Článek
Článek si můžete pustit také v audioverzi.
Mezi desítku evropských států, které ve třetím čtvrtletí minulého roku ohlásily nejvyšší růst mzdových nákladů, patří devět států bývalého sovětského bloku včetně Česka. Ve srovnání s obdobím před pandemickou krizí vydaly podniky a veřejné instituce z východu na platech o 10–20 procent navíc. To je nápadný rozdíl proti evropskému průměru, kde mzdové náklady vyrostly o pět procent (jedinou výjimkou z evropského západu bylo Portugalsko).
Východní Evropa předstihla zbytek kontinentu v inflaci. Zvláště vinou energií překročilo zdražování v celé Evropě poprvé v tomto století pětiprocentní hranici, ovšem ve zmíněných devíti východních státech o osm až dvanáct procent. Mezi ně se ze Západu zařadila jen Belgie.
Jednou větou: v zemích s rychlým růstem mezd během pandemie se zdražovalo dvakrát rychleji než tam, kde platy rostly uměřeně.
Speciální východoevropský vývoj v platech a inflaci potvrzuje pro Česko předsedkyně rozpočtové rady Zamrazilová: „Lze označit dva hlavní faktory, které mají vliv na to, že česká inflace je vyšší než inflace v řadě jiných evropských zemí: trh práce a veřejné finance,“ vysvětlila na dotaz Seznam Zpráv.
Podle ní na českém trhu práce během uplynulých několika let rostlo napětí, které vyústilo v absurdní situaci. „V dubnu 2018 počet volných pracovních míst převýšil počet uchazečů o práci. Tento tržní artefakt se udržel i během dvouletého covidového období,“ upozornila předsedkyně, že mzdy rostly bez ohledu na to, jak se zvyšovala produktivita práce. Jak ukazuje Eurostat, nominální mzda rostla v krizovém roce 2020 pětiprocentním tempem i v soukromém sektoru.
Veřejné finance neplnily podle Evy Zamrazilové v posledních letech svou stabilizační roli. „Počínaje rokem 2017 byla fiskální politika procyklicky expanzivní, nejvýrazněji v roce 2019. Jen díky uvolněné fiskální politice tak do ekonomiky připlynulo minimálně o 450 miliard korun více, než by odpovídalo jejímu výkonu,“ připomíná.
V období covidu se tento rozpor ještě zdůraznil. V soukromém sektoru rostly mzdy mimo jiné i díky státním náhradám a vláda podpořila mzdovou expanzi ještě tím, že ve veřejném sektoru prosadila průměrný růst platů o deset procent ročně. Stejný model ovšem fungoval i v dalších východoevropských státech.
„Tyto státní výdaje nevznikaly náhodou, ale skutečně systematickou změnou postojů, kterou razilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Lépe než jako vznik nárokové společnosti naprosto odtržené od tržních vazeb tuto situaci pojmenovat nelze,“ zdůrazňuje Eva Zamrazilová.
Většina domácností je díky tomu schopná přistoupit na vyšší ceny, které obchodníci navyšují i z toho důvodu, aby nahradili ztráty z uzávěr v období pandemie.
