Hlavní obsah

Češi nalili do podílových fondů za čtvrtletí 40 miliard korun

Foto: shutterstock.com

Ilustrační foto.

Majetek Čechů v podílových fondech díky přílivu nových investicí a pozitivnímu vývoji na trzích poprvé překročil bilion korun. Očekává se, že v nadcházejících měsících objem dále poroste.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Objem peněz Čechů v podílových fondech se každým rokem zpravidla zvyšuje, což za první čtvrtletí letošního roku vedlo k historickému milníku.

Poprvé se celkový majetek v podílových fondech přehoupl přes bilionovou hranici, vyplývá z údajů Asociace pro kapitálový trh (AKAT). Ještě deset let nazpět byl objem přibližně třetinový.

V konkrétním číselném vyjádření se suma během prvních tří měsíců roku 2024 rozrostla o 8,6 procenta na 1,02 bilionu korun, což je o 81 miliard více v porovnání s posledním čtvrtletím loňského roku. Z toho hodnota majetku v domácích fondech narostla o 52 miliard korun, zatímco v zahraničních fondech o 29 miliard korun.

Z celkové bilionové sumy drží fyzické osoby přibližně 898 miliard korun, tedy 88 procent, zbytek připadá na právnické osoby.

„Růst hodnoty majetku byl rovnoměrně rozdělen mezi pozitivní vývoj na finančních trzích a příliv nových investic. Polovinu nárůstu hodnoty tak obstaraly nové vklady a polovinu zhodnocení prostředků,“ říká pro SZ Byznys výkonná ředitelka AKAT Jana Brodani. Z toho vyplývá, že Češi do podílových fondů za první čtvrtletí uložili přibližně 40 miliard korun.

Nejvíce peněz přibylo v dluhopisech

Největší nárůst majetku zaznamenaly fondy dluhopisové, a to o 41,5 miliardy korun, následovány fondy akciovými s nárůstem přes 24 miliard a smíšenými fondy s nárůstem 19,3 miliardy korun. Naopak pokles hodnoty lehce přes šest miliard korun zaznamenaly fondy peněžního trhu, což představuje více než čtvrtinový pokles z 23 miliard z konce loňského roku.

Z toho by se na první pohled dalo usuzovat, že lidé s poklesem úrokových sazeb začali přesouvat peníze z fondů peněžních trhů do výnosnějších fondů, jako jsou ty akciové nebo dluhopisové. Brodani z AKAT však tuto tezi vyvrací, podle ní za tím stojí jiné faktory.

„Změny v hodnotě fondů peněžního trhu jsou především důsledkem metodických změn v reportingu AKAT, a přesunu mezi jednotlivými kategoriemi fondů. Bez této změny by fondy peněžního trhu mírně narostly. Část investic do tohoto typu krátkodobých investic je tak již zahrnutá ve fondech dluhopisových,“ vysvětluje.

„Fondy peněžního trhu slouží navíc často jako nástroj pro správu likvidity firem, a jsou proto zaměřeny na krátkodobé investice. Když jeden, dva velké podniky provedou změny ve svých investičních portfoliích, toto má za následek menší absolutní změnu, ale procentně se to může jevit jako změna trendu,“ dodává Brodani.

Typy fondů

Fondy dluhopisové: Tyto fondy investují převážně do dluhopisů, což jsou cenné papíry, které představují dluhovou pohledávku vůči emitentovi (například státu, městu, korporaci apod.). Cílem je dosáhnout stabilního příjmu a minimalizovat riziko.

Fondy akciové: Tyto fondy investují převážně do akcií, což jsou podíly vlastnictví společností. Cílem je dosáhnout dlouhodobého kapitálového růstu, ačkoli také mohou nést vyšší míru rizika v porovnání s dluhopisovými fondy.

Fondy smíšené: Tato kategorie fondů kombinuje jak investice do dluhopisů, tak akcií. Poměr investic mezi dluhopisy a akciemi může být různý a závisí na investiční strategii fondu. Cílem je dosáhnout vyváženého růstu kapitálu a snížit riziko investice.

Fondy peněžního trhu: Tyto fondy investují do krátkodobých dluhopisů a peněžních trhů, jako jsou bankovní vklady, s cílem dosáhnout stability hodnoty investice a poskytnout likviditu investorům.

Fondy nemovitostní: Tento typ fondu investuje do nemovitostí, jako jsou obchodní budovy, byty, hotely apod. Cílem je dosáhnout příjmu z pronájmů a růstu hodnoty nemovitostí.

Fondy strukturované: Tento typ fondu kombinuje různé typy investic do strukturovaných produktů, které mohou zahrnovat dluhopisy, deriváty a další složitější finanční nástroje. Tyto fondy mohou být navrženy pro specifické investiční strategie nebo určité tržní podmínky.

Fondům se letos daří

Průměrný český investor do podílových fondů v prvním čtvrtletí vydělal 5,4 procenta. Lepších výsledků dosáhly akciové fondy, které vykázaly výkonnost téměř osm procent. Vyplývá to z Indexu českého investora společnosti Swiss Life Select, který sleduje výkonnost 750 investičních fondů působících na českém kapitálovém trhu.

V popředí nejúspěšnějších fondů letošních tří měsíců jsou fondy zaměřené na vyspělé akciové trhy, které těžily mimo jiné i z dosažení nových rekordních úrovní lokálních indexů, a to v Evropě, USA i Japonsku. Přispěla k tomu i ekonomická data, která na jaře pomohla ke zlepšení investorské nálady.

„Vstup do roku 2024 se na kapitálových trzích nesl opět v pozitivním duchu, když byl hlavním tahounem růstu cen akciový trh a nejvíce pak technologický sektor. Na dluhopisových trzích jsme byli svědky korekce až příliš optimistických očekávání na pokles úrokových sazeb, přesto dluhopisové fondy dodaly pozitivní zhodnocení v čele s fondy peněžního trhu díky stále vysokým výnosům do splatnosti,“ uvedl šéf Erste Asset Management Martin Řezáč.

Vzhledem k tomu, že Česká národní banka již zahájila cyklus snižování úrokových sazeb, klesá s tím také atraktivita různých typů spořicích účtů. To podle Řezáče v nadcházejících měsících povede k přesunu úspor směrem do podílových fondů.

Mezi pětici největších zprostředkovatelů domácích a zahraničních podílových fondů v Česku patřily ke konci března Česká spořitelna s 271,2 miliardami korun, ČSOB s 246,6 miliardami korun, Komerční banka se 127,5 miliardou korun, Conseq Investment Management s 94,6 miliardami korun a Amundi se 55,1 miliardou korun.

Doporučované