Článek
Inflace dosáhla v září osmnácti procent. Tím se ohlašuje, že po letním oddechovém čase nastala druhá vlna zdražování. Viníkem jsou podle Českého statistického úřadu takřka výhradně ceny energií. Především plyn podražil proti loňskému září o 86 procent, tuhá paliva o 56 procent a také elektřina dosáhla na nový rekord 38 procent.
Detailní pohled na ceny prozrazuje, že inflaci nemusí před koncem roku zadržet ani dvacetiprocentní hranice.
Důvodem je fakt, že meziroční růst cen plynu, elektřiny i uhlí už celý rok nepřetržitě zrychluje. Souvisí to s politickou krizí na Východě, která ceny paliv ovlivnila ještě před ruskou invazí na Ukrajinu. Ceny výrazněji poskočily po vypuknutí války a pak rostly setrvalým tempem. V září ovšem došlo u plynu a uhlí k dalšímu cenovému skoku. „Hlavní dodavatelé plynu v průběhu září měnili své ceníky,“ vysvětluje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Drahé energie potáhnou podle experta inflaci i v dalších měsících, především z toho důvodu, že dodavatelé elektřiny chystají hlavní zdražování na říjen a listopad. Ceny energií porostou před koncem roku i z toho důvodu, že velkému počtu zákazníků teprve skončí fixace.
Proti vyhlídce, že zdražování ještě zrychlí, hovoří zjištění statistiků, že ceny potravin v září ve srovnání se srpnem vyrostly jen o dvě promile.
Ani nadále neexistuje klíčový důvod pro případné zdražování v tuzemsku – tedy zvyšování cen na světových trzích. Podle statistiky FAO (Organizace pro výživu a zemědělství v rámci OSN) se po cenovém šoku, který vyvolala ruská agrese, snižují ceny potravin už šestý měsíc v řadě. Cukr a rostlinné oleje jsou proto levnější, než byly před rokem, mléčné výrobky a obilniny také výrazně zlevnily, dosud však zůstávají 15–20 procent nad loňskou úrovní. To by mohlo naznačovat, že i v tuzemsku ceny potravin už neporostou tak výrazně. Případně, že začnou klesat.
O případném dosažení dvacetiprocentní inflace zřejmě rozhodnou ceny pohonných hmot.
Evropská data v září ukázala, že se národní státy dokážou proti vysokým cenám bránit pouze omezenou dobu. Předvedlo se to speciálně na příkladu Maďarska, jehož vláda v první polovině roku důsledně regulovala ceny energií i pohonných hmot. V létě však byla nucena ceny pustit a Maďarsko se stalo po třech pobaltských státech čtvrtou evropskou zemí s inflací přes dvacet procent. O něco podobného se v menší míře pokoušeli i Poláci, přesto se i tamní ceny během léta přiblížily na českou úroveň.
Data dokonce ukazují, že po zrušené regulaci ceny poskočí na vyšší úroveň než v sousedních zemích. Češi to zažili počátkem roku, když byla po dvou měsících obnovena dočasně zrušená daň z přidané hodnoty na prodej plynu a elektřiny, Maďaři učinili obdobnou zkušenost právě v září.
