Drahou papriku a hrozny nechte v regále, existují levnější náhrady

Kupovat si v zimě kvůli vitamínům a dalším nutričním látkám drahou zeleninu a ovoce není z výživového hlediska nutné. Ukazuje to analýza SZ Byznys, která vychází z výživových hodnot 18 vybraných druhů ovoce a zeleniny, doporučené dávky nutrientů na den a cen těchto potravin. Analýza dochází k tomu, že je možné sáhnout po mnohem levnějších variantách potravin a tělo přesto dostane, co potřebuje.

Při výpočtech jsme vycházeli z doporučených denních dávek mikronutrientů, obsažených hlavně v ovoci a zelenině (vitamin C, draslík, folát), a vlákniny pro zdravé dospělé osoby podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (European Food Safety Authority), z tabulek výživových hodnot vybraného ovoce a zeleniny a z posledních dat ČSÚ o cenách těchto potravin.

Položky, které do spotřebního koše statistici nezahrnuli, jsme nahradili cenami z pražského obchodu řetězce Lidl a e-shopu Košík.

Analýza dat ukazuje, proč je takřka nemožné dát jasnou odpověď na jeden konkrétní ovocný či zeleninový „grál“, který by po konzumaci doporučované 500gramové denní dávky dodal tělu vše potřebné.

Tak například červená paprika, hojně propíraná kvůli vysoké ceně v „kauze drahého leča“, je šampionem ohledně vitaminu C, kterého má ve 100 gramech asi 50krát více než třeba hruška. Další složky přispívající k normální funkci imunitního systému – folátu – však paprika obsahuje už o poznání méně, například asi 12krát méně než rajče.

Draslíku, který přispívá například k udržení normálního krevního tlaku, má paprika jen polovinu toho, co činí průměr ostatních potravin, a podprůměrná je i v podílu vlákniny, jež napomáhá s vyprazdňováním, a hraje tak velkou roli při prevenci zácpy.

A podobně je to i s ostatními druhy ovoce a zeleniny – každý z nich obsahuje některých složek více a jiných méně a aby člověk obsáhl všechny jen z jednoho konkrétního plodu, musel by ho sníst mnohem více než doporučených 500 gramů.

„Právě proto je důležité při stravování dbát na pestrost a nesoustředit se jen na pár oblíbených druhů, nebo dokonce jeden. Není přitom nutné nosit v hlavě všechny výživové údaje a sestavovat si jídelníček podle nich. Zjednodušeně si lze pomoci tím, že na talíři by ohledně ovoce a zeleniny mělo být co nejvíce barev,“ radí Veronika Zelenková, nutriční terapeutka Ústavu veřejného zdraví.

Při plnění denních „výživových norem“ však není podle ní nutné se spoléhat na v dnešní době drahé potraviny. Například na pokrytí denní potřeby vitaminu C stačí podle Zelenkové sníst například 200 gramů brambor, k tomu si dát 100 gramů hlávkového bílého zelí a navečer to zajíst 150 gramy jablek.

Co kdyby však člověk chtěl všechny důležité výživové hodnoty získat hypoteticky skutečně jen z jednoho druhu ovoce nebo zeleniny? Abychom dovedli určit, kolik by toho musel sníst a kolik by ho to u jednotlivých plodů stálo, porovnali jsme doporučené denní výživové hodnoty s cenami a množstvím každé potraviny.

Pokud by byla pro člověka hlavním parametrem srovnávání co nejnižší útrata, pak by člověku na doplnění denní dávky vlákniny, vitaminu C, folátů a draslíku stačilo necelých 30 korun. Za tuto částku by si koupil zhruba půldruhého kilogramu hlávkového bílého zelí a pěkně začerstva by ho musel schroupat. Pokud by potravu nějak tepelně upravoval, podíl vitaminu C by klesal.

Levně by ho vyšel také pokrm z červené řepy nebo brokolice, kde by všechny důležité složky získal za zhruba 37 korun. Čtvrtou nejlevnější krmí by byla cibule. Vše potřebné by stálo „jen“ 45 korun za den. Do padesátikoruny by se vešla ještě mrkev a lehce nad padesát korun by vyšel pokrm z petržele.

Naopak nejdráž by vyšlo rozhodnutí získat všechny potřebné mikronutrienty a vlákninu pouze z hroznového vína, které v porovnání s dalšími plodinami obsahuje nejméně vitaminu C a folátů. Vyšlo by to na téměř 730 korun. Červená paprika by stála o 400 korun méně a za rajčatovou „výživovou bombu“ by člověk utratil zhruba 140 korun.

Pokud by chtěl naopak člověk sníst zeleniny a ovoce co nejméně, protože mu například nechutná nebo nedělá dobře, a nemusel by se přitom ohlížet na peníze, bylo by nejlepší zvolit si pokrm z petržele (petrželová nať by byla na prvním místě, ale je to bylina na ozdobení pokrmu a ve výčtu zeleniny je jen pro zajímavost).

Stačilo by jí sníst „jen“ necelých 830 gramů a strávník by měl na den co do zdravé výživy vystaráno. Brokolice by stačilo sníst „pouze“ kilogram, avokáda o desetinu víc, ale například grepů už tři kilogramy, brambor pět a půl kila a hroznů 6,1 kilogramu.

Ve skutečnosti však není nutné ani vhodné si každý den na talíř naservírovat hromadu zeleniny a spořádat ji. „Zdraví prospěšné látky získávají lidé i z ostatních potravin, jako jsou masné a mléčné výrobky, luštěniny, pečivo, semena, ořechy. Minerály získávají lidé i při pití minerálek, nebo dokonce i kohoutkové vody,“ říká Eliška Selinger, nutriční epidemioložka 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

I podle ní je tak důležité dodržovat hlavně pestrost ve stravě, protože vedle sledovaných složek je třeba tělu dodávat další důležité prvky, jako je hořčík, zinek či třeba železo.

U zeleniny a ovoce apeluje nutriční epidemioložka hlavně na to, aby lidé snědli denně aspoň pár malých stogramových porcí a netrápili se tím, že je musí konzumovat čerstvé. Češi jsou totiž podle ní v konzumaci zeleniny a ovoce obecně jedni z nejhorších v Evropě.

„Dle nutričních doporučení je žádoucí konzumovat alespoň půl kilogramu ovoce a zeleniny denně, tedy zhruba pět porcí po 100 gramech. Téměř polovina Čechů přitom udává, že denně nesní ani jednu porci a pouze necelých osm procent sní pět a více tak, jak zní doporučení,“ upozorňuje Selinger.

V rámci 32 evropských států je přitom Česko ohledně odmítání konzumace zeleniny a ovoce nejhorší. Těsně pod ním se umístilo Lucembursko a více než 40 procent obyvatel nejí ani jednu porci „ovozelu“ denně ještě v Bulharsku, Litvě, Srbsku, na Slovensku a v Nizozemsku (tato země však má zároveň největší podíl lidí, kteří konzumují pět a více porcí denně).

U českých mužů je přitom praxe ještě horší, protože pouze pět procent z nich dodržuje doporučení a skoro 60 procent nesní ani jednu porci.

„Diskutovat v takové situaci, zda je lepší jíst rajčata, nebo mrkve, dováženou, nebo skladovanou, případně čerstvou, nebo mraženou zeleninu, je diskuze o kosmetických problémech. Jakýkoliv příjem ovoce a zeleniny, který je pro lidi přijatelný, situaci zlepší,“ zdůrazňuje nutriční epidemioložka z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Nízký příjem ovoce a zeleniny je totiž podle ní spojen s vyšším rizikem úmrtí a rozvojem celé řady chronických onemocnění, zejména problémů kardiovaskulární soustavy, například srdečních infarktů nebo mozkové mrtvice. Spekuluje se i o zvýšeném riziku rozvoje diabetu druhého typu nebo některých druhů nádorových onemocnění.

Dle reportu OECD je v České republice možné připsat na vrub špatných stravovacích návyků asi 27 procent úmrtí. Pro srovnání: tabák je zodpovědným asi za 20 procent, alkohol za sedm a nedostatečná fyzická aktivita za čtyři procenta.

„Náklady na léčbu obezity, která je s nedostatečným příjmem ovoce a zeleniny taktéž spojována, tvoří asi desetinu výdajů na zdravotnictví a celkové ekonomické dopady, přímé i nepřímé, se pohybují v desítkách až stovkách miliard korun,“ shrnuje finanční dopady Selinger.