Článek
Kvůli rostoucím zálohám na energie se Energetický regulační úřad (ERÚ) zaměřil na mechanismus jejich výpočtu. Podle předsedy úřadu Stanislava Trávníčka v mechanismu ale problém není. Lidem přitom zálohy za energie v letošním roce rostly o desítky procent.
Podle úřadu ale za to může především růst cen energií a v některých případech i změny smluv, které se uzavírají pomocí nekalých obchodních praktik a staví odběratele do nevýhodné pozice. Příkladem může být změna smlouvy na takzvaný spotový neboli dynamický trh, kdy se cena elektřiny neustále mění a není fixovaná, uvedl v pondělí Trávníček.
Co řekl úřad o nekalém nastavování záloh
Co dělat, když mám příliš vysoké zálohy?
Pokud odběratelům připadají jejich zálohy příliš vysoké, měli by se obrátit nejdříve na svého dodavatele. „Ve chvíli, kdy mu dodavatel uspokojivě nevyhoví, tak by se měl obrátit na ERÚ,“ vysvětluje mluvčí ERÚ Michal Kebort.
Výši záloh nyní dodavatelé řeší častěji. „Zákazníci mohou kontaktovat naše zákaznická centra nebo mohou problematiku záloh vyřídit i na naší zákaznické lince, případně v naší aplikaci innosvět,“ říká Martin Chalupský, mluvčí společnosti innogy, která je největším dodavatelem plynu u nás.
Stejně situaci řeší největší dodavatel elektřiny ČEZ, u něhož si lidé mohou do určité míry zálohu snížit v aplikaci Můj ČEZ, telefonicky nebo při návštěvě zákaznického centra.
„Už nyní je možné zálohy odpovídajícím způsobem snížit, pokud zákazník samoodečtem ukáže, že jeho spotřeba skutečně po delší časové období, řekněme tří měsíců, klesá,“ říká Alice Horáková, mluvčí ČEZ.
Pokud s dodavatelem zákazník komunikuje, ve většině případů s ním situaci vyřeší. „Na podzim pak plánujeme vylepšení, kdy si zákazník bude moci v Můj ČEZ po zadání samoodečtu zálohy odpovídajícím způsobem snížit sám,“ upozorňuje Horáková.
Naopak pokud je zákazník u PRE, pravděpodobně mu se zvýšenou zálohou nevyhoví. „Pokud se na nás zákazník obrátí s tím, že požaduje nižší zálohu, než má předepsanou, snažíme se mu vysvětlit, že zálohy bývají nastaveny velmi přesně a de facto chrání zákazníka před vznikem velkého nedoplatku,“ upozorňuje mluvčí PRE Karel Hanzelka.
Proč jsou nyní zálohy tak vysoké?
Obchodníci musí elektřinu a plyn nakupovat na burze za současné vysoké ceny. To se dříve či později propisuje do ceníků pro zákazníky a následně i do měsíčních záloh. „Roli při stanovování výše záloh samozřejmě hraje i aktuální cena silové elektřiny u příslušného produktu. Zálohy jsou tedy nastaveny tak, aby pokrývaly předpokládanou budoucí spotřebu a reflektovaly aktuální ceny,“ říká Hanzelka.
Co když zálohy někdo nezaplatí?
Při nízkých zálohách vzniká problém nejen pro zákazníka, ale i pro dodavatele. Ti totiž musí nakupovat elektřinu průběžně a nemohou čekat, až jim přijde opožděná platba. Pokud se odběratel nízkými zálohami vystaví riziku vysokého nedoplatku při vyúčtování, který poté nezaplatí, může poté řešit nepříjemný dluh.
Co když se zákazník dostane do finančních problémů a úhrada záloh je pro něj problém?
Vzhledem k nebývalému nárůstu cen energií se některé domácnosti mohly dostat do finanční tísně. I v tomto případě mohou lidé kontaktovat svého dodavatele.
„Jsme připraveni v individuálních případech sjednat splátkové kalendáře, které mohou ulehčit úhrady vyúčtování energií. Navíc spolupracujeme s Asociací občanských poraden, které ve všech regionech jsou schopny poradit a pomoci těm, kteří se dostávají do finančních nebo sociálních problémů,“ popisuje Chalupský.
Někteří dodavatelé, například ČEZ s E.ON, domácnostem nabízejí splátkový kalendář. Případně se lidé mohou obrátit na úřady práce, pokud mají nárok na příspěvek na bydlení. Tuto dávku mohou pobírat ti, jejichž náklady na bydlení, které zahrnuje i energie, přesáhnou 30 procent, v Praze 35 procent.
Vyplatí se snížit si zálohy?
Dodavatelé energií snižování záloh nedoporučují, aby při konečném vyúčtování zákazník nemusel doplácet vysokou částku. „Pokládáme za vhodné, aby si každý své platby rozložil v čase a nebyl při ročním vyúčtování následně konfrontován s vysokým nedoplatkem, který může nečekaně zahýbat s rodinným rozpočtem,“ varuje Chalupský.
Snižují si odběratelé kvůli vysokým cenám zálohy?
Lidé by si mohli chtít ulevit od vysokých měsíčních záloh na elektřinu a plyn jejich případným snížením, ale dodavatelé naopak pozorují opačný trend. „Naopak se v poslední době poměrně často setkáváme s tím, že se na nás obracejí zákazníci s požadavkem, že chtějí platit ještě vyšší zálohy, než mají předepsány, aby jim nevznikl případný nedoplatek,“ říká Hanzelka.
Innogy vyřizuje tisíce takových žádostí měsíčně. „Je to přirozená reakce na nárůst cen a právě snaha řady domácností rozložit si zodpovědně platby do jednotlivých měsíců,“ popisuje Chalupský.
Podle něj je zvyšování záloh důsledek energetické krize, jež je nyní v Evropě. „Chtějí se chovat zodpovědně a sami se připravují na komplikace, které jim extrémní ceny energií mohou způsobit,“ říká Chalupský.
Jak dodavatelé zálohy počítají?
Výši záloh ošetřuje energetický zákon, podle něhož by měly odpovídat průměrné spotřebě v daném odběrném místě. „Dodavatelé při jejich stanovování tedy vycházejí z historických dat o spotřebě, samozřejmě ale do nich promítají i případné změny cen (a to směrem nahoru i dolů),“ říká Horáková z ČEZ.
V takovém případě by totiž bez odpovídající úpravy záloh hrozil zákazníkovi na konci vyúčtování vysoký nedoplatek, nebo naopak přeplatek. Navýšení záloh proto dodavatelé doporučují zákazníkům, u kterých došlo v poslední době ke změně ceníku.
„Zálohy vždy vycházejí z úrovně spotřeby minulých let u jednotlivých zákazníků a zohledňují konkrétní sjednaný produkt a jeho cenu,“ vysvětluje Chalupský.
Jsou zálohy dodavatelů v současné době nadhodnocené?
Obchodníci s energiemi tvrdí, že je v jejich zájmu nastavit platby tak, aby nedocházelo k vysokým nedoplatkům. „To znamená, že je takřka vyloučeno, aby docházelo k nastavení nepřiměřených záloh za dodané energie,“ popisuje Chalupský.
Podle PRE dochází k nedoplatkům málokdy, neboť dodavatelé mají zálohy nastavené přesně. „Známe totiž historii odběrného místa a charakter spotřeby. Víme, že se spotřebitelské chování domácnosti většinou nijak zásadně nemění,“ vysvětluje Hanzelka.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) v pondělí uvedl, že ministerstvo spolu s ERÚ nezjistily, že by dodavatelé špatně nastavovali výši záloh. „Hlavním problémem se jeví uzavírání kontraktů na takzvané spotové ceny. To jsou kontrakty, kdy odběratelé platí za energie částku odpovídající aktuální ceně na mezinárodním trhu,“ uvedl Síkela.
„Tyto kontrakty uzavírané na spotové ceny umožňují obchodníkům přenášet veškerá, nebo alespoň část rizik, plynoucích ze současné velmi nestabilní a nejisté situace na trhu, pouze na spotřebitele,“ řekl Síkela.
„Chtěli bychom posílit možnosti toho, aby regulační úřad mohl účinně postupovat proti nekalým praktikám, to znamená, aby se zpřísnila možnost postižení obchodníků za přestupky v oblasti nekalých praktik,“ uvedl šéf ERÚ Stanislav Trávníček.
