Článek
Lidé se bojí zadlužovat a omezují investice do vlastního bydlení. Zatímco v roce 2021 si pořídili úvěry na bydlení (hypotéky a stavební spoření) v celkovém objemu 537 miliard korun, loni to bylo jen 217 miliard korun, tedy o 60 procent méně.
Vyplývá to z odhadu banky ČSOB, která je díky Hypoteční bance a své stavební spořitelně největším poskytovatelem úvěrů na bydlení v Česku a sama loni klientům poskytla hypotéky za 42 miliard korun a úvěry ze stavebního spoření v objemu 12 miliard korun.
„V roce 2022 výrazně ochladl trh s bydlením. Skončilo období extrémně nízkých sazeb a rychlého růstu cen nemovitostí. Celková ekonomická situace ve spojení s regulačními opatřeními ČNB (snížení horního limitu LTV – poměru úvěru ku hodnotě nemovitosti, které přineslo vyšší nároky na hotovost klientů) vedla ke zpomalení trhu,“ uvedl na tiskové konferenci Martin Vašek, generální ředitel Hypoteční banky a ČSOB Stavební spořitelny.
Podobný vývoj lze podle něj očekávat i letos. Úrokové sazby budou podle Vaška stagnovat, inflace se dostane do jednociferných čísel, objem nových úvěrů na bydlení bude dosahovat maximálně takové hodnoty jako loni, ale spíše bude ještě nižší, a zpomalí se růst cen nemovitostí kvůli nižší poptávce po vlastním bydlení.
Co však podle něj vzroste, budou ceny pozemků, které rostou už od roku 2010, a dále zájem o úvěry na úsporné bydlení. Ty podle něj porostou jak v podobě hypoték na pasivní domy nebo úvěrů na energii šetřící rekonstrukce, třeba zateplení nebo pořízení nového topení, fotovoltaiky či tepelného čerpadla.
Skupina ČSOB přitom vychází při této predikci kromě svých vlastních statistik, kde se o energetické úspory zajímá devět domácností z deseti, také z dat Státního fondu životního prostředí ČR. Podle něj jen za leden až listopad loňského roku stoupl počet žádostí i objem finančních prostředků v programu Nová zelená úsporám více než třikrát ve srovnání s celým rokem 2021.
Zájem o dotace na „zelené“ stavby a rekonstrukce skokově roste.
Zatímco předloni žádalo stát o podporu na zavádění úsporných opatření přes 22 tisíc lidí v celkovém objemu čtyři a půl miliardy korun, loni to bylo už téměř 70 tisíc žádostí v objemu 14,4 miliardy korun.
Podle Vlastimila Nigrina, člena představenstva Hypoteční banky a ČSOB Stavební spořitelny, za tím stojí energetická krize a s ní spojená rostoucí zátěž pro domácí rozpočty, která se odráží i v nárůstu počtu žádostí o úvěry na „zelené“ stavby.
„Zájem o energeticky úsporné bydlení vykazuje rostoucí trend. V roce 2022 jsme poskytli 2161 hypoték na udržitelné bydlení, což je nárůst o 12 procent ve srovnání s rokem předchozím,“ říká Nigrin.
Roste také zájem o „zelené“ hypotéky.
Zájem o úsporné stavby podle něj dokumentuje i průměrná výše hypoték pořízených na „zelené“ bydlení. Zatímco průměrná hypotéka loni činila v rámci skupiny 3,1 milionu korun, hypotéka na úsporné bydlení dosahovala výše 4,2 milionu korun.
„Vypovídá to o struktuře klientů, pro které je udržitelnost veliké téma. Tito klienti počítají s tím, že sice zaplatí více, ale investice se jim v delším horizontu vyplatí, proto se jim bude postupně splácet na nižších výdajích za energie,“ vysvětluje člen představenstva Hypoteční banky a ČSOB Stavební spořitelny.
Stejný trend podle něj bude přetrvávat i letos, a proto banka bude nabízet nové úvěry a meziúvěry na udržitelné bydlení a k tomu bude nabízet i poradenství v oblasti energetických úspor a získávání dotací. Mezi novinky patří například nezajištěný meziúvěr na úsporné bydlení, u něhož se částka zvyšuje z 1,5 milionu na 2,5 milionu korun a splátky lze rozložit až na 20 let.
Atraktivitu „zelených“ produktů zaznamenává také Česká spořitelna. „Od jara loňského roku registrujeme několikanásobně vyšší zájem o snižování nákladů na pořízení a provoz nemovitosti, zejména pokud jde o udržitelné financování bydlení, které zohledňuje současné ekologické trendy. Zejména pokud jde o financování fotovoltaiky a solárních panelů,“ říká Petra Skrbková, šéfka hypotečních úvěrů v České spořitelně.
Vedle fotovoltaických panelů raketově vzrostl i zájem o tepelná čerpadla. „Průzkum Buřinky realizovaný v květnu 2022 potvrdil, že 61 procent lidí se snaží omezovat spotřebu energií, aby snížili své měsíční náklady. Nejčastěji si pořizují fotovoltaické panely a tepelné čerpadlo,“ uvádí Milan Pospíšil z Buřinky.
Nárůst zájmu o půjčky na udržitelné rekonstrukce potvrzuje také stavební spořitelna Komerční banky. „Úvěr na udržitelné technologie je v současnosti velmi oblíbený. Investice do tepelného čerpadla nebo fotovoltaické elektrárny klientům dokáže výrazně snížit náklady na energie a zájem klientů o tuto možnost setrvale roste,“ říká Pavel Zúbek z komunikace Modré pyramidy.
Zájem o „stavebko“ roste
Bankovní skupina čeká, že také letos bude zájem o podobné úvěry zesilovat. Ukazuje to i nárůst počtu smluv o stavebním spoření, který se loni navýšil o pětinu na 62 tisíc z 42 tisíc v roce 2021. Roční úroková míra dosahuje nyní u stavebních spořitelen s různými bonusy až 6,8 procenta.
„Stavební spoření je v období vyšších úrokových sazeb pro klienty velmi atraktivní díky garanci úrokové sazby až na 6 let v kombinaci se státní podporou 2000 korun ročně. Klient si navíc může v průběhu trvání spoření vzít výhodný úvěr pro oblast bydlení a výši úvěru si ponížit o již naspořené prostředky,“ vysvětluje výhody Zúbek.
Enormní nárůst zájmu o stavební spoření eviduje také Raiffeisen stavební spořitelna. „Klienti si s námi uzavřeli v předchozím roce nejvíce smluv za posledních 18 let. Ve srovnání s rokem 2021 evidujeme nárůst více než o čtvrtinu,“ říká mluvčí Raiffeisenbank Tereza Kaiseršotová. Podobný trend bude i podle ní pokračovat také letos.
Finanční poradci menších společností však nadšení pro stavební spoření příliš nechápou. „Za mě je stavební spoření navoněná bída, průměrných 6,3 procenta p.a. na trhu je počítáno včetně veškerých bonusů a státní podpory. To je nic moc, když na termínovaných vkladech je okolo šesti procent. Tam přitom nejsou tak šílené podmínky, které musí klienti dodržet, jako u stavebního spoření,“ říká Aleš Procházka, manažer investičního oddělení ve společnosti SFG, která financuje investice do realit.
Podle něj stavební spořitelny využívají neznalost lidí a lákají je na na první pohled zajímavý úrok, který však při podrobnější analýze všech výhod a nevýhod tak atraktivní není. „Spíše se bude jednat o hodně konzervativní drobné střadatele, například jako spoření pro děti. Nicméně si myslím, že obzvláště v dnešní době je každý, i drobný střadatel schopný získat zajímavější možnosti zhodnocení,“ dodává Procházka.
Podobně to vnímá i šéf finanční společnosti Frenkee Jiří Hluchý, podle něhož je stavební spoření přežitek postavený na zvyku Čechů využívat ho ke spoření.
„Problém je v tom, že stavební spoření stále podléhá možnosti měnit jeho podmínky na úrovni vlády. Pro vytváření rezervy se proto hodí jiné produkty, jako například spořicí účet, kde jsou peníze kdykoliv k užití. Pro dlouhodobé vytváření rezervy jsou potom vhodnější investiční produkty,“ říká Hluchý.
Celkově by se lidé podle něj měli naučit odkládat 10 až 20 procent ze svého měsíčního příjmu stranou.
