Článek
Více než třetina Čechů si uvědomuje, že by své „přebytečné“ peníze měli raději investovat než je nechávat na běžných účtech nebo jen doma v šuplíku. Pokud se ale už do investic pustí, bojí se zároveň, že je někdo okrade. Ukázal to průzkum agentury Perfect Crowd mezi více než tisícovkou respondentů, který v úterý představila Asociace pro kapitálový trh ČR (AKAT). Za nejlepší životní investici Češi stále považují nemovitost.
Podíl lidí, kteří momentálně v Česku investují, vzrostl v porovnání s předchozím rokem o dva procentní body na 39 procent, což je podle autorů průzkumu považováno za poměrně pozvolný nárůst.
Češi nicméně zůstávají velmi opatrní. V obecném pohledu jsou investoři převážně muži, lidé s vyššími příjmy a lidé s vyšším vzděláním. Muže na investicích může lákat i jistá míra rizika. Ženy se typicky spíše věnují spoření než investování.
Podle očekávání investují lidé s vyššími příjmy, kteří mají dostatečné úspory důležité k investování. S investicemi mají větší zkušenost vzdělaní lidé, což částečně souvisí i s vyššími příjmy, uvádí dále průzkum.
Pro většinu lidí, kteří investují, je hlavním důvodem zhodnocení volných financí, přičemž jejich hlavní motivací je získat peníze navíc. Z hlediska dlouhodobých cílů 41 procent respondentů uvedlo jako jeden z hlavních důvodů zajištění se na stáří, zatímco 35 procent si klade za cíl udržet si aktivní životní styl i ve vyšším věku.
Autoři průzkumu zdůrazňují, že Češi si uvědomují, že stát jim v důchodovém věku nebude schopen poskytnout dostatečnou podporu, a proto je na nich, aby si sami zajistili udržení své životní úrovně i v této fázi života.
„Celkem 29 procent respondentů se shodlo na tom, že nejlepší investicí v jejich životě byla ta do nemovitosti,“ uvedl předseda asociace Martin Řezáč. Ceny bytů v Česku totiž stoupají už dlouho. Kdo si koupil byt v 90. letech nebo i před deseti lety, udělal dobře, protože podle Řezáče zjišťuje, že nyní by si koupi nemovitosti nemohl dovolit.
Obavy z rizika i podvodu
Průzkum rovněž odhalil, že značná část lidí má z investování obavy. Celkem 43 procent dotázaných totiž uvedlo, že se obává především podvodů, zatímco 42 procent zmiňuje riziko spojené s investicemi.
Obavy z podvodů ve srovnání s předchozím rokem přitom vzrostly o deset procentních bodů. Autoři průzkumu uvádějí, že k tomuto nárůstu mohly přispět i mediálně známé případy různých podvodů.
Podle Řezáče jde přitom vlastně o paradox. Lidé se bojí investovat, a přitom přibližně 60 procent respondentů nevěnuje svým úsporám a investicím ani hodinu svého času za měsíc.
„Je patrné, že jsme se stále nenaučili se investicemi kontinuálně zabývat. A protože se nezajímáme a nevzděláváme, roztáčí se tak bludný kruh nedůvěry. O investice se nezajímáme, proto jim nerozumíme a snadno tak naletíme podvodníkům. A naše nechuť k investicím se ještě prohloubí,“ upozorňuje Řezáč.
Data podle výkonné ředitelky AKAT ČR Jany Brodani dokazují, že ke zvýšení vlny investování je třeba klást důraz na vzdělávání a také na legislativu, a to jak z hlediska její atraktivnosti, tak i vymezení nejasných oblastí, kterých různí podvodníci využívají.
„Proto jsme se v minulém období podíleli jak na přijetí legislativní úpravy nového produktu v rámci třetího penzijního pilíře – Dlouhodobého investičního produktu –, tak i silnější regulaci tzv. kvazifondů,“ dodala.
Kvazifondy jsou alternativní investiční fondy, které spravují malí správci a nepodléhají dohledu České národní banky. Tyto fondy mohou být rizikové a pro investory neprůhledné, protože nejsou regulované ani kontrolované.
