Článek
Češi se za posledních pět let při utrácení přehoupli z placení v hotovosti do bezhotovostního světa.
V roce 2018 si z bankomatů vybrali 776 miliard korun a u obchodníků kartami utratili 700 miliard korun – tedy „jen“ 47 procent objemu všech karetních transakcí. Loni už poměr digitálních útrat u obchodníků oproti platbám hotovostí dosáhl 64 procent.
Narůstající obliba bezhotovostních plateb je vidět i na samotném počtu transakcí v obchodech a u bankomatů. Zatímco před pěti lety činil poměr výběrů u bankomatů ještě 14 procent všech transakcí, loni to bylo už jen šest procent. Vyplývá to ze statistik Sdružení pro bankovní karty, jež shromažďuje údaje o platebních kartách na trhu ČR.
Z údajů za rok 2022 ve srovnání s předchozími lety dále vyplývá, že roste počet míst, kde lze kartou platit. Zatímco v roce 2018 to bylo zhruba 620 tisíc míst, loni už 900 tisíc. Největší díl přitom připadá na platební terminály umístěné u obchodníků, jejichž počet loni přesáhl 300 tisíc.
„To je 29 terminálů na tisíc obyvatel. To je lepší než na Slovensku, kde to bylo zhruba 20 terminálů, ale je to horší, než činí evropský průměr, který činí 36 terminálů. Naší prioritou je posílit akceptační síť především v regionech tak, abychom dohnali evropský průměr,“ říká k porovnání tuzemských čísel s těmi zahraničními Marcel Gajdoš, generální ředitel společnosti Visa pro Česko, Maďarsko a Slovensko.
Prostor pro další rozmach bezhotovostního placení vidí i šéf konkurenční firmy Mastercard. „Ačkoliv kontinuálně rosteme už deset let, tak prostor ještě vidíme v segmentu menších firem, u živnostníků a u specializovaných profesí, jako jsou lékaři, veterináři a podobně. Bezhotovostní platby mohou využívat také menší obce,“ říká šéf Mastercard pro Česko a Slovensko Michal Čarný.
Visa na tuzemském trhu loni svými téměř 6,7 milionu vydaných karet zaujala 48 procent trhu a Mastercard 52 procent. Celkem bylo vydáno přes 14 milionů karet. Nejvíce jich bylo debetních (12,2 milionu), v nichž mírně vedla Visa nad Mastercard, a druhý nejvyšší podíl činily karty kreditní, kde s téměř 90 procenty hraje prim Mastercard.
Celkově však počet kreditních (úvěrových) karet klesl a dostal se na nejnižší číslo za posledních deset let. Podle Čarného to je jednak tím, že se zvýšila i jednoduchost získání spotřebitelských úvěrů v bankách a dalších finančních institucí pomocí on-line nástrojů, a dále tím, že roste finanční gramotnost lidí, kteří nechtějí v těžké době sklouznout do předlužení.
Na inflaci je vidět, jak mění strukturu nákupních košíků. Lidé kupují častěji a méně nebo nakoupí za zhruba stejný objem peněz, ale vloží do košíku více levnějších artiklů.
Kreditní karty však podle něj mají na českém trhu stále pevné místo, kromě úvěrové stránky i díky tomu, že svým uživatelům poskytují nadstandardní služby, jako třeba prodlouženou záruku, pojištění zboží, výhodné nákupy, konzultace s lékařem, čekání na odlet v letištním salonku či třeba pohled do zákulisí Národního divadla po návštěvě představení.
„Zároveň pozorujeme nové hráče na českém trhu, kteří přicházejí s novými formami kreditních produktů, jako je například takzvané rozsplátkování nebo odložení platby. Tento efekt nového přístupu ke kreditu pak přirozeně vzbuzuje větší zájem o kreditní produkty jako celek,“ doplňuje Gajdoš za společnost Visa.
Anketa
Té se počet kreditních karet podařilo loni navýšit o zhruba 40 procent na 215 tisíc, a to i díky tomu, že její klienti začali po pandemii covidu-19 více cestovat a využívat kreditní kartu například v zahraničních autopůjčovnách.
Co však loni meziročně rapidně vyskočilo, je využívání virtuálních karet. Zatímco v roce 2021 s nimi platilo 94 tisíc lidí, loni to bylo už téměř 350 tisíc, tedy více než dvaapůlkrát více.
Za masivním nárůstem tohoto způsobu placení stojí podle Čarného z Mastercard jednak to, že hlavně mladé lidi baví platit mobilem či chytrými hodinkami, kam si kartu uloží (tokenizují), a jednak to, že jsou šetrnější k životnímu prostředí a plastovou kartu tak vydat vůbec nechtějí. Vygenerují si ji totiž hned po založení účtu a okamžitě s ní mohou platit namísto toho, aby čekali na doručení kousku plastu poštou.
Vedle dlouhodobých virtuální karet popsaných výše existují také jednorázové virtuální karty, jejichž platnost automaticky vyprší po každém nákupu nebo tehdy, pokud ji do 60 minut po vygenerování nepoužijete.
„Pro každou novou on-line platbu můžete použít novou jednorázovou virtuální kartu a nastavit si limit pro každou kartu zvlášť. Máte tak plnou kontrolu nad svými výdaji a jistotu, že z vašeho účtu neodejde více peněz, než chcete,“ vysvětluje Gajdoš ze společnosti Visa.
Placení virtuálními kartami je tak mnohem bezpečnější a podle Gajdoše tak bude jejich podíl nadále růst a pomalu odpadne nutnost mít fyzické plastové karty.
Údaje o počtech a objemech plateb uskutečněných u obchodníků ukazují ve statistikách vedle nárůstu počtu transakcí i například to, jak roste zájem o transakce cashback. Člověk za nákup v hodnotě 500 Kč zaplatí v obchodě například 1500 korun a na ruku dostane tisícikorunu, nemusí tak chodit pro hotovost do bankomatu.
Z transakcí uskutečněných na webu zase vyplývá, že největší boom si prožily při pandemii a nyní sice dále rostou, ale zdaleka už ne takovým tempem.
Jak se navíc mění ekonomická situace ve světě i v Česku, je podle Čarného vidět, že se mění také obsah uskutečněných plateb. „Například na inflaci je vidět, jak mění strukturu nákupních košíků. Lidé kupují častěji a méně nebo třeba i nakoupí za zhruba stejný objem peněz, ale vloží do košíku více levnějších artiklů,“ říká generální ředitel Mastercard pro Česko a Slovensko.
Z objemu a počtu výběrů z bankomatů je zase patrné, že v covidu se jejich počet kvůli celkovému útlumu snížil hlavně u zahraničních transakcí a po konci pandemie zase nastalo jejich oživení.
A kam bude způsob placení směřovat v Česku dál? Podle Gajdoše bude hlavní trendy určovat generace Z, narozená od poloviny 90. let 20. století do roku 2010, která tvoří téměř třetinu světové populace a dává přednost používání platebních aplikací před tradičními kartami, k úvěrům přistupuje opatrně a je otevřena alternativním platebním metodám.
K těm může patřit podle Čarného i placení prstenem a v nadneseném výrazu i hodinkami, brýlemi nebo kontaktními čočkami.
„Měl jsem již také několik dotazů od lidí, kteří si nechali pod kůži zavést čip a ptají se, kde s ním mohou platit. Zatím jsou zklamaní, protože takových míst je u nás ojediněle, ale je to jen ukázka další cesty,“ dodává šéf Mastercard pro Česko a Slovensko.
