Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Místo koupě bytu lidé rekonstruují, zateplují a modernizují domy, které už mají. Právě tento trend loni vynesl stavební spořitelny k rekordním výsledkům – objem jejich úvěrů poprvé v historii překonal hranici 67 miliard korun.
Oproti roku 2024 jde o nárůst o 30,4 procenta. Vyplývá to z dat Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS), která sdružuje všech pět tuzemských stavebních spořitelen.
„Čísla za rok 2025 jasně ukazují, že stavební spořitelny jsou důležitou součástí financování kvalitnějšího bydlení v Česku,“ uvedl výkonný ředitel AČSS Pavel Čejka. „Právě dostupné nezajištěné úvěry na rekonstrukce bytů a domů a na energeticky úsporná opatření jsou dnes jedním z hlavních důvodů, proč lidé služby stavebních spořitelen aktivně využívají,“ dodal.
Nezajištěné úvěry tvoří většinu trhu
Hlavním tahounem růstu byly nezajištěné úvěry, tedy půjčky bez nutnosti ručení nemovitostí. Ty v roce 2025 tvořily 58 procent objemu všech poskytnutých úvěrů ze stavebního spoření. Spořitelny jich poskytly 44 tisíc v celkovém objemu 38,8 miliardy korun, zatímco o rok dříve to bylo 41 tisíc úvěrů za 27,4 miliardy korun.
Podle AČSS dnes nezajištěné úvěry představují většinu celého úvěrového portfolia stavebních spořitelen, zatímco v minulosti převažovaly klasické úvěry zajištěné nemovitostí.
„Velmi silně roste poptávka po nezajištěných úvěrech na rekonstrukce bytů a domů, energetické úspory a zhodnocování bydlení,“ uvedl předseda AČSS Libor Vošický. „Zároveň roste i zájem o financování družstevního bydlení a velmi populární jsou zvýhodněné úvěry na energetické úspory a dotační poradenství,“ dodal.
Roste i výše půjček
Kromě počtu úvěrů se zvyšuje i jejich průměrná velikost. Zatímco v roce 2024 činila průměrná výše nezajištěného úvěru zhruba 660 tisíc korun, loni už se blížila 880 tisícům korun. U všech úvěrů bez ohledu na zajištění se průměrná částka zvýšila zhruba z 1,07 milionu korun na 1,31 milionu korun.
Naopak na straně spoření došlo k mírnému poklesu. Počet nových smluv o stavebním spoření se meziročně snížil o 3,4 procenta na zhruba 437 tisíc. Celkový počet aktivních smluv se pohyboval kolem 2,7 milionu.
Podle představitelů sektoru nejde o dramatický odliv klientů, ale spíš o změnu chování domácností. „Zájem o stavební spoření je stabilní. Ano, vidíme mírný pokles, ale čísla za loňský rok ukazují, že produkt má na trhu své místo,“ uvedl předseda představenstva Stavební spořitelny ČS a předseda AČSS.
Úbytek souvisí mimo jiné se zkracováním doby, po kterou lidé stavební spoření drží. „Dříve klienti nechávali smlouvy běžet déle než šest let. Po úpravě státní podpory část z nich po vyčerpání prostředků smlouvy ukončuje,“ vysvětlil Martin Vašek, předseda představenstva ČSOB Stavební spořitelny.
Stavební spoření podle něj dnes funguje spíše jako základní finanční produkt, který lidé kombinují s dalšími nástroji. „Klienti už nemají jen běžný účet a stavební spoření jako před dvaceti lety. Často k nim přidávají investiční produkty – penzijní spoření nebo podílové fondy. Stavební spoření je pro řadu z nich kotvou, ke které přidávají další formy zhodnocování peněz,“ uvedl Vašek.
Přesto AČSS očekává jeho opětovné posílení. „AČSS v roce 2026 očekává opětovný růst zájmu, mimo jiné díky vyššímu zhodnocení, které nyní stavební spoření nabízí ve srovnání se spořicími účty nebo termínovanými vklady,“ uvedla místopředsedkyně AČSS a generální ředitelka Modré pyramidy Monika Truchliková.
Podle dat z tiskové konference dosahovalo průměrné zhodnocení stavebního spoření v roce 2025 po odečtení poplatků a daní 3,78 procenta. Spořicí účty se pohybovaly kolem dvou procent, termínované vklady zhruba na 2,5 procenta.
Dotace jako nový pilíř
Významnou roli hraje také bezplatné dotační poradenství, které stavební spořitelny poskytují ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí. Od jeho spuštění v březnu 2024 tuto službu využilo už 41 185 žadatelů, z toho více než 23 tisíc v loňském roce.
V programu Oprav dům po babičce financovaly stavební spořitelny jen v roce 2025 více než 4400 projektů v objemu 7,15 miliardy korun. Průměrná výše úvěru dosahovala přibližně 1,7 milionu korun a průměrná úroková sazba se pohybovala kolem 2,6 procenta.
Rozsah dotační podpory ale zůstává jedním z klíčových témat další debaty. Podle informací z vlády by se totiž objem prostředků v programech Nová zelená úsporám mohl snížit z původně zvažovaných 12 miliard korun na zhruba 5,5 miliardy korun.
Podle předsedy AČSS by takový krok nemusel renovační vlnu zastavit, mohl by ji ale zpomalit. „Já se neobávám, že ji zastaví, ale může ji samozřejmě zpomalit. Pokud by úvěry byly méně výhodné, lidé mohou své investice odkládat,“ uvedl v debatě Libor Vošický.
Zároveň ale podle něj existují scénáře, jak případný výpadek dotačních prostředků nahradit. „Dnes jsou zvýhodněné úvěry kombinovány zhruba z poloviny prostředky Státního fondu životního prostředí a z poloviny zdroji stavebních spořitelen. Dokážeme si představit model, kdy by celý objem úvěru byl financován ze zdrojů stavebních spořitelen,“ uvedl.
Samotné stavební spořitelny by podle účastníků debaty dokázaly případný výpadek části dotačních peněz úvěrově nahradit, nebylo by to ale za stejných podmínek. „Jsme schopni financovat obdobný, nebo i vyšší objem úvěrů než v loňském roce. Bez dotačního mechanismu by ale nebyly tak výhodné,“ uvedl Ondřej Hák, výkonný ředitel a předseda představenstva Raiffeisen stavební spořitelny, člen prezidia AČSS.
Případné omezení dotačních prostředků by podle jeho slov mělo dopad především na rozhodování části domácností. „Pokud se objem peněz v programu sníží, znamená to, že část domácností se prostě rozhodne své bydlení nevylepšit,“ uvedl. Důsledkem pak podle nich nemusí být jen odložená rekonstrukce, ale i dlouhodobě vyšší výdaje za energie.
