Článek
Čtvrtina lidí má naspořeno minimálně na rok dopředu. Více než polovina Čechů spoří a investuje. Finanční gramotnost Čechů zůstává na stabilní úrovni, vyplývá z Indexu finanční gramotnosti České bankovní asociace (ČBA).
Nejlepších výsledků dosáhli podle indexu lidé starší 50 let a s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním. Naopak nejslabších hodnot dosáhla věková skupina 18 až 34 let a lidé se základním vzděláním nebo výučním listem.
Focus České bankovní asociace
Kde mají lidé ve finančním vzdělání největší mezery? A jak je zacelit? Na otázky ve Focusu České bankovní asociace odpovídá Zdeňka Hildová, ředitelka ČBA Educa, a Dana Brandenburg, předsedkyně správní rady Nadace České spořitelny.
Seznam Zprávy jsou mediálním partnerem Focusu ČBA.
Největší potíže v rámci průzkumu ČBA Čechům dělají čísla. „Respondenti měli největší problém s výpočtem výhodnosti úvěru. Překážkou byly také různé zkratky, které jsou na bankovním trhu běžně používané,“ uvedla Zdeňka Hildová, ředitelka ČBA Educa, v debatě Focus ČBA.
Mladí jsou rizikovější
„Mladí lidé od 18 do 26 let si věří méně v hospodaření s rozpočtem nebo ohledně úvěrů a půjček. Navíc u nich pozorujeme rizikovější chování, jako například to, že si častěji vůbec nespoří na důchod a nemají ani žádné další zajištění na stáří,“ uvádí Michal Straka, analytik výzkumné agentury Ipsos.
V řadách mladé generace však zároveň přibývá těch, kteří očekávají do konce letošního roku zlepšení ekonomické situace, ve které se nachází. Nejvíce optimističtí jsou mladí ve věku 18 až 26 let. V této věkové skupině očekává zlepšení ekonomické situace koncem roku 39 procent z nich. V roce 2022 to předpokládalo jen šest procent lidí.
Na druhé straně zhoršení finanční situace předpokládá téměř třetina dotázaných, nejčastěji senioři a lidé se základním vzděláním. A nepomáhají ani dozvuky nevídané inflační vlny – a to i když inflace výrazně zpomalila.
„Pozitivní dopad snížené inflace se odráží především ve zvýšené chuti a zájmu Čechů zhodnocovat své úspory. Oproti předchozímu roku si mohou více dovolit prostředky odkládat stranou. Tento pozitivní trend je však stále brzděn tím, že i přes klesající inflaci si polovina obyvatel myslí, že se ceny zboží a služeb nadále zvyšují,“ doplňuje Straka z agentury Ipsos.
2500 korun měsíčně navíc
Navzdory ekonomickému tlaku, který někteří Češi pociťují, většina z nich každý měsíc odkládá peníze stranou pro případ nečekané události nebo výpadku příjmu. Nejčastěji jde o částku do 2500 korun.
Finanční rezerva by téměř pětině lidí, kteří si ji vytvářejí, vydržela déle než rok. V tomto případě jde ve srovnání s loňským rokem o nárůst o pět procentních bodů.
Podle Hildové tvoří skupinu, která by bez příjmu se svými úsporami vydržela celý rok, primárně starší respondenti.
„Z našich dat vidíme, že starší lidé více spoří. Vlastní také nemovitosti, popřípadě mají uložené prostředky, které nabyli z jejího prodeje. Starší skupina si uvědomuje, že s penězi musí nějakým způsobem pracovat,“ uvádí ve Focusu ČBA Zdeňka Hildová.
Podle Dany Brandenburg, předsedkyně správní rady Nadace České spořitelny, je k tomu třeba motivovat i mladší generace.
„Je to velká příležitost podpořit myšlenku dlouhodobosti ve financích i u mladých. Je třeba více dostat tuto problematiku do výuky ve školách. Co nejvíce téma finanční gramotnosti prolnout do pravidelných předmětů,“ uvedla předsedkyně správní rady Nadace České spořitelny.
„Významným faktorem je také rodina. Děti samozřejmě chování, a to i v oblasti například rodinného rozpočtu a nakládání s financemi, přebírají od svých rodičů,“ uvedla Dana Brandenburg.
Jako vzor mimo rodinu ale podle jejích slov mohou posloužit i jejich vrstevníci. Jejich příběhy se chystá Nadace České spořitelny v rámci vzdělávacích kampaní využít.