Češi proti trendům v EU. Méně bankrotů a více živnostenských listů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Češi preferují práci na sebe a jde jim to. Podle Eurostatu totiž patříme mezi jedny z mála států, ve kterých se více živností zakládá, než ruší. „V Česku je velmi mnoho malých podnikatelů, ať už to jsou drobní řemeslníci, hospodští, spousta lidí na volné noze ve svobodných podnikáních,“ potvrzuje pro SZ Byznys viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza. „Zájem pracovat sám na sebe je určitě vyšší než v řadě jiných zemí, kde se třeba i dobrý řemeslník nechá raději zaměstnat.“

„A pak je tady také švarcsystém, případně nově přechod spousty lidí z pracovních dohod na živnostenský list kvůli špatně nastaveným pravidlům zkostnatělé české pracovní legislativy,“ připomíná vzápětí Prouza fenomén, kdy jsou zjednodušeně řečeno živnostníci, de facto zaměstnanci pro jednoho odběratele, vystupují však jako samostatní podnikatelé.

Právě to totiž může mít vliv na vysoké počty „podnikatelů“. „Ale švarcsystém je až sekundární důvod,“ tvrdí viceprezident. Zjistit, kolik OSVČ je ve švarcsystému, je v reálu vlastně nemožné. V roce 2022 se podle inspektorátu práce zdvojnásobil počet nálezů této zakázané praxe oproti předešlému roku.  O desítky procent vzrostlo i celkové číslo. Podle odhadů jde o stovky tisíc lidí. Příkladem může být populární rozvážková služba Wolt. Pro ni pracuje šest tisíc kurýrů, kteří pracují jako OSVČ. Nahradit je zaměstnanci by bylo podle firmy drahé.

Od doby, co Eurostat Českou republiku sleduje, se pohybujeme nad registračním průměrem. Letos dokonce výrazně. Pokud bereme hodnoty z roku 2021 jako základ indexu s hodnotou 100, pak v první i druhém čtvrtletí 2024 přibývalo nových podnikatelů u nás zhruba o čtvrtinu. Unijní průměr jsou nižší jednotky procent. Jedinou výjimkou trendu byl konec roku 2020.

Data také ukazují, že i když podnikatelů rapidně přibývá, bankroty si držíme na hodnotách pro EU obvyklých. Konkrétní čísla o koncích podnikání v Česku sice Eurostat eviduje až od konce roku 2020, přesto je vidět, že u nás podnikatelé své byznysy ukončují méně často.

Jediným obdobím, kdy bylo v Česku více krachů než registrací, bylo pandemické období mezi třetím kvartálem roku 2021 a prvním čtvrtletím následujícího roku.

Podle Prouzy je trend zakládání nových živností pozitivní. „Určitě je dobře, že Češi rádi pracují na sobě, že chtějí růst a nepotřebují, aby se o ně někdo staral,“ chválí přístup. „Čím více podnikatelů budeme mít, tím rychleji poroste česká ekonomika a bude se modernizovat.“

Přidává se ale i ke kritice byrokracie, která podnikání často doprovází. „Stát by proto měl výrazně zrychlit v rušení byrokracie a skutečně digitalizovat veškerou svou činnost.“

Pokud bychom brali vztah mezi registracemi a bankroty jako pomyslné saldo, nejvíce se situace změnila v Maďarsku. Oproti stejnému období v roce 2021 jim letos ve druhém čtvrtletí přibylo o 20 % méně nových podnikatelů, zato úbytek byl prakticky čtyřnásobný.

Výrazné úbytky eviduje také Nizozemsko, Francie či Rakousko. Naopak nejvíce podnikání bují na Maltě, v Rumunsku a na Islandu.

Saldo je počítáno jako hodnota nových registrací, od které jsou odečteny bankroty.

„V každé zemi to bude asi jiné,“ odpovídá Prouza na otázku, co se ve zmíněných státech děje. „Ve Francii hraje roli velká byrokracie, poměrně špatná ekonomická situace a blbá společenská nálada, která nepřeje podnikání. V Rakousku to jsou opět velmi složitá pravidla a kultura, která pořád dává přednost velkým firmám. Naopak Nizozemsko je sídlem mnoha startupů, které prostě ne vždy přežijí své začátky.“

Na první pohled pozitivní čísla o počtu podnikatelů kontrastují s údaji Českého statistického úřadu – z nich totiž vyplývá, že dlouhodobě klesá počet podnikatelů, kteří zaměstnávají další osoby.

V roce 2015 mělo další zaměstnance 180 tisíc českých podnikatelů. V roce 2019 toto číslo kleslo na 160 tisíc a letos jich ve statistikách zůstalo necelých 120 tisíc.