Češi šetří. Počet rizikových dlužníků klesá, chudí jsou však ohroženi víc

Češi si významně utahují opasky. Je to vidět na jejich chuti jít do nových půjček, vyplývá z dat klientů zaregistrovaných v Bankovním registru klientských informací a Nebankovním registru klientských informací (BRKI a NRKI).

Úvěry na bydlení (hypotéky a úvěry ze stavebního spoření) loni zatuhly, a ke konci roku dokonce po dlouholetém růstu mezi čtvrtletími poklesly o 5,8 miliardy. I přes pokles v posledním čtvrtletí loňského roku se však meziročně celkový objem úvěrů na bydlení zvýšil o šest procent (147,2 mld. Kč) na 2,6 bilionu korun. To je však výrazně menší růst než v předchozích letech.

Na jednoho klienta tak připadá v průměru dluh na bydlení ve výši 2,4 milionu korun, což je o necelých 180 tisíc korun více než v roce 2021. Celkové zadlužení se však bude podle expertů kvůli klesající chuti lidí se zadlužovat v následujícím období snižovat.

„Pokles nových úvěrů na bydlení je tak výrazný, že splátky stávajících úvěrů překonají objemy nově poskytnutých hypoték, a celkové zadlužení domácností se tak aktuálně snižuje. Při porovnání meziroční změny dochází ještě k růstu objemu dluhu, ale předpokládáme, že zpomalení zadlužování domácností bude dále pokračovat,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel NRKI.

Podle Lenky Novotné, ředitelky bankovního registru, stojí za poklesem zájmu lidí o hypoteční úvěry nárůst úrokových sazeb, vysoké ceny nemovitostí a také obezřetnost a neochota zadlužovat se v nejisté ekonomické situaci.

„Ne každý v dnešní době také dosáhne na podmínky hypotéky. Viditelné je to například na srovnání věkových skupin. Zatímco klientů ve věku 15 až 24 let ubylo meziročně o 21 procent, klientů ve věku 25 až 29 let o 16 procent, tak ve věkové kategorii 45 až 54 let se jejich počet naopak o čtyři procenta zvýšil,“ doplňuje šéfka BRKI.

Celkový objem krátkodobého dluhu, kterým se rozumí půjčky na spotřebu v podobě úvěrů na ledničky, pračky, televizory či třeba dovolené, narostl meziročně o téměř sedm procent na 532 miliard korun.

„Poprvé od konce roku 2019 je tak dynamika růstu dluhu na spotřebu vyšší než u dluhu na bydlení. Nejvíce objem krátkodobého dluhu narostl v prvním (+14,5 mld. Kč) a druhém (+13,8 mld. Kč) čtvrtletí, v druhém pololetí se už pak zvýšil jen o 5,8 miliardy korun,“ vysvětluje Novotná.

Objem dluhu na spotřebu se zvýšil ve všech krajích, nejvíce v Praze, kde meziročně vzrostl téměř o desetinu na téměř 60 miliard korun, nejméně pak v Karlovarském kraji, kde vzrostl o necelých pět procent na téměř 18 miliard korun.

Pro srovnání, objem dlouhodobého dluhu dosahuje v hlavním městě sumu přesahující půl bilionu korun, v Karlovarském kraji, nejméně zadluženém regionu z hlediska celkového objemu, to bylo 10krát méně.

Dobrým znakem klesající poptávky po hypotékách je to, že klesá i počet rizikových dlužníků, tedy těch, kteří více než tři měsíce neuhradili svou předepsanou splátku. Celková nesplácená částka dlouhodobého dluhu se meziročně snížila téměř o 15 procent.

„Ke konci roku 2022 tak celkový objem nesplácených úvěrů na bydlení dosahoval 4,9 miliardy korun. Ještě v roce 2019 šlo téměř o dvojnásobek, před deseti lety pak dlužníci nespláceli 3,5násobek této částky,“ připomíná šéf nebankovního registru Rajl.

Celkový objem nespláceného krátkodobého dluhu se meziročně zvýšil na zhruba 23 miliard korun. Snížil se však počet klientů, kteří mají problém s jeho splácením, a to dvě procenta na necelých 173 tisíc. Výjimku tvoří pouze Praha s nárůstem 1,1 % na 14,8 tisíce rizikových klientů. Průměrná nesplácená částka krátkodobého dluhu na jednoho klienta se tak zvýšila o 5,5 procenta na 132,5 tisíce korun.

„Celkový objem nesplácených úvěrů v první polovině roku lehce poklesl. Snížení počtu rizikových klientů může být bráno pozitivně, zároveň to ale znamená vyšší nesplácenou částku na jednoho dlužníka, což může být potenciálním problémem,“ upozorňuje Novotná z BRKI.

Průměrná nejvyšší nesplácená částka úvěru na spotřebu připadá na lidi ve věku 45 až 54 let a ke konci roku 2022 dosáhla výše 149 tisíc korun. Riziko však hrozí také u mladších věkových skupin. Počet dlužníků ve věku 24 až 29 let, kteří nesplácí krátkodobé úvěry, osciluje okolo 12 procent, celkový průměr je přitom 7,5 procenta.

A právě vyšší nesplacené částky mohou být podnětem k tomu, že se budou i dosud opatrní klienti přesouvat k věřitelům, u kterých neplatí žádná pravidla. U standardních společností, jejichž data sbírá BRKI NRKI, by totiž po záznamu v registru dlužníků dosáhli na novou půjčku jen obtížně.

To platí obecně také pro nízkopříjmové skupiny obyvatel, jejichž příjmy nestačí na to, aby na půjčku dosáhli. Registrované společnosti totiž musí posuzovat, zda klient nebude půjčkou ohrožen, a pokud zjistí, že by splácet nezvládal, nesmějí mu půjčit.

„Kromě těch však na trhu působí instituce, jejichž praktiky lze považovat skoro za lichvářské, vyznačují se nabídkou rychlých půjček, některé lze sjednat například přes SMS, jejich RPSN bývá přemrštěné a podmínky skryté,“ říká David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni. Právě k těm se přesouvají lidé, kteří s žádostí o úvěr neuspěli u standardní finanční instituce.

„Člověk, který si takto vezme více půjček, se pak dostává do dluhové pasti, ze které je obtížná cesta ven,“ dodává a doporučuje se v případě finanční tísně obracet na odborníky z neziskových organizací, jako je Charita, Asociace občanských poraden, nebo právě Poradna při finanční tísni.

„Situace je nyní náročná zejména pro nízkopříjmové skupiny obyvatel, kterým se v posledním roce výrazně zvýšily náklady na energie a základní potřeby. Pomoc je pro ně k dispozici, ale je potřeba o ni žádat na správném místě,“ upozorňuje Šmejkal.