Češi syslí cizí měny. Sázejí na levnější dovolenou i oslabení koruny

Češi se začali zajímat o cizí měny. Napomáhá tomu silná koruna, která jim dovolí si za méně peněz vytvořit větší zásoby. Ty mohou využít na investice v zahraničí, mohou si z nich dopřát luxusnější dovolenou, anebo je pouze levněji než v minulosti držet pro „strýčka Příhodu“.

„Už zhruba rok jsme uvažovali o tom, že si pořídíme větší zásobu peněz v eurech a dolarech, kterou bychom v případě potřeby mohli okamžitě využít a odcestovat. Letos jsme si vyměnili 200 tisíc korun, a protože koruna od té doby ještě posílila, chystáme se do zásoby investovat ještě zhruba 100 tisíc,“ říká Petr K. ze středních Čech.

Podobně jako Petr K. se chová i řada dalších drobných vkladatelů. „Zájem našich klientů o nákup cizích měn je v současné době vysoký. Vedle klasické potřeby směny a plateb souvisejících s podnikáním či spotřebou nakupují klienti zahraniční měny do zásoby,“ potvrzuje Pavel Peterka, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen.

Dodává, že nyní je pro to vhodné období a že hlavním motivem nakupujících bývá výdělek po případném oslabení koruny či očekávané platby v zahraničí.

Celková výše cizoměnových vkladů domácností (bez živnostníků) dosahovala v únoru podle České bankovní asociace (ČBA) 155 miliard korun a za dva roky se zvýšila téměř o 50 miliard.

„Podíl vkladů v cizích měnách u domácností se zvýšil za dva roky z 3,8 procenta na 4,8 procenta začátkem letošního roku,“ upřesňuje hlavní ekonom ČBA Jakub Seidler. Největší zájem podle něj měli Češi o eura, která tvoří více než dvě třetiny všech vkladů v cizích měnách.

Zájmu lidí o cizí měny si všimly i banky a některé z nich začaly za vklady v těchto měnách nabízet atraktivní úroky. Ty se v nabídce jednotlivých bank výrazně liší jak výší úrokové sazby, tak podmínkami, na jak dlouhou dobu a v jaké výši musí mít lidé peníze na účtech uloženy.

Zatímco například Komerční banka či Raiffeisenbank nabízejí roční úrok ve výši 0,01 procenta pro vklady na různá časová období, Moneta Money Bank nabízí dvě procenta pro vklady na půl roku, a J&T Banka dokonce čtyři procenta, ale jen na vklady na pět a deset let. U Komerční banky stačí lidem uložit „jen“ minimálně tisíc eur, u Monety musí mít připraveno 10 tisíc eur a u J&T Banky ekvivalent jednoho milionu korun.

Česká spořitelna pak například v současné době nenabízí vklady v cizích měnách vůbec a úročí je jen těm vkladatelům, kteří si je pořídili nejpozději před dvěma lety, a těm i dnes například u eur nabízí nulový úrok. Hello bank!, mBank, Spořitelní družstvo NEY, VÚB a Peněžní dům vklady v cizích měnách neúročí vůbec.

Některé banky zhodnocují jen eura (Moneta, Banka Creditas, Oberbank). Air Bank, Fio banka, Trinity bank, UniCredit Bank a Max banka vedle eur úročí i dolary a ČSOB přidává také anglické libry.

Česká spořitelna nabízí starším vkladatelům úročení sedmi cizích měn, Raiffeisenbank zhodnocuje osm měn, i když jen nepatrně ve výši setiny procenta ročně, a nejvíce měn lze uložit u J&T Banky. Kromě eur a dolarů je však u posledně jmenované banky nutné mít na uložení připraven ekvivalent v hodnotě tří milionů korun.

„Šíře nabídky odpovídá aktivitám našich klientů, kteří velmi často podnikají na zahraničních trzích a obchodují s cizími měnami. Úročení pak odráží nejen situaci na mezinárodních trzích a politiku jednotlivých centrálních bank, ale také podmínky na lokálních trzích, například v Německu jsou vklady úročeny 3,2 procenta, zatímco v Česku jsme na třech procentech, tedy vždy je potřeba zohlednit i lokální tržní podmínky,“ vysvětluje Monika Veselá strategii J&T Banky.

Ačkoliv na maďarský forint nabízí J&T u termínovaného vkladu zřízeného na rok či dva dokonce 10procentní úrok, nejvyužívanější jsou i tak stále euro, dolar a koruna.

Podle hlavního ekonoma Roklenu Peterky úroveň úrokových sazeb v jednotlivých bankovních domech odráží jejich tržní situaci. Banka, která potřebuje více likvidity v dané měně, ať už jde o koruny, eura, dolary a podobně, nabízí na spořicích účtech v této měně lepší zúročení, aby ji získala.

„Do toho výrazně vstupuje i organizační struktura jednotlivých bank a jejich přítomnost na zahraničních trzích. České banky, které mají matky v zemích eurozóny, mají snadnější přístup k likviditě v eurech, což se odráží i na nižší úrokové sazbě na eurových účtech v Česku. Banky v opačné situaci se naopak vyšším zúročením účtů v zahraničních měnách snaží dostat devizy do své bilance,“ vysvětluje Peterka a dodává, že atraktivní úroky také pomáhají nalákat klienty i k využívání dalších služeb dané banky.

Vyššího úročení zahraničních vkladů si podle šéfa poradenské společnosti Premium Financial Services nově všímají i klienti této společnosti.

„V minulém roce jsme zaznamenali zvýšený zájem o nakupování a vklady v cizích měnách od března do konce roku. Zpočátku byl tento zájem vyvolán válkou na Ukrajině a výrazným oslabením české měny. Úročení vkladů nebylo tehdy příliš zajímavé, ale v poslední době máme velmi výraznou poptávku po vkladech, hlavně v eurech, kde některé banky nabízejí velmi slušné zhodnocení u termínovaných vkladů,“ říká Petr Čajan.

Využití dobře úročeného termínovaného vkladu s potenciálem oslabení koruny se podle něj jeví mnohým klientům jako zajímavá alternativa k českým spořicím produktům. „Výsledný výnos by mohl být podobný nebo i vyšší než u českých vkladů. Navíc je to i zajímavá alternativa pro diverzifikaci, kdy má klient část svých zdrojů alokovanou v jiné měně,“ konstatuje Čajan.

To je příklad i jednoho jejich klienta, který získává své finanční prostředky v eurech a v minulosti je kvůli maximálnímu výnosu převáděl na české koruny a dále je zhodnocoval v tuzemské měně. „Když posílila koruna, tak už pro mě převádění eur na koruny přestalo být výhodné. Větší šanci na vyšší zhodnocení mám tím, že své finanční prostředky držím právě v cizí měně,“ vysvětluje klient Premium Financial Services Jan B.

Pokud kurz koruny oslabí, tak se mu při budoucím převodu peněz z eur na koruny podaří dosáhnout vyššího zhodnocení, vysvětluje Čajan.

Peterka z Roklenu však připomíná, že při spekulaci na pohyb kurzu je ožehavé najít ten správný čas na konverzi měn. „V ideálním případě by bylo dobré čerpat výhody současného vysokého úročení korunových vkladů a z korunové pozice pak vystoupit těsně před oslabením. Načasování je ale velmi náročné. V dalších týdnech s prudkým oslabením koruny nepočítáme. Není proto z tohoto pohledu nutné spěchat,“ říká hlavní ekonom finanční skupiny.

Směnu korun do zahraničních měn je podle něj nejlepší rozdělit na několik částí a jednu z nich provést už nyní a snížit tak kurzové riziko, a další později.