Článek
Vláda schválila obnovu takzvaného Milostivého léta. Období, v němž dlužníci budou moci splatit exekuce bez úroků, bude trvat od září do 30. listopadu, uvedlo to ministerstvo spravedlnosti.
Po dobu Milostivého léta je možné splatit pouze jistinu svého dluhu (tedy původní nezaplacenou částku) a poplatek exekutorovi. Tím se splatí celá dlužná částka. Veškeré poplatky a sankce, které se k dluhu nastřádaly, musí jednotlivé organizace v rámci Milostivého léta odpustit. Týkat by se mělo exekucí, které začaly před loňským 28. říjnem. Paušální náhrada nákladů exekuce má činit 1500 korun bez DPH.
#info ze @strakovka: Vláda rozhodla o pokračování „Milostivého léta“. Tři měsíce, a to od 1. září 2022, budou moci dlužníci splatit exekuce bez úroků.
— MSp ČR (@SpravedlnostCZ) May 18, 2022
Díky @MarekVyborny @PatrikNacher @DanielHule @CLOVEKVTISNI https://t.co/zmYFBtN1XY pic.twitter.com/AI1l4iSOLJ
Dluh, který původně mohl činit jen několik stokorun, se totiž za několik let mohl kvůli legislativě vyšplhat i na desítky tisíc korun.
Lidé budou moci zjednodušeným a méně nákladným způsobem splnit svůj dluh vůči státu a veřejnoprávním institucím vymáhaný soudním exekutorem. Milostivé léto se vztahuje například na dluhy vůči dopravním podnikům, nemocnicím, energetikám v rukách státu, na nezaplacené poplatky České televizi, Českému rozhlasu a také vůči zdravotním pojišťovnám.
Hlavní změny, které nový návrh přináší:
- Povinní budou moci uhradit vymáhanou jistinu a paušální náhradu nákladů exekuce do 3 měsíců od účinnosti předkládaného návrhu.
- Paušální náhrada nákladů exekuce se nově stanoví ve výši 1 500 Kč bez DPH.
- Povinný bude nově muset ve stanovené lhůtě soudnímu exekutorovi písemně sdělit, že žádá o zahájení postupu podle právní úpravy tzv. Milostivého léta.
- Povinný bude moci požádat soudního exekutora o sdělení výše částky, která má být uhrazena pro splnění podmínek tzv. Milostivého léta, a soudní exekutor bude povinen do 15 dnů odpovědět.
- Výslovně se stanoví, v jakém rozsahu soudnímu exekutorovi náleží náklady exekuce, o kterých bylo rozhodnuto před 1. zářím 2022.
Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti
„Předpokládám, že v důsledku současné energetické krize a zvyšující se inflace je druhá vlna Milostivého léta namístě. Může pomoci především těm, kteří se do akce nemohli zapojit loni. Například proto, že peněžní prostředky, se kterými mohli volně disponovat, použili na úhradu zvýšených cen za energie,“ vysvětluje ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
Ministerstvo spravedlnosti chce, aby Sněmovna návrh odsouhlasila už v prvním čtení. Podle vyjádření předsedy lidoveckého klubu dolní komory Marka Výborného, který se problémem exekucí dlouhodobě zabývá, by měli poslanci návrh projednávat na schůzi začínající 30. května.
První Milostivé léto se uskutečnilo v období mezi 28. říjnem 2021 a 28. lednem 2022. Exekutoři v jeho rámci zastavili 42 tisíc případů, tedy 3,2 %. Aktivní přístup a úhradu zaznamenali pak zhruba u dvou třetin z celkového množství zastavených exekucí, uvedlo ministerstvo.
V Česku bylo v roce 2021 vyhlášeno 15 443 osobních bankrotů, o 11 procent méně než předchozí rok. Zároveň bylo podáno 15 607 návrhů na osobní bankrot, rovněž o 11 procent méně než v roce 2020. Vyplývá to z aktuálních statistik společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
„Počet osobních bankrotů se po účinnosti novely insolvenčního zákona v polovině roku 2019, která zpřístupnila oddlužení většímu počtu lidí, snížil už druhým rokem v řadě. Loňský rok byl poznamenaný nízkou mírou nezaměstnanosti a řadou podpůrných opatření vlády, které zvedly příjmy obyvatel. Závěr roku částečně ovlivnila i akce Milostivé léto, v rámci které mohou lidé zaplatit u některých dluhů pouze původní jistinu. Úroky, které často tvoří významnou část dluhu, jim poté budou odpuštěny,“ uvedla začátkem roku analytička CRIF Věra Kameníčková.
Na jaké dluhy se Milostivé léto vztahuje?
Nárok na Milostivé léto vzniká u těchto subjektů:
- Česká republika,
- územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy,
- státní příspěvková organizace,
- státní fond,
- veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola,
- dobrovolný svazek obcí,
- regionální rada regionu soudržnosti,
- příspěvková organizace územního samosprávného celku,
- ústav založený státem nebo územním samosprávným celkem,
- obecně prospěšná společnost založená státem nebo územním samosprávným celkem,
- státní podnik nebo národní podnik,
- zdravotní pojišťovna,
- Český rozhlas nebo Česká televize,
- právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby (dále jen „veřejnoprávní oprávnění“).
Zdroj: Nedlužím státu
