Češi se bojí o úspory. Víc rozumí penězům, do kapsy strčili i své sousedy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Češi nabyli „díky“ inflaci nové znalosti. Jejich finanční gramotnost výrazně vzrostla. Nejlépe si vedou lidé ve věku 45 až 53 let, nejhůře lidé do 35 let. Vyplývá to z výzkumu společnosti Ipsos pro investiční platformu Portu provedeného loni v prosinci na více než tisícovce respondentů.

Portu sleduje českou investiční gramotnost od roku 2021. Každý rok se zlepšuje, loni však zesílila nejvíce. Zatímco na začátku dosahovala hodnoty 100 bodů, v roce 2022 to bylo 105,5 bodu a loni 113,9 bodu – meziročně si tak Češi polepšili téměř o desetinu bodové škály.

Muži mají v investiční gramotnosti před ženami stále náskok, ale rozdíl v jejich odpovědích se snižuje (50% rozdíl v roce 2021 vs. 35% rozdíl k poslednímu měření). Ženy tak muže postupně dohánějí, a to i v situaci, kdy se v investiční gramotnosti zlepšují všichni. Nejlépe se v penězích vyznají Pražané (128,8 bodu) a nejméně obyvatelé Ústeckého kraje (103,8 bodu), ale i ti si meziročně polepšili téměř o desetinu.

Za růstem investiční gramotnosti stojí podle investiční platformy snaha Čechů chránit své úspory před jejich znehodnocováním kvůli inflaci, která je trápí poslední dva roky.

„Negativní situace s sebou přinesla i pozitiva. Lidé oproti minulosti chápou investování jako efektivní ochranu peněz před inflací a více přemýšlejí o tom, do čeho peníze ukládají. Vnímají nestabilitu trhu, rostoucí a v současnosti zase klesající inflaci a s ní související oscilaci úrokových sazeb. Uvědomují si tak například, že nelze predikovat budoucí výnosnost na základě historie,“ popisuje změny ve vnímání vývoje finančního trhu ze strany českých investorů Radim Krejčí, zakladatel Portu.

Lidé se podle něj také více soustředí na diverzifikaci peněz a zajímají se o nové produkty, jako je například Dlouhodobý investiční produkt, který umožňuje Čechům zajistit se s pomocí státu na stáří i investováním do akcií či dluhopisů. Dosud stát podporoval jen životní či důchodové spoření.

S podobným zjištěním přišel i loňský červencový průzkum ohledně finanční gramotnosti od České bankovní asociace (ČBA), podle kterého se Češi více snaží chránit úspory tím, že je přesunují na výhodné spořicí účty, případně je dávají do investic.

Oproti minulým měřením roste počet lidí, kteří se považují za velmi, relativně nebo spíše znalé investory. Nejvíce si věří generace ve věku 27 až 35 let, v níž se každý desátý považuje za velmi nebo relativně hodně znalého investora. Přes pozitivní trend se však za zcela nebo nepříliš znalé investory považují asi dvě třetiny Čechů. Sebevědomí chybí především ženám, za zcela neznalé investorky se považuje 31 procent z nich (za nepříliš plus zcela neznalé to je 76,4 %), a to navzdory výrazně se zlepšujícím znalostem.

Zajímavé je, že lidé, kteří se považují za „velmi znalé“ investory, se přeceňují – se svými vědomostmi odpovídajícími indexu 131,1 se umístili až na třetím místě za lidmi, kteří se považují za méně znalé investory. Naopak lidé považující sami sebe jen za „spíše znalé“ investory dosahují objektivně lepších výsledků (index 132,3), „relativně“ znalí dosahují dokonce hodnoty 141. Je to podle Portu potvrzení trendu, který se projevil už v předchozích měřeních průzkumu: Sebevědomí často neodpovídá reálným znalostem.

„Jedním z důvodů může být malá zkušenost v kombinaci s přílišnou důvěrou ve vlastní úspěchy v minulosti. To vede k přehlížení možnosti ztráty. Podobně vysoké sebevědomí v důsledku může vést k riskantnímu chování, jako je nadměrné obchodování či ignorování potřeby diverzifikace portfolia,“ komentuje Lukáš Raška, analytik společnosti Portu.

Druhým důvodem pak může být podle něj Dunning-Krugerův efekt, kdy lidé s podprůměrnými schopnostmi svůj výkon výrazně nadhodnocují. „Tento jev se může projevit i v investičním rozhodování, kde investoři mohou přeceňovat svou schopnost předvídat tržní vývoj a podcenit rizika,“ dodává analytik.

Z výzkumu však vyšlo nicméně i to, že ti, co se považují za zcela neznalé, skutečně prokázali nejnižší investiční gramotnost (76,2). Jedná se nejčastěji o lidi se základním vzděláním, z obcí do deseti tisíc obyvatel a s podprůměrnými příjmy.

Češi se podle průzkumu zlepšili v odpovědích na takřka všechny otázky a výrazně si přitom vylepšili své znalosti i v některých složitějších oblastech. Zhruba tři čtvrtiny obyvatel chápou správně pojem inflace, rozdíl mezi investováním a spořením i to, že k vyšším výnosům se váže také vyšší riziko.

Razantně (o necelých 12 procentních bodů) se meziročně zlepšila informovanost o historických výnosech: Čtyři z deseti Čechů správně odpověděli, že minulé výnosy nejsou relevantní pro určení výnosů budoucích.

Oproti poslednímu měření výrazně více lidí (celkem 48 %, tj. nárůst o více než 12 p. b.) také ví, že proti poklesům na akciových trzích se nelze pojistit. Největší problém naopak dělá Čechům otázka zdanění příjmů z cenných papírů, kde dvě třetiny Čechů neznají správnou sazbu.

Průzkum ukázal také to, že Češi rozumí investicím lépe než Slováci a Poláci. Index investiční gramotnosti totiž tentokrát porovnával výsledky ze tří zemí – Česka, Slovenska a nově i Polska. Češi se se svými znalostmi umístili s velkou převahou na prvním místě (113,9 bodu), na druhém místě skončilo Slovensko (97,3 bodu) a na třetím Polsko (90,6 bodu).

Češi mají nejlepší výsledky hned v devíti otázkách z celkových deseti a jen v oblasti vztahu výnosu a rizika se o první místo dělí se Slovenskem. Pro všechny země platí, že ženy dosáhly nižších výsledků než muži. Slovenští muži překonávají v investiční gramotnosti české ženy, nicméně Češky prokázaly o něco vyšší znalosti než polští muži.

„Prvenství českých investorů je velmi zajímavý výsledek, zejména vezmeme-li v potaz, že Polsko, které je „až“ na třetím místě za ČR a Slovenskem, je obecně vnímáno v regionu střední a východní Evropy za lídra, co se rozvinutosti kapitálového trhu týče,“ podotýká k výsledkům Jiří Kovařík z Burzy cenných papírů Praha.

Dominik Stroukal z Metropolitní univerzity Praha a člen Národní ekonomické rady vlády však poukazuje na to, že ačkoliv se Češi patrně z donucení kvůli inflaci a nutnosti se zajímat o lepší zhodnocení peněz naučili více rozumět investicím, samotná teoretická znalost jim k lepšímu zhodnocení úspor nepomůže.

„Investiční gramotnost je stejně jako tanec nejenom o teorii, ale i o protancovaných střevících. Je správné, že se čím dál více věnujeme informování o investování včetně jeho rizik od základních po vysoké školy, ale vlastní zkušenost je nenahraditelná,“ říká Stroukal.

Na výsledcích indexu se tak podle něj budou v budoucnu projevovat nejen výsledek vzdělávání, ale také čím dál častější zkušenosti lidí s investováním, které se díky fintechovým aplikacím výrazně demokratizovalo.