Článek
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok by se nevzdával možnosti použít kurz koruny k rychlejšímu ztlumení růstu cen v Česku.
Z dnes zveřejněného zápisu jednání Bankovní rady ČNB, při kterém minulý týden došlo k dalšímu zvýšení základní úrokové sazby centrální banky na 5 procent, vyplývá, že členové rady diskutovali o možnosti použití devizových rezerv pro ztlumení inflace.
Guvernér Rusnok se v této debatě přiklonil k tomu, že by se banka možnosti použít kurz koruny neměla vzdát, protože zvyšování úrokových sazeb „nepřetlačí“ inflaci dostatečně rychle.
Podporu našel guvernér u člena rady Vojtěcha Bendy, naopak zbytek sedmičlenné bankovní rady konstatoval, že „necítí potřebu vedle úrokových sazeb použít i kurz jako nástroj měnové politiky“.
Proti vysoké inflaci, která by podle poslední prognózy Ministerstva financí měla letos dosáhnout v průměru 12,3 procenta, bojuje ČNB zvyšováním úrokových sazeb. Tím se snaží utlumit ekonomiku a v důsledku toho i růst cen. Jenže velká část inflace do Česka putuje za zahraničí a situaci zásadně ovlivnila i invaze Ruska na Ukrajinu.
Podle členů rady Oldřicha Dědka a Aleše Michla vypuknutí války na Ukrajině představuje „strukturální zlom, který ještě více problematizuje politiku razantního zvyšování úrokových sazeb“. Podle těchto členů rady nemělo dosavadní zvyšování úrokových sazeb dopad na výši inflace, a to především proto, že měnová politika nedokáže krátkodobě ovlivnit nákladové tlaky, které stojí za zrychlenou inflací.
S razantním zvyšováním sazeb ovšem ČNB začala až loni na podzim a podle guvernéra Rusnoka a viceguvernéra Marka Mory tak budou výsledky viditelné až koncem letošního roku.
Právě použití kurzu k oslabení inflace by podle některých ekonomů mohlo přinést mnohem rychlejší efekt. Bývalý poradce bankovní rady ČNB Tomáš Havránek soudí, že by k posílení kurzu koruny a následnému oslabení inflace dovážené ze zahraničí měla ČNB použít devizové rezervy nahromaděné v letech 2013 až 2017. Tehdy centrální banka kurz naopak uměle oslabovala, aby v české ekonomice zabránila deflaci.
Z někdejších zhruba 900 miliard korun se nyní devizové rezervy centrální banky nafoukly na zhruba 4 biliony.
Oproti Havránkovi naopak před umělým posilováním koruny varuje někdejší člen bankovní rady Miroslav Lízal. Podle něj by tato operace nemohla dlouhodobě fungovat. „Základním strategickým problémem takových intervencí je, že všichni hráči na trhu vědí, že nejsou dlouhodobě udržitelné. Sázka na hození ručníku do ringu centrální bankou je jistý výdělek, který v konečné fázi stejně zaplatí domácí ekonomika,“ uvedl Lízal.
