Článek
Počet falšovaných peněz zadržených v Česku za uplynulý rok stoupl o více než 100 %. Ještě vyšší bylo množství falešných peněz v oběhu v roce 2021 a 2015. „Počty zadržených padělaných peněz se mění ve vlnách. Není to nic neobvyklého, když jich je někdy více a někdy méně. Co však zůstává stejné, je to, že kvalita padělků je dlouhodobě nízká,“ řekla na tiskové konferenci z kraje týdne členka bankovní rady České národní banky Karina Kubelková.
Centrální banka rozděluje padělky bankovek do pěti stupňů nebezpečnosti. Pětku dostávají největší „šunty“, tedy jednobarevné padělky, nebo padělky vytisknuté pouze na jedné straně papíru či dokonce dokreslené rukou. Těch bylo loni z celkového počtu 2 146 falešných českých bankovek zadrženo 395, tedy necelá pětina.
Zhruba čtyři pětiny bankovek spadaly do čtvrtého stupně nebezpečnosti, tedy do málo zdařilých padělků. Těm chybějí některé ochranné prvky nebo jsou vyrobeny nekvalitně a lze je lehce odhalit. Zdařilých padělků ze třetí skupiny bylo jen deset a skutečně nebezpečné ze druhé skupiny byly dva. Velmi nebezpečný padělek (1. skupina) nebyl zadržen ani jeden, což však neznamená, že v zemi žádný takový nekoluje.
Počet zdařilých padělků je ale tak nízký, že se stačí naučit pár základních pravidel a každý může drtivou většinu pokusů o podvod sám při přebírání peněz odhalit a odmítnout je převzít. Stačí k tomu hmat, světlo, zrak a nahýbání bankovky, při kterém se mění barvy na platidle a objevují se skryté znaky (viz obrázek).
Jednoduché kroky k rozeznání originálu od padělku.
„České bankovky mají řadu ochranných prvků a jsou dobře chráněné proti padělání i v mezinárodním měřítku. Poznat pravou bankovku lze jednoduše jen tím, že přejedete prsty po jejím povrchu. Pravá bankovka má řadu vroubků, které lze zjistit vizuální či matovou kontrolou. Například Ema Destinnová (doutisícová bankovka, pozn. red.) má na pravé bankovce vrásky na krku, kdežto padělek takové detaily nemívá,“ upozorňuje na jednoduché rozlišovací znaky Kubelková.
V Česku se loni padělala nejvíc právě dvoutisícikoruna, a to téměř v 60 procentech případů. Pětitisícikoruna obsadila 28 procent všech zadržených padělaných bankovek a tisícikoruna necelou desetinu.
Obecně podle experta na ochranu platidel Jiřího Rotta platí, že čím vyšší hodnotu bankovka má, tím propracovaněji padělek vypadá a je pro laiky někdy těžké ho odhalit. Častěji se také padělají zahraniční měny, jako je euro či dolar, které mají mnohem širší „uplatnění“ než trh domácí.
U bankovek, které mohou obíhat celý svět, si dávají padělatelé na své „práci“ více záležet než na padělcích malých národních měn. Padělek tak lze odlišit od originálu často obtížněji než u české měny.
Zatímco u české bankovky stačí často pohmatem rozlišit pevný bavlněný papír s jemně vystouplými rýhovanými prvky od hladkého kancelářského, zkontrolovat vodoznak proti světlu, ochranný proužek, soutiskovou značku, měnící se barvy a nalézt skrytý obrazec například na rameni operní pěvkyně na dvoutisícovce, u mezinárodně atraktivnějšího oběživa, například u stodolarové bankovky, běžné oko na rozlišení padělků často nestačí a je potřeba znalec s lupou.
U mincí je trochu s podivem, že padělatelům stojí za to jim kvůli jejich nízké nominální hodnotě věnovat svůj čas. Jejich obliba patrně souvisí s tím, že jim při směně nikdo nevěnuje tolik pozornosti a lze je využít například v automatech na sázení či na jídlo, pití a další zboží.
Anketa
I v Česku počet padělaných mincí poslední dobou narůstá. Loni bylo zadrženo 1 393 padělaných dvacetikorun v celkové hodnotě 27 682 korun. Pro srovnání: 2 135 padělaných českých bankovek mělo hodnotu 5,6 milionu korun.
„Padělané dvacetikoruny jsou fenomén, kterému příliš nerozumíme, ale čelíme mu už dva roky. Hodnota těchto padělaných mincí není vysoká, nicméně tvar, váha i rozměr se podobají originálu. Lze je od pravých mincí rozeznat tak, že mají horší ražbu a kresba svatého Václava není tak ostrá. Na okraji mají také výraznou rýhu, která je cítit prsty a je i vidět,“ radí s rozlišením mince členka bankovní rady ČNB Karina Kubelková.
