Čeká se vlna změn trvalých příkazů. Češi nechtějí přijít o peníze od státu

Češi tuší, že jim státní důchod za pár let na důstojné stáří stačit nebude, a musí se proto starat sami. Velká část z nich si na stáří spoří. Do III. pilíře důchodového systému si podle posledních dat Ministerstva financí z konce března přispívá téměř 4,4 milionu lidí.

Většina z nich si odkládá každý měsíc peníze do takzvaného „starého penzijka“, tedy do transformovaných fondů penzijního připojištění (PP), které si šlo zřídit od konce roku 2012, a menší část do „nového penzijka“, tedy do účastnických fondů doplňkového penzijního spoření (DPS).

Kolik lidí bude muset svou úložku zvýšit, aby dosáhli aspoň na novou plánovanou minimální státní podporu, a kolik na maximální? Do pěti set korun měsíčně dnes spoří podle průzkumu agentury Ipsos zhruba třetina střadatelů, hlavně žen, které si kvůli nižším výdělkům ukládají na stáří obecně méně.

Vzhledem k tomu, že průměrná ukládaná částka dosáhla na konci letošního března podle Ministerstva financí 800 korun (770 Kč u PP a 844 u DPS), je zřetelné, že většina lidí bude muset svou částku navýšit, aby buď dosáhla na minimální, nebo maximální novou podporu.

Jsou na to připraveni? Podle průzkumu agentury Ipsos téměř polovina ano a více než 40 procent zatím neví. To odpovídá zhruba i odhadu Aleše Poklopa, prezidenta Asociace penzijních společností ČR.

„Podle čerstvého průzkumu agentury STEM/MARK si v souvislosti s plánovanými změnami hranic státních příspěvků hodlá navýšit svoji úložku téměř polovina účastníků nového penzijka a zhruba třetina účastníků starého penzijního připojištění,“ říká Poklop.

S výrazným zapojením lidí do navyšování úložek na důchodové spoření počítá nepřímo i MF, které jakožto předkladatel návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu, konstatuje, že od zavedení nových stropů v roce 2013 zhruba 70 procent účastníků s příspěvkem 100 až 299 korun navýšilo svůj příspěvek na 300 Kč (aby nepřišli o dosavadní státní příspěvek).

A zhruba 47 procent účastníků s příspěvkem 500 korun navýšilo svůj příspěvek na 1000 korun (aby i nadále čerpali státní příspěvek v maximální možné výši). „Lze předpokládat, že by to podobně mohlo zafungovat i u aktuálně plánovaných úprav. Tehdy se popisovaná změna projevila v průběhu dvou a půl roku od zavedení nových hranic,“ dodává Aleš Poklop.

Na příliv peněz se těší i samotné penzijní fondy. „Pozitivně vyznívá především změna nastavení státních příspěvků, která příští rok posílí zájem lidí o navyšování příspěvků na penzijní spoření,“ říká Milan Tomášek, manažer investic a penzí NN Penzijní společnosti

Aktuální průměrná úložka pod hranicí tisíce korun je totiž podle něj pro spokojenou budoucnost opravdu nízká. „Vítáme také navrhovaný alternativní účastnický fond, který rozhodně osvěží produktovou nabídku a umožní nám lépe oslovit i mladší a dynamičtěji zaměřené klienty,“ dodává Tomášek.

V navyšování úspor na stáří věří i Conseq penzijní společnost, u které si na stáří spoří zhruba 160 tisíc klientů. „Změny zejména v oblasti státních příspěvků reflektují výrazný posun v průměrné mzdě – je logické, že by se při vyšších mzdách měla zvyšovat i částka, kterou si lidé na důchod odkládají, aby pro ně naspořená částka byla alespoň trochu relevantní. Vládou navrhované změny k tomu přispívají,“ říká její ředitel Richard Siuda.

Těch, co by museli navýšit částku na 500 korun tak, aby dostávali nově aspoň nějakou státní podporu, by podle propočtu této společnosti byla zhruba čtvrtina, tedy asi 40 tisíc.

Shodný podíl klientů by musel také navýšit současnou úložku z 1000 korun na 1700, aby dosáhli na maximální podporu státu. „Zde se to týká z valné většiny klientů nového spoření, protože ve starém spoření je podstatně méně těch, kteří již dnes využívají maximální státní příspěvek při spoření 1000 korun měsíčně,“ konkretizuje Siuda.

A jsou na vyšší příspěvky připraveni i mladí lidé, pro které je současná demografická křivka z hlediska solidarity penzijního systému výrazně nevýhodná, a musejí tak začít se spořením na rozdíl od svých rodičů co nejdříve?

Někteří ano. Například oslovený student František Š. už dnes, kdy si dojednává práci na částečný úvazek, počítá s tím, že na důchod si musí za svůj život naspořit hlavně sám a nespoléhat jen na jeden produkt.

„Státní důchod si moc neužiji. Zatímco mým rodičům se započítávalo vysokoškolské i středoškolské studium do doby pojištění, mně už se nebude započítávat nic. Školu končím o rok později a doba pojištění se navíc prodlouží. Musím se tak spoléhat jen na sebe,“ říká jednadvacetiletý muž.

V současné chvíli je připraven si odkládat na stáří minimálně desetinu platu, a to hlavně na bydlení. „Na penzijní spoření hodlám dávat minimum, tedy 300 korun měsíčně. Až se limit zvedne, zvednu to na 500 korun,“ dodává.