Hlavní obsah

Blíží se úhrada daně z nemovitosti, někteří zaplatí více než trojnásobek

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační obrázek.

Do 31. května 2024 musí lidé uhradit daň z nemovitosti. Letos je vyjde výrazně dráž, základní sazba stoupla v průměru o 80 % za metr čtvereční. Zvýšení této daně bylo částí konsolidačního balíčku veřejných financí z minulého roku.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Finanční správa od 25. dubna rozesílá plátcům daně z nemovitosti informace k letošní úhradě. Některé z nich nepříjemně překvapila - poplatek za metr čtvereční stoupl o 80 % a místní úpravy ho mohou ještě několikanásobně zvýšit.

Míra finálního navýšení se totiž liší napříč obcemi v závislosti na takzvaném místním koeficientu. Zákon totiž obcím a městským částem dovoluje, aby „základ“ vynásobily koeficientem od 0,5 do 5,0 a tím se částka změní.

Například pan Jiří s osmdesátimetrovým bytem na pražském Žižkově platil v roce 2020 1900 korun, letos mu přišla složenka na 3300. Průměrný majitel bytu 3+1 ve Zlíně byl zvyklý na daň ve výši 1098 korun, nyní kvůli vyšší základní částce i koeficientu zaplatí 3736 korun - více než trojnásobek.

Daň z nemovitosti a její koeficient

  • V konkrétních číslech může daň z nemovitosti vypadat různě. Roční výpočet je totiž ovlivňován jak velikostí, typem nemovitosti, tak i lokalitou, kde se nachází.
  • Celkový poplatek se řídí dvěma koeficienty. První je odstupňován podle velikosti obce či města, kde se nemovitost nachází.
  • Druhý, takzvaný místní koeficient, si určují jednotlivé radnice. Čím vyšší koeficient, tím vyšší také finální roční poplatek.

„Náklady na provoz a fungování měst a obcí se každým rokem zvyšují, zároveň stát předává místním samosprávám řadu svých kompetencí bez adekvátního financování, například na personální zdroje,“ vysvětluje rozhodnutí některých obcí pro SZ Byznys mluvčí Svazu měst a obcí ČR Alexandra Kocková. Upozorňuje také na to, že na mnoha místech daň zůstala stejná více než 10 let.

Konsolidační balíček podle ní ublížil obecním rozpočtům a nazvala ho pohromou. „Města a obce tedy kvitují možnost ustanovit si na svém území koeficient daně z nemovitosti podle své místní znalosti a kvitují i možnost zapojení různých komerčních subjektů do spoluvytváření a podpory rozvoje obce.“

Ne všude ale samosprávy místní koeficient zvyšují. Naprostá většina obcí ho vůbec nestanovuje, což znamená, že výši daně, jak ji stanovuje zákon, neovlivní. Například zastupitelstvo Ústí nad Orlicí dokonce loni schválilo zmenšení koeficientu ze 2 na 1, tedy jeho praktické zrušení. „Snížení fakticky znamená propad příjmů města o necelých devět milionů korun ročně. Vlastníkům nemovitostí, tedy občanům a firmám působícím v katastru města, přinese naopak snížení daňové zátěže,“ píše radnice na svých webových stránkách.

Dražší a přísnější

„Se schválením konsolidačního balíčku došlo u této daně k nemalým změnám,“ říká pro SZ Byznys Petr Koubovský, vedoucí sekce majetkových daní u Komory daňových poradců ČR. Odůvodňuje tak vyšší zájem o jeho služby, které v této oblasti zaznamenal.

Mezi ty nejvýznamnější patří úprava definice zpevněné plochy nebo stravebního pozemku. „Dochází k výkladovým změnám v aplikaci osvobození od daně,“ doplňuje Koubovský. Většina ze změn podle něj ale ovlivní převážně podnikatele.

Ne každý si podle něj uvědomil plánované 80% navýšení, především ti, kteří nevyplnili daňové přiznání. To se totiž podává jen při změně vlastnictví či stavu nemovitosti. Tvrdí, že teoreticky může poplatník dlužit až osmkrát více než v minulých letech.

Poradce také navrhuje několik možností, jak si lidé mohou daň snížit. „Daň z nemovitých věcí se odvíjí od formální evidence v katastru, donedávna se tradovalo, že až 70 % evidence neodpovídá reálnému stavu. V momentě, kdy tam je něco chybně, bude chybně i daň a může být dražší,“ vysvětluje Koubovský.

„Jestliže na místě budete mít evidovanou například ostatní komunikaci a v reálu tam je zeleň, tak mluvíme o diametrálně odlišné sazbě - od haléřů za metr čtvereční až po 11 korun za metr čtvereční. To se velmi projeví na platebním výměru,“ vysvětlil.

Jak zaplatit daň?

Osobám povinným uhradit daň přijdou informace k platbě do datové schránky, e-mailem nebo složenkou nejpozději do 24. května. Z důvodu strmého navýšení částky dostanou fyzickou upomínku i ti, kteří jsou přihlášeni na portálu Moje daně. Finanční úřady tak rozešlou poštou celkem 1,8 milionu složenek.

Platební údaje obsahují číslo účtu příslušného úřadu a QR kód pro snadné odeslání platby přes internetové bankovnictví. Fyzická osoba uvede jako variabilní symbol rodné číslo, právnická IČO. Konstantní symbol je 1148 u bezhotovostní a 1149 u hotovostní platby.

Daň z nemovitosti: Otázky a odpovědi

Kdo musí platit daň z nemovitosti?

Daň z nemovitosti se vztahuje na všechny majitelů pozemků, bytových i nebytových jednotek a dalších staveb.

Plátce daně je také uživatel (tj. i nájemce nebo pachtýř) pozemku, pokud není vlastník pozemku znám.

Ti, kteří nemovitost v loňském roce získali, pozbyli nebo na ní provedli stavební úpravy, v jejichž důsledku došlo ke změně výměry zastavěné plochy, mají povinnost oznámit tuto skutečnost nejpozději do 31. ledna správci daně.

Jak platit daň z nemovitosti?

Plátce daně každý rok vyzývá k platbě finanční úřad. Umožňuje platbu převodem z účtu, poštovní poukázkou, v hotovosti na finančním úřadu nebo pokladně České národní banky. Variantou je také SIPO.

Do jakého termínu zaplatit daň z nemovitosti?

Daň pro letošní rok musí být zaplacena do konce května 2024. Jedinou výjimku tvoří daňová povinnost přesahující pět tisíc korun. Tento poplatek je možné rozdělit do dvou splátek - první je splatná do konce května, následující do konce listopadu.

Doporučované