický obřad, při kterém zákazníci vyndávají plastovou kartičku a přikládají ji k terminálu, se pomalu vydává stejným směrem.
Čísla Sdružení pro bankovní karty (SBK) za první čtvrtletí, která zahrnují informace od tuzemských bank a platebních společností Mastercard, Visa a dalších, ukazují, že cash ztrácí pozice jak v počtu transakcí, tak i v objemech.
Zatímco ještě před pěti lety byl objem hotovosti vybrané na následné útraty Čechů o maličko vyšší než objem transakcí provedených kartami u obchodníků, dnes už je po postupném oslabování jen třetinový.
V absolutních hodnotách si lidé v prvním čtvrtletí 2019 vybrali z bankomatů 173 miliard korun a v obchodech utratili pomocí karet 172 miliard. Za letošní první čtvrtletí si Češi vybrali z bankomatů sice ještě o 17 miliard více (190 miliard korun), digitální útraty však za tu dobu vzrostly o téměř 226 miliard na téměř 400 miliard korun.
Ještě mnohem prudší nástup digitálního placení je vidět na počtu transakcí, tedy na množství pochůzek k bankomatům pro výběr peněz a přímém placení virtuálními penězi.
Před pěti lety si lidé šli k bankomatům pro peníze téměř 40milionkrát, což tehdy zaujímalo 13 procent všech transakcí (u obchodníků tehdy platili téměř sedmkrát více), letošní první čtvrtletí bankomaty navštívili 32milionkrát, což zaujímalo jen čtyři procenta všech transakcí (u obchodníků stoupl počet na 678 milionů).
Hotovost tak přenechává místo digitálním platbám navzdory faktu, že objem oběživa podle dat České národní banky stoupá a na konci dubna dosáhl hodnoty téměř 700 miliard korun.
Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace (ČBA) Jakuba Seidlera však není fakt nárůstu hotovosti v oběhu a snižování jejího podílu v rozporu.
„Na jednu stranu se může část ekonomiky více digitalizovat a posouvat celkový objem všech útrat směrem k digitálním platbám, na druhou stranu jiné části ekonomiky mohou stále využívá více hotovosti, což může být dáno například přechodem do šedé ekonomiky, ale také tím, že z důvodu růstu cen v posledních letech je zkrátka potřeba nominálně větší suma hotovosti na běžné transakce,“ vysvětluje Jakub Seidler.
Další trend, který odhalila data SBK, je ten, že v rámci digitálních plateb prudce rostou útraty virtuální kartou, tedy kartou bez plastu, kterou zákazník nalezne ve svém internetovém nebo mobilním bankovnictví téměř obratem od požádání. Jejich počet se meziročně takřka zdvojnásobil z 338 tisíc na 765 tisíc.
Aby se z klasické platby plastovou kartou stala platba virtuální, je třeba provést tzv. tokenizaci – tedy nahrazení údajů z původně plastové karty unikátně vygenerovaným kódem.
Tokenizované platby se využívají při platbách online pomocí různých nosičů – mobilního telefonu, chytrých hodinek, náramků, prstenů, řetízků či dalších zařízení. Výhodou kódu přiřazeného ke konkrétnímu zařízení je to, že kdyby ho někdo náhodou dokázal zkopírovat (jako třeba u plastové karty) a chtít vložit do jiného přístroje, žádnou platbu jím neprovede.
Češi placení těmito „nástroji“ používají stále častěji, a to hodně díky mladým lidem, pro něž je nošení plastové karty téměř středověk.
„Banky se musely přizpůsobit tomu, že mladí lidé si chtějí vyřizovat vše velmi rychle. Proto začaly vystavovat virtuální karty, které lze získat okamžitě k čerstvě online založenému účtu. Navíc to jde ruku v ruce se snahou snižovat uhlíkovou stopu a neprodukovat další plasty, takže se to ujímá i u jiných zákaznických skupin,“ vysvětluje prudký nárůst virtuálních karet a na ně navázaných tokenizovaných plateb Luděk Slouka, ředitel digitálních plateb a inovací ve společnosti Mastercard.
Co znamená tokenizace v platebním styku
Tokenizace platby je proces nahrazení tradičního čísla platební karty unikátním kódem u online a mobilních transakcí. Tyto kódy mohou být omezeny na transakce pomocí konkrétního mobilního zařízení / hodinek / prstenu / přívěsku… na konkrétní obchodníky nebo typy transakcí. Proces tokenizace se odehrává na pozadí a spotřebitel o něm ani neví.
Tokenizace platby je tedy něco, jako když si člověk místo svého skutečného jména vytvoří přezdívku, kterou používá online – nikdo nezná jeho skutečné jméno, ale všichni ho pod přezdívkou poznají. Při online nákupech se místo čísla platební karty použije jedinečný token, což je bezpečnostní kód, který chrání skutečné údaje vydané karty.
„Placení tokenem pomocí hodinek či dalších zařízení je velmi pohodlné a má to vyšší úroveň zabezpečení než placení plastovou kartou. Proto je to tak populární a na vzestupu. Z našich dat vychází, že už každá druhá platba je udělána tokenem a každá druhá karta je tokenizována,“ dodává šéf digitálních plateb a inovací Mastercard.
Podobně hovoří o nástupu tokenizovaných plateb konkurenční společnost Visa. „V posledním roce jsme zaznamenali výrazný nárůst v počtu vydaných virtuálních karet, což odráží rostoucí trend digitalizace platebního sektoru a zvyšující se poptávku ze strany spotřebitelů po pohodlných, rychlých a bezpečných platebních řešeních. Svoji zásluhu na tom má to, že stále více bank tuto možnost nabízí, ale i promo akce, které motivují držitele karet k jejich využívání,“ říká country manažer Visa pro ČR Petr Polák.
Podle něj má tento trend výhodu i v tom, že v případě ztráty je možné kartu okamžitě deaktivovat a vygenerovat novou.
Anketa
A jak na trend nárůstu tokenizovaných karet reagují banky? Například mBank, které podíl plateb něčím jiným než plastovou kartou stoupl na polovinu všech transakcí a u nově vydaných karet na dvě třetiny, představila minulý týden prsten, kterým budou moci lidé platit přiložením k terminálům podobně jako s hodinkami či mobilem.
Výhodou prstenů je podle ní to, že je s ním možné například plavat v bazénu a není třeba nabíjet. Proti hodinkám či mobilu však nejsou ošetřeny zamykáním. Kdyby tak někdo jel s prstenem například tramvají, tak by se od něj podvodník procházející kolem s bezdrátovým platebním terminálem mohl snažit „vycucnout“ peníze podobně jako u bezkontaktní plastové karty (limit bez PIN je nastaven do 500 korun).
„Prsten musí být nastaven k terminálu ve správném směru ve vzdálenosti jeden až tři centimetry a chvíli u něj bez hnutí setrvat. Je tak velmi nepravděpodobné, že by si klient nevšiml, že se ho někdo dotýká terminálem a ještě tam setrvává,“ podotýká k možnému zneužití ředitel digitálních plateb a inovací Mastercard Slouka.
Česká spořitelna registruje zatím drtivou většinu plateb přes mobilní telefony a po prstenech zatím mezi klienty poptávka nevzniká, takže o nich nyní neuvažuje. „Někteří klienti používají k placení hodinky, nejvíce iWatch s Apple Pay nebo hodinky Garmin s Garmin Pay. V letošním roce plánujeme nabízet platby i na dalších typech hodinek, určitě Xiaomi Pay pro hodinky a náramky Mi/Xiaomi, Zepp Pay pro hodinky Amazfit nebo Swatch Pay pro hodinky Swatch,“ říká k tomu mluvčí banky s největším počtem klientů v zemi Filip Hrubý.
Podobně vidí situaci také J&T Banka. Moneta Money Bank nabídla klientům Click to Pay či platbu na kontakt a bude rozvíjet virtuální karty, u nichž zaznamenala velký nárůst. Komerční banka podle slov své mluvčí Šárky Nevoralové inovativní metody placení včetně placení platebním prstenem průběžně testuje a připravuje jejich vývoj.
Partners banka se zaměří na rozšíření plateb přes chytré hodinky a Air Bank chce rozvíjet svou novou platební metodu Cvak, která spojuje možnost placení z účtu na účet a platby digitalizovanou platební kartou. „Zákazníkovi stačí mít chytrý telefon a dotknout se NFC karty nebo naskenovat QR kód, otevřít zobrazenou notifikaci a dokončit platbu. Obchodník přijímá platby rychle, jednoduše a bez nutnosti platebního terminálu a připojení k elektřině,“ říká k tomu Michal Kuzmiak z tiskového oddělení Air Bank a Zonky.
Jedinou bankou, která kromě mBank o zavedení prstenu pro své klienty vážně uvažuje, je v současné chvíli ČSOB. „Tuto možnost teď intenzivně testujeme a uvažujeme, finálně se rozhodneme ve třetím čtvrtletí letošního roku,“ říká mluvčí skupiny ČSOB Monika Hořínková.
