Část Čechů se noří do dluhů. Nesplácené úvěry stouply hlavně mladým

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Celkové zadlužení Čechů roste. Zatímco loni měli u bank i mimobankovních institucí ke konci června dluhy v celkové výši 3,2 bilionu korun, letos se tento dluh ke konci pololetí navýšil o téměř 220 miliard na 3,4 bilionu korun (růst o 6,7 %).

Vyplývá to z dat klientů zaregistrovaných v Bankovním registru klientských informací (BRKI), který shromažďuje data od tuzemských bank, a Nebankovním registru klientských informací (NRKI), který sbírá data od leasingových a úvěrových společností.

Objem krátkodobého dluhu, který tvoří necelou šestinu celkového zadlužení, v porovnání s loňským rokem stoupl na 588 miliard korun (nárůst o 6,1 %). Na jednoho dlužníka přitom připadá částka 262,6 tisíce korun, což je o téměř desetinu více než před rokem. Nárůst je dán i tím, že dlužníků ubylo (počet dlužníků s krátkodobými úvěry klesl o 71 662), čímž se průměrná částka na osobu zvýšila.

Napříč kraji se zadlužení krátkodobými úvěry výrazně neliší, nejrychlejší tempo zadlužování nabral v posledním roce Karlovarský kraj s růstem celkového objemu o 7,5 procenta. Po něm se dluhy vyhouply nejvíce v Plzeňském kraji. V absolutní výši krátkodobých dluhů přitom vede Středočeský kraj s celkovou výší tohoto dluhu přesahující 82 miliard korun.

Jiná je situace v rámci věkových skupin. Nejvyšší částka dluhu na spotřebu, konkrétně 305,6 tisíce korun na jednoho dlužníka, připadá na zástupce věkové skupiny 35 až 44 let. Nejvyšší objem dluhu, celkem 179,1 miliardy korun, připadá na věkovou skupinu 45 až 54 let. V této věkové skupině meziročně celkový objem také narostl nejrychleji, a to o 8,2 procenta.

U mladších věkových skupin roste zadlužení krátkodobými úvěry pomalejším tempem, častěji se zde však objevují potíže se splácením, což je závažný problém. U dlužníků ve věku do 24 let vzrostl celkový objem nespláceného dluhu (tři a více splátek po splatnosti) na spotřebu na 1,6 miliardy korun, meziročně o 25 procent, což bylo nejrychleji ze všech věkových skupin.

„V prodlení má nejmladší věková skupina průměrně 118 tisíc korun na dlužníka. Je to sice nejméně ze všech věkových skupin, ale u takto mladých lidí je horšící se platební morálka varovným signálem a impulsem k posilování finanční gramotnosti,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.

Ve věkové skupině dlužníků do 24 let své závazky řádně nesplácí 13 procent z nich. Ve skupině 25 až 29 let je to pak 12 procent a u mladších třicátníků 11 procent.

Dlužníci se přitom podle něj dostávají do prodlení se splátkou svých úvěrů nejen kvůli nedostatku peněz, ale také kvůli opomenutí, a proto je dobré si kontrolovat své závazky například z úvěrových registrů alespoň dvakrát ročně.

Podle Jiřího Hluchého, zakladatele a šéfa finanční platformy Frenkee, není nárůst zadlužení, zejména u mladých do 24 let, zdravý signál. „Skokový nárůst nesplácených krátkodobých spotřebitelských úvěrů o téměř 11 procent naznačuje, že někteří lidé nejsou schopni udržet své závazky pod kontrolou. Regionální rozdíly, jako růst dluhu v Karlovarském kraji, pak ukazují, že sociální a ekonomické faktory v tom hrají významnou roli,“ říká.

Mladší generace je podle něj obzvlášť zranitelná, a to kvůli nedostatku zkušeností a často i nepochopení důsledků nezodpovědného zadlužení. Roli v tom však podle něj hraje i v současné době rozšířený influencer byznys, kdy se mladí lidé často nechávají ovlivnit influencery na sítích a utrácejí za nepotřebné věci, které jim někdo doporučí.

„Společným jmenovatelem se ve všech případech jeví nedostatečná znalost finanční gramotnosti, která, pokud se neřeší, může vést k dalšímu růstu problémových půjček. S tím souvisí i riziko vzniku dluhových pastí, které mohou negativně ovlivnit nejen jednotlivce, ale i celou ekonomiku,“ dodává Hluchý.

Že za nárůstem krátkodobého dluhu stojí i marketing, je přesvědčen i Jan Skovajsa, majitel a šéf digitální agentury myTimi. „Lepší marketing a cílení firem zabývajících se krátkodobými úvěry může mít určitě vliv minimálně z jedné třetiny na růst krátkých peněz. Menší firmy jsou totiž v marketingu mnohdy flexibilnější než větší banky,“ říká.

Celkový objem dlouhodobých dluhů, tedy úvěrů na bydlení, dosáhl v pololetí 2,9 bilionu korun, téměř o sedm procent více než o rok dříve. „Růst dlouhodobého dluhu je způsoben převážně vyššími cenami nemovitostí, tedy i hypoték, protože počet lidí s úvěrem na bydlení se snižuje. S tím se zvyšuje také průměrná částka na jednoho dlužníka. Výraznější oživení trhu očekáváme s poklesem úrokových sazeb,“ komentuje výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací Lenka Novotná.

Úvěr na bydlení mělo ke konci prvního pololetí 1,06 milionu Čechů a na každého z nich připadla průměrná částka 2,7 milionu korun.

Nejvyšší částka u úvěrů na bydlení připadá podle ní na obyvatele Prahy, kde má průměrný dlužník závazek 4,5 milionu korun. Naopak nejnižší průměrnou částku na dlužníka eviduje Karlovarský kraj s 1,9 milionem korun. Lidí s úvěrem na bydlení meziročně ubylo napříč všemi kraji.

Z hlediska věku ubylo nejvíce lidí s dlouhodobým dluhem v nejmladších skupinách – mezi lidmi do 24 let o 9,7 procenta, ve skupině 25 až 29 let dokonce o 16 procent.

„Úbytek mladých dlužníků je spojen s cenami nemovitostí a dostupností úvěrů na bydlení,“ vysvětluje Novotná. O 2,7 procenta naopak přibylo lidí s dlouhodobým dluhem ve skupině 45 až 54 let, stejně tak mezi lidmi ve věku od 55 let. Nejvíce lidí s dlouhodobým dluhem, konkrétně 373 tisíc, je ve věkové skupině 35 až 44 let.

U úvěrů na bydlení podle ní registry dlouhodobě evidují výbornou platební morálku, která se postupně stále zlepšuje. Ke konci prvního pololetí letošního roku byli dlužníci v prodlení se splácením 4,5 miliardy korun, což je o 11,7 procent méně než před rokem a dvakrát méně než před pěti lety. Tato hodnota tvoří pouze 0,16 procenta z celkového dlouhodobého dluhu.

Že je nárůst zadlužení pro některé obyvatele svízelný, avšak jako celek na tom Češi s dluhy tak špatně nejsou, je přesvědčen také vedoucí analytického oddělení Fichtner Wealth Manger Tomáš Tyl.

„Růst objemu nesplaceného ohroženého dluhu ukazuje, že současná ekonomická situace je pro některé domácnosti složitá. Vysoké sazby, nízký růst a vysoká inflace vedou k tomu, že pro některé dlužníky je složitější splácet. Podíváme-li se na to v širším kontextu, tak zjistíme, že situace není tak špatná, protože celkově jsou tyto nesplacené dluhy stále na nízké úrovni. Zároveň i díky inflaci můžeme říci, že reálná hodnota nesplacených dluhů díky vysoké inflaci klesala,“ říká Tyl.

Nesplacené dluhy tak podle něj vzhledem k okolnostem neukazují na nějaký negativní trend. „Stále také platí, že čeští dlužníci jsou zodpovědní na úrovni Německa, Belgie nebo Dánska. A máme daleko k zemím, jako jsou Itálie, Španělsko nebo Portugalsko, kde jsou podíly nesplacených dluhů daleko vyšší. Současný trend tedy nevnímám jako negativní, pokud se tempo nárůstu nesplacených dluhů nebude zvyšovat,“ dodává šéf analytického oddělení Fichtner Wealth Manger.