Článek
Češi vnímají svou životní situaci realisticky. Vědí, že kvůli nepříznivému demografickému vývoji na ně za pár let v důchodu mladší ročníky nestačí platit tak, jak to dělali oni předchozí generaci. Vědí, že si musí odkládat na penze peníze stranou, ale fakticky k tomu přistupují velmi pozdě a někdy v nedostatečné výši. Ukazuje to průzkum společnosti Broker Consulting od agentury Ipsos mezi 1015 respondenty.
Sedm z deseti Čechů si podle průzkumu na důchod spoří, a více než polovina z nich dokonce pravidelně. Většina obyvatel se tak na penzi nějak připravuje – téměř tři čtvrtiny počítají s tím, že budou muset v důchodu omezit své výdaje. Zároveň se bezmála dvě třetiny obávají, že jim ve stáří klesne životní úroveň.
Sedmdesát čtyři procent oslovených si odkládá na důchod do 2000 korun za měsíc, čtvrtina z nich potom méně než 500 korun. Aktuálně mají téměř dvě pětiny lidí na rentu naspořeno méně než 100 tisíc korun. Lidé s čistým měsíčním příjmem od 40 do 50 tisíc korun mají potom nejčastěji naspořeno od 250 do 500 tisíc korun. Je tu ale i 29 procent lidí, kteří na rentu ani nespoří, ani neinvestují, a to hlavně kvůli nedostatku peněz.
Penzi tak Češi plánují řešit v budoucnu, až budou mít více peněz. Necelá polovina spořících chce s věkem spořit více. V průměru začnou až s úderem padesátky. Čtyřicet čtyři procent lidí se chystá zvýšit měsíční úspory s ohledem na novou vládní úpravu. Mimoto si klidné stáří spojuje osm z deseti s vlastněním bytu či domu.
Fakticky mají Češi naspořeny jen statisíce korun, necelé dvě třetiny obyvatel jen do 250 tisíc korun. Podle autorů tak mají reálnější představy o ideálním stavu než dříve, ale nedokážou je naplnit.
„Průzkum prokázal, že na důchod si spoří především ti, kteří si to mohou vzhledem ke svým současným příjmům relativně nejvíce dovolit. Zároveň platí, že vzhledem k rovnostářskému nastavení 1. pilíře to ale budou nejvíce potřebovat pro zachování podobné životní úrovně, jakou měli v období před důchodem,“ říká k výsledkům průzkumu Jiří Rusnok, současný poradce představenstva Allianz a bývalý premiér a guvernér ČNB.
Většina lidí si nějakou formou spoří či investuje na důchod. Pravidelně tak činí více než polovina spořících. Měsíčně si zpravidla na důchod odkládá do 2000 korun. Pouze silnější čtvrtina procent lidí spoří na důchod více. Polovina lidí šetří na penzi do 1000 korun měsíčně. Více si lidé zpravidla nespoří, protože jim to jejich finanční situace neumožňuje, nebo proto, že je podle nich nastavená částka dostatečná. Současně platí, že by si chtěli lidé do budoucna začít spořit více.
Hranice, kdy k tomu reálně přistoupí, se ale s věkem neustále oddaluje. „Odkládání přípravy na důchod je jev, který Čechy provází už od revoluce a je bohužel hlavní příčinou finanční slaboty penzistů v České republice. Naším společným hlavním cílem v této souvislosti je vysvětlit lidem, že tomu mohou předejít, když se k tomu rozhodnou,“ říká Martin Novák, hlavní analytik Broker Consulting.
Anketa
V každém případě se oslovení shodují, že by chtěli spořit o zhruba dva tisíce více. Nejvíce si pravidelně spoří lidé před důchodem. O něco méně si obecně na důchod spoří ženy než muži, a to častěji s nižší částkou do 500 korun měsíčně (35 %). Podobně to mají i lidé s čistým příjmem do 10 tisíc korun. V porovnání s tím lidé s vyšším příjmem nad 40 tisíc korun častěji spoří i více než 2000 korun za měsíc (57 procent).
Nejčastěji lidé k vytváření úspor na rentu využívají penzijní připojištění. Vedle toho si odkládají peníze na spořicí účet nebo doplňkové penzijní spoření. Aktuálně mají téměř dvě pětiny lidí na důchod naspořeno méně než 100 tisíc korun. Jsou mezi nimi častěji svobodní lidé (50 procent) a ženy (48 procent). Skupina lidí od 18 do 34 let prokázala obdobný výsledek a osoby v tomto věku mají v porovnání s ostatními naspořeno nejméně, tj. taktéž do 100 tisíc korun.
Jsou mezi nimi častěji svobodní lidé (50 procent) a ženy (48 procent). Skupina lidí od 18 do 34 let prokázala obdobný výsledek a osoby v tomto věku mají v porovnání s ostatními naspořeno nejméně, tj. taktéž do 100 tisíc korun.
Necelá polovina spořících chce s věkem spořit více. V průměru ale začnou nejčastěji až od padesáti let. Mladí lidé do 34 let chtějí začít spořit ve 40 letech, lidé od 35 let pak ve 45 letech a starší lidé od 55 let až v 60 letech. Průzkum tímto potvrdil fenomén odkládání rozhodnutí připravit se na penzi, které může snadno vést k finanční slabosti v období podzimu života.
Těch, co nespoří, je necelá třetina (29 %). Necelou polovinu tvoří přitom mladí lidé ve věku 18 až 24 let (47 procent). Hlavními důvody, které uvádějí, jsou: nedostatek peněz, nestálý příjem či příliš nízký věk. Přitom více než polovina těchto lidí plánuje na penzi šetřit v budoucnu. Typicky v souvislosti s tím vyčkávají na: více peněz, splacení hypotéky nebo vyšší mzdu.
Rozhodnutí začít spořit ovlivňuje u dotázaných podle zjištění průzkumu především více finančních prostředků. Hned poté uváděli lidé jejich vyšší věk a stáří. Ve světle toho, že Češi říkají, že nemají na spoření na penzi peníze, vydávají vysoké částky na velmi zbytné statky.
„Podíl Čechů, kteří dnes skutečně investují, je stále příliš nízký. V domácích fondech je dosud kumulativně nainvestováno zhruba 500 miliard korun. Vedle toho přitom Češi za jediný rok prosázejí 400 miliard korun,“ upozorňuje na zajímavý fakt Petr Čížek, předseda představenstva investiční společnosti INVESTIKA. Podle něj je tak třeba Čechy přesvědčit, že by se neměli spoléhat pouze na stát, ale měli by myslet na své zajištění ve stáří vlastními silami a toto úsilí navýšit.
