Češi se nejvíc bojí o peníze a zdraví. Potíže očekává téměř polovina z nich

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Češi mají obavy z budoucnosti. Největší starosti jim dělá zdraví, kterému dávají v rámci indexu jistoty jen 40 bodů ze stobodové škály. Jistotě ve finančním světě přiřadili 41 bodů, jistotě v práci 43 bodů a rodině 47 bodů.

Ukazuje to index jistoty, který loni v říjnu na tisíci respondentech provedla agentura Ipsos pro pojišťovnu BNP Paribas Cardif, jejíž obrat ve světě loni dosáhl 10,4 miliardy eur (cca 258 miliard korun) a která má v Česku 1,8 milionu klientů. Celkový index jistoty vyšel u Čechů na číslo 43. 

Nejhůře ze všech čtyř sledovaných oblastí dopadlo zdraví, u kterého obavy rostou očekávaně s věkem a nejvíce se o něj tak obávají lidé starší 55 let. Avšak ačkoliv vyššího indexu dosahují u zdraví mladí lidé do 34 let, přesto se tato skupina cítí častěji emociálně nestabilní než starší populace – ve věku od 18 do 24 let jde téměř o 40 procent případů. Téměř třetina mladých také nesouhlasí s tím, že by byli psychicky zdraví, a více než polovina Čechů ve věku od 25 do 44 let uvádí, že nezvládá v klidu reagovat na stresové situace.

„Duševní zdraví získává v dnešní době na důležitosti. Statistiky ukazují, že roste počet mladých lidí, kteří žádají o invalidní důchod právě kvůli duševním nemocem. Více než polovinu hlášených pojistných událostí s diagnózou duševních poruch a poruch chování u nás zastupují neurotické, stresové a somatoformní poruchy, což jsou tělesné obtíže bez organických příčin,“ říká obchodní ředitel BNP Paribas Cardif Pojišťovny Martin Steiner.

Ačkoliv z výzkumu vyplynulo, že lidem dodává v oblasti zdraví pocit jistoty fyzická aktivita a preventivní prohlídky, velká část obyvatel prevenci zanedbává. Kromě zubů, kvůli kterým chodí ke stomatologovi tři lidé ze čtyř, jsou statistiky kontrolních prohlídek bídné.

K praktikovi dochází na prevenci jen šest lidí z deseti a k ostatním specialistům, kteří mohou včas odhalit zdravotní problémy, dochází jen minimum obyvatel – na oční například jen čtvrtina lidí, na alergologii i onkologickou prevenci, jako je třeba mamografické vyšetření či vyšetření kůže, chodí jen silnější desetina lidí a na terapie jen osm procent obyvatel.

V oblasti financí čeká v příštím roce zhoršení situace zhruba 30 procent lidí a v následujících třech letech 48 procent, vyplývá ze studie. Silnější polovina lidí (55 %) dnes vychází se svým příjmem dobře a slabší polovina (45 %) obtížně. Pocit jistoty v této oblasti přitom lidem přináší stabilní zaměstnání a úspory, tedy alespoň čtvrtině z nich.

Dobrou zprávou je, že se lidé naučili celkem obstojně šetřit. Na zhoršenou finanční situaci způsobenou i reálným poklesem mezd kvůli inflaci polovina lidí zareagovala tak, že omezili topení a spotřebu vody, a slabší polovina obyvatel začala kupovat levnější potraviny. Levnější šampony a další drogerii začalo nakupovat 40 procent Čechů a rekreaci, dovolenou, kroužky i sport omezila třetina lidí.

Třináct lidí ze sta si začalo hledat druhou práci a dalších sedm procent Čechů si hledalo lépe placené zaměstnání. Silnější desetina obyvatel zrušila či zlevnila svá pojištění – častěji například ti, co mají hypotéku nebo mají strach, že se jejich situace zhorší, a živnostníci, kteří mají nestabilní zakázky. Jen tři lidé ze sta se však snažili čelit poklesu reálného příjmu tím, že si hledali levnější bydlení.

V oblasti práce zase průzkum ukázal, že většina zaměstnanců je se svou prací spokojena (71 %). Jistotu většině z nich dává to, že mají smlouvu na dobu neurčitou (81 %). U živnostníků je situace složitější. Stabilní zakázky má jen slabší polovina z nich a zhruba pětina má nebo si musí hledat další práci.

Z indexu vyplynulo, že 51 procent živnostníků v Česku má nestabilní zakázky, přičemž počet Čechů, kteří se rozhodnou pracovat ‚na vlastní triko‘, se meziročně zvyšuje.

Nejlépe dopadla v průzkumu „sázka“ na rodinu – ta dává Čechům nejvyšší pocit jistoty ze čtyř zkoumaných oblastí, ač jí do ideální stovky bodů zbývá ještě 53. Šest lidí z deseti věří, že v případě nenadálé finanční situace jim rodina pomůže (v grafu odpovědi spíše souhlasím a souhlasím). Bezmála třetina lidí počítá s tím, že v budoucnu budou finančně pomáhat svým rodičům, a stejný podíl obyvatel je přesvědčen o tom, že bude mít v důchodu dostatek peněz na život – čtvrtina lidí přitom věří, že jim v důchodu pomůže právě rodina.

Velká část Čechů se o své blízké skutečně už nyní stará. Finančně své rodiče podporuje každý pátý Čech a do budoucna s tím počítá dalších zhruba 30 procent lidí. Někomu dalšímu z rodiny finančně vypomáhá každý čtvrtý a stejný podíl lidí se stará o osobu blízkou. Své děti finančně podporuje více než polovina obyvatel a 13 procent lidí finančně podporuje svoje děti a rodiče zároveň.

Průzkumy toho, jak se cítí Češi, dělají kromě pojišťoven také další společnosti. Například Česká spořitelna v rámci Indexu prosperity Česka porovnává spolu s datovým portálem Evropa v datech Českou republiku s ostatními evropskými zeměmi. Index pojímá prosperitu v širokém socioekonomickém rámci a neměří pouze výkonnost ekonomiky, ale také faktory, jako jsou kvalita života, vzdělání, zdraví nebo bydlení.

Index vychází z analýzy veřejných datových zdrojů (Eurostat, OECD apod.) a analytických dat České spořitelny. Například za rok 2023 získali Češi v oblasti finančního zdraví 12. příčku mezi evropskými zeměmi, v oblasti kvality trhu práce 16., v úrovni bydlení 22. Nejlépe jsme dopadli v digitalizaci a infrastruktuře, kde jsme získali desátou příčku, a v solidaritě ve společnosti, kde nám patří dokonce osmé místo.