Čechům narostly dluhy

Zadlužení Čechů roste. Zatímco loni na konci září dosahoval objem půjček obyvatel evidovaný v Bankovním registru klientských informací a Nebankovním registru klientských informací (BRKI a NRKI) 3,15 bilionu korun, letos ke konci třetího čtvrtletí byl téměř o 110 miliard vyšší a přesáhl 3,26 bilionu korun.

Tradičně nejvyšší zadlužení vykazuje Praha a Středočeský kraj s více než 1,3 miliony obyvatel v každém z nich a nejmenší má naopak Karlovarský kraj, kde žije zhruba „jen“ 300 tisíc obyvatel.

Relativně nejvyšší podíl krátkodobých úvěrů k celkovému objemu dluhů vykazuje Ústecký kraj, kde dluhy na spotřebu zaujímají téměř 30 procent všech půjček. Hned po něm se pak umisťuje Karlovarský kraj. Nejméně si na spotřebu vůči celkovým dluhům půjčují Pražané, kde tento poměr dosahuje „pouze“ desetiny všech úvěrů.

Suma dlouhodobých úvěrů, tedy půjček na bydlení, vzrostla meziročně „jen“ o necelá tři procenta na 2,7 bilionu korun, objem dluhu z úvěrů na spotřebu vzrostl za stejné období téměř o sedm procent a dosáhl výše 565,5 miliardy korun.

„Objem dlouhodobého dluhu sice stále roste, ale výrazně pomalejším tempem než loni. Růst dlouhodobého dluhu je nyní navíc zapříčiněn spíše vyššími cenami nemovitostí a dražšími hypotékami než počtem lidí, kteří si berou úvěry na bydlení,“ říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.

Počet lidí s dlouhodobým dluhem podle dat registru klesl meziročně o tři procenta (téměř 30 tisíc lidí) na 1,07 milionu. Naopak se zvýšila průměrná částka, a to o šest procent, tedy 133 tisíc korun na 2,52 milionu korun.

Nejvyšší objem dluhu na bydlení, 1,16 bilionu korun, má věková skupina ve věku 35 až 44 let. Výrazný meziroční vývoj je však podle BRKI znatelný hlavně u mladších a starších skupin. Nejvyšší pokles objemu o 19,5 procenta zaznamenala nejmladší věková skupina 15 až 24 let, o téměř 16 procent pak poklesl objem dlouhodobého dluhu u lidí ve věku 25 až 29 let.

Zhruba o desetinu se naopak zvýšil objem ve dvou nejstarších věkových skupinách 45 až 54 let a 55+. Odpovídá tomu i vývoj počtu dlužníků. Mezi mladými jich ubývá, mezi staršími naopak přibývá.

Pozitivní zprávou je, že platební morálka u dlouhodobého dluhu zůstává velmi dobrá a dále se zlepšuje. Z celkových 2,7 bilionu korun nejsou řádně spláceny pouze 4,5 miliardy, tedy 0,17 procenta objemu všech pohledávek. Objem nespláceného dlouhodobého dluhu se oproti loňsku snížil o 10,5 procenta.

Podle ekonomického analytika České bankovní asociace je tak výrazný pokles dán děním kolem padlé banky Sberbank. „Je nutné zdůraznit, že statistikami jak dobrých, tak nesplácených úvěrů, zamíchala Sberbanka, které byla loni odňata bankovní licence,“ upozorňuje Miroslav Zámečník.

Naopak horší zprávou je, že se dále zhoršuje platební morálka lidí zatížených krátkodobými úvěry. Zatímco loni objem těchto nesplácených dluhů dosahoval výše 22,8 miliardy korun, letos je o 1,4 miliardy korun vyšší (24,2 mld. Kč). Celkově se objem ohroženého dluhu meziročně zvýšil o více než tři procenta na 28,8 miliardy korun.

Ke zvýšení objemu nespláceného dluhu na spotřebu meziročně došlo ve všech krajích, nejvíce ve Středočeském (+8,5 %) a Ústeckém kraji (+8,1 %). Přes pět procent z celkového objemu dluhu na spotřebu, tedy nejvíce ze všech krajů, není řádně spláceno v Moravskoslezském a Ústeckém kraji.

Růst ohroženého dluhu na spotřebu souvisí i s celkovým nárůstem krátkodobých úvěrů. Ke konci září došlo k jeho růstu meziročně téměř o sedm procent na 565,5 miliardy korun. Oproti stejnému období loňského roku sice poklesl počet dlužníků v prodlení o dvě procenta na 171 tisíc, ale naopak se zvýšil objem krátkodobého dluhu ohroženého nesplácením o 6,1 procenta.

Podíl na tom má především věková skupina 30 až 34 let, kde objem nespláceného dluhu na spotřebu meziročně vzrostl téměř o 18 procent na 3,8 miliardy korun. O 13 procent na 1,3 miliardy korun pak vzrostl objem nespláceného dluhu na spotřebu u nejmladší věkové skupiny 15 až 24 let.

„Zvýšení celkového objemu nespláceného dluhu a zároveň pokles dlužníků, kteří nesplácejí, znamená také navýšení průměrné částky po splatnosti. Ta se u dluhu na spotřebu ke konci třetího čtvrtletí vyšplhala na 141 tisíc korun, o osm procent více než před rokem,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel NRKI.

Znepokojivý je podle něj hlavně fakt, že se průměrná nesplácená částka dluhu na spotřebu zvýšila nejvíce u nejmladší věkové skupiny 15 až 24 let, a to meziročně o čtvrtinu. „Zejména v předvánočním období doporučuji uvážlivost při zadlužování se těmito krátkodobými úvěry,“ varuje Rajl.